Nicolas Chalon du Blé

Nicolas Chalon du Blé, markýz z Uxelles a Cormatinu (24. leden 1652, Chalon-sur-Saône – 10. duben 1730, Paříž) byl francouzský generál a ministr zahraničních věcí. Také byl povýšen na rytíře a dosáhl titulu Maršál Francie a byl diplomatem Ludvíka XIV. a Filipa Orleánského.

Nicolas Chalon du Blé
Narození	24. ledna 1652 Chalon-sur-Saône
Úmrtí	10. dubna 1730 (ve věku 78 let) Paříž
Povolání	diplomat a politik
Ocenění	rytíř Řádu svatého Ducha rytíř Řádu sv. Michala maršál Francie
Funkce	velvyslance Francie ve Velké Británii Vojenský velitel Štrasburku
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Erb rodu du Blé, Burgundsko.

Mládí

Jeho vzhled byl popisován jako vysoký, brunátný, s obrovskou parukou a kloboukem naraženým až do očí. Měl sklon skrývat své vojenské řády a vyznamenání pod prostým, pevně sepnutým kabátcem.^[1]

Byl druhým dědicem Louise Chalona du Blé, markýze z Uxelles (jenž zemřel roku 1658 při obléhání Gravelines) a Marie Le Bailleulové (1626–1712), Nicolas Chalon du Blé byl chráněncem akademika Louvoise.

Vojenská dráha

Související informace naleznete také v článku Devítiletá válka.

Mapa obléhání Mohuče v roce 1689. Engraving, Paříž, 1756

Vojenské velení mu bylo svěřeno roku 1688 (na počátku devítileté války); sloužil jako generálporučík při obléhání Philippsburgu a byl obžalován ze špatného velení při obraně pevnostní citadely v Mohuči, kde bylo francouzské vojsko nuceno ustoupit.

Velel obraně při obléhání Mohuče proti vojskům spojenecké koalice zvané Grand Alliance mezi 1. červnem a 8. zářím 1689, ale byl přinucen kapitulovat a na veřejnosti byl po svém návratu do Paříže vypískán. Znovu získal oblibu markýze Louvoise a Ludvíka XIV. a byl obdařen lénem Rougemont-le-Château (1696). Také obdržel v roce 1703 maršálskou hůl.

Diplomatická dráha

Jako diplomat se účastnil předběžné konference o podmínkách míru v Geertruidenbergu 9. března 1710, mírová jednání však byla Ludvíkem XIV. kvůli pro Francii příliš tvrdým podmínkám na konci následujícího června zastavena. Chalon du Blé znovu zastupoval krále pří vyjednávání Utrechtského míru v roce 1713.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolas Chalon du Blé na anglické Wikipedii.

1. The Man Who Would Be King; The Life of Philippe d'Orléans, Regent of France by Christine Pevitt. Published by Weidenfeld & Nicolson in Great Britain, 1997.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolas Chalon du Blé na Wikimedia Commons