Okres Praha-západ

Okres Praha-západ je okres ve Středočeském kraji. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu byla Praha, která ovšem sama nikdy nebyla jeho součástí. Vymezení okresu je totožné s územím správního obvodu obce s rozšířenou působností Černošice.

Okres Praha-západ
Území
Sídlo okresu (1960–2002)	Praha
Kraj	Středočeský
Stát	Česko Česko
LAU 1	CZ020A
ISO 3166-2	CZ-20A
SPZ (1960–2001)	PZ
Zeměpisné souřadnice	50° s. š., 14°12′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha	580,63 km²
Počet obyvatel	160 626 (2024)[1]
Hustota zalidnění	276,6 obyv./km²
Počet ORP	1
Počet POÚ	6
Počet obcí	79 z toho 11 měst a 2 městyse
Další údaje
Kód okresu	3210
Kód SO ORP	230
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Území okresu obepíná ze západu a jihu hlavní město Prahu, jinak jsou jeho sousedy další okresy Středočeského kraje. Na severovýchodě a jihovýchodě je to okres Praha-východ, na jihu okresy Benešov a Příbram, na západě okresy Beroun a Kladno a na severu okres Mělník.

Charakteristika okresu

Okres Praha-západ má v celém kraji nejmenší rozlohu, ale nejvyšší hustotu zalidnění.^[2] Spolu s okresem Praha-východ mají výjimečné postavení, zcela obklopují českou metropoli a tvoří tak nejbližší zázemí pro pražskou aglomeraci. Obyvatelé okresu často dojíždějí do Prahy kvůli zaměstnání a zde naopak v rámci procesu tzv. suburbanizace probíhá masivní výstavba zejména rodinných domů pro ekonomicky silné obyvatelstvo hlavního města.^[2]

Největšími městy okresu jsou Jesenice (10 tisíc obyvatel), Roztoky (9 tisíc obyvatel), Hostivice (9 tisíc obyvatel) a Černošice (8 tisíc obyvatel). S ohledem na to je nezvyklé, že až na podle počtu obyvatel čtvrtá největší obec jsou Černošice jedinou obcí s rozšířenou působností pro celý okres Praha-západ. Její správní obvod se dále člení na šest správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Černošice, Hostivice, Jesenice, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy a Roztoky).

Ačkoli území okresu tvořila k roku 2019 z 57,7 % zemědělská půda a z 27,6 % lesy,^[2] zemědělství zde není příliš rozvinuté a nejčastějším využitím jeho území je individuální rekreace. Ani průmysl nehraje zásadní roli, významnějším je jen hutnictví neželezných kovů a výroba stavebních hmot. Okresem prochází silnice vedoucí do Prahy ze západu a z jihu: dálnice D0, D1, D4, D5, D6 a D7 a silnice I. třídy I/4 a I/6. Dále jsou to silnice II. třídy II/101, II/102, II/104, II/105, II/106, II/115, II/116, II/240, II/241, II/242, II/201, II/603 a II/605. Železniční tratě procházející tímto okresem jsou : Praha–Děčín, Praha–Plzeň, Hostivice–Podlešín, Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník, Praha – Rudná u Prahy – Beroun, Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš, Praha-Smíchov – Hostivice, Rudná u Prahy – Hostivice.

Okresem protékají řeky Vltava, Sázava, Berounka a Kocába. Nejvyšším místem jsou Hřebeny v Brdech (550 m n. m.) a nejnižším Libčice nad Vltavou (170 m n. m.). Částečně sem zasahuje chráněná krajinná oblast Český kras, mj. i národní přírodní památkou Černé rokle, kromě ní je v kaňonu Sázavy další národní přírodní památka Medník. Na území okresu se také nacházejí četné památky na dřívější neolitické kultury, např. Černý Vůl, Řivnáč či Kněževes.^[2] Staročeskou historii připomíná národní kulturní památka Levý Hradec nebo hrad Okoř. Druhou národní kulturní památkou na území okresu je park u průhonického zámku, který byl v roce 2010 zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.

Obyvatelstvo

Historie počtu obyvatel

Rok Obyv. ± % 1961 80 572 —     1970 77 747 −3,5 % 1980 77 428 −0,4 % 1991 74 265 −4,1 %	Rok Obyv. ± % 2001 82 404 +11 % 2011 131 231 +59,3 % 2021 161 593 +23,1 %
Zdroj: ČSÚ[3][4]

Seznam obcí a jejich částí

Rozsah okresu Praha-západ, platný od roku 2007, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí

Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Praha-západ.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bojanovice (Malá Lečice • Senešnice) • Bratřínov • Březová-Oleško (Březová • Oleško) • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice (Bojov) • Davle (Sázava • Sloup) • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany (Jarov • Lhota • Zálepy) • Drahelčice • Holubice (Kozinec) • Horoměřice • Hostivice (Břve) • Hradištko (Brunšov • Pikovice • Rajchardov) • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice (Horní Jirčany • Osnice • Zdiměřice) • Jílové u Prahy (Borek • Kabáty • Luka pod Medníkem • Radlík • Studené • Žampach) • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz (Hostěradice • Kamenný Újezdec • Žampach) • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř (Libeň) • Lichoceves (Noutonice) • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo (Zahořany) • Ořech • Petrov (Bohuliby • Chlomek) • Pohoří (Chotouň • Skalsko) • Průhonice (Rozkoš) • Psáry (Dolní Jirčany) • Ptice • Roblín (Kuchařík) • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice (Černý Vůl) • Středokluky • Svrkyně (Hole) • Štěchovice (Masečín • Třebenice) • Tachlovice • Trnová • Třebotov (Kala • Solopisky) • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice (Hodkovice • Zlatníky) • Zvole (Černíky)

Změna hranice okresu

Od 1. července 1974 do 31. prosince 1995 byly v okrese Praha-západ také obce ze současného okresu Benešov:^[5]

• Krňany
• Lešany
• Vysoký Újezd
• Rabyně

Do 31. prosince 2006 byla v okrese Praha-západ ještě obec:^[6]

• Dolany – nyní okres Mělník