Ondříkovický pseudokrasový systém
přírodní památka v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Ondříkovický pseudokrasový systém je přírodní památka v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji na území obce Frýdštejn mezi osadami Roudný a Ondříkovice na severozápadní hranici CHKO Český ráj asi 5 km severně od Turnova. Oblast spravuje AOPK ČR - regionální pracoviště Liberecko.[3]
 Ondříkovický pseudokrasový systém | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
.jpg) Bartošova pec | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. října 1965 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Jablonec nad Nisou |
| Nadm. výška | 330–386 m n. m. |
| Rozloha | 0,87 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Jablonec nad Nisou |
| Umístění | Frýdštejn (k. ú. Frýdštejn, Ondříkovice) |
| Souřadnice | 50°37′26,76″ s. š., 15°9′24,48″ v. d. |
  Ondříkovický pseudokrasový systém | |
| Další informace | |
| Kód | 2406 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka byla vyhlášena z důvodu ochrany pseudokrasové jeskyně, ponoru a vyvěračky v Ondříkovickém propadání – boční ponor, ukončeno mohutným závrtem s dnovým ponorem. Ondříkovický pseudokrasový systém se skládá ze čtyř část. Jsou to: jeskyně Bartošova pec, Ondříkovický ponor, Ponor u Roudného a Ondříkovické propadání.[4] Celá lokalita má celkovou rozlohu asi 3,5 km². Na povrchu tvoří památku několik izolovaných lokalit, na kterých voda mizí a znovu vyvěrá, z nich je nejznámější jeskyně Bartošova pec. Pod povrchem se nalézá systém vzájemně propojených jeskyní. Lesní porost je poměrně běžný, tvoří ho zejména smrky, borovice, buky a duby. Ze vzácnější druhů rostlin se v lokalitě vyskytuje bradáček vejčitý (Listera ovata). Vzácně se zde objevuje mlok skvrnitý.[5]
Nachází se zde celý rozsáhlý jeskynní systém. Voda ze tří potoků na třech místech mizí pod zemí – v unikátním ponoru Voděradského potoka, ponoru potůčku pod Cidlinského statkem v Ondříkovicích a v závrtu pod vsí Roudný.
Na podzim roku 2000 se speleologové Jiří Bruthans, Michal Novák a Štěpán Křtěnský dostali jeskynním systémem z Bartošovy pece a objevili chodby v celkové délce 225 metrů. Bruthans spolu s Ondřejem Zemanem a Helenou Vysokou na základě průzkumů došli navíc k závěru, že název přírodní památky je zavádějící, že se nejedná o jeskynní systém pseudokrasový, ale skutečně krasový. Vznikl totiž rozpouštěním vápenatého tmelu, který držel pohromadě vápnité pískovce z období turonu. K podobným jevům dochází i na dalších lokalitách v této části Českého ráje. Dešťová voda se tu vsakuje do propustných vrstev pískovce teplického souvrství, po nějaké době se dostane k jílové vložce a vyvře na povrch, po něm stéká a případně se znovu zanoří do propustných vrstev jizerských vápnitých pískovců (opuk). [6][7][8]
.jpg)
Bartošova pec je asi 30 metrů dlouhá otevřená jeskyně, která dále pokračuje dosud zcela nezmapovaným podvodním labyrintem. Nazývá se po místním skláři Bartošovi. U pramenu stávala dříve sklářská huť. Po zániku huti byl nedaleko postaven mlýn, později upraven na brusírnu skla využívající nezamrzající vodu vyvěrající z podzemí.[9] Dnes objekt někdejšího mlýna slouží k rekreaci. Bartošova pec se nachází na modře značené turistické stezce a také cyklostezce 3051 mezi Turnovem a Sychrovem.[10]
Z Bartošovy pece vyvěrá Vazovecký potok o vydatnosti 15–30 litrů za sekundu. Potok protéká Vazoveckým údolím a u Dolánek se vlévá do Jizery.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
