Studium nervového systému se datuje až do Starověkého Egypta. Důkazy o trepanaci, chirurgickém zákroku spočívajícím v proražení lebky s účelem vyléčení bolestí hlavy nebo duševních poruch, se objevují v neolitu. Rukopisy z roku 1700př. n. l. ukazují, že Egypťané měli základní vědomosti o příznacích poškození mozku.[2]
V Egyptě se od období pozdní Střední říše mozek odstraňoval z těla při mumifikaci. Tehdy věřili, že zdrojem inteligence a vědomí je srdce a mozek je jen jakousi „výplní lebky“. Tento názor později napadl Hippokratés, který věřil, že mozek je nejen spojený s pocity– protože orgány jako oči, uši a jazyk jsou umístěny blízko mozku–, ale i s inteligencí. Platón také tvrdil, že v mozku je umístěna racionální část duše.[3] Na druhou stranu Aristotelés věřil, že centrem inteligence je srdce a mozek slouží ke chlazení krve. Tento názor byl všeobecně sdílen až do doby Galéna, následovníka Hippokrata a lékaře gladiátorů, který zpozoroval, že jeho pacienti se zraněním mozku ztrácí psychické schopnosti.
Studium mozku pokročilo s vynálezem mikroskopu a vývojem procesu barveníCamillem Golgim v 90. letech 19. století. Proces využíval soli chromanu stříbrného k zobrazení struktury jednotlivých neuronů. Tuto techniku využil Santiago Ramón y Cajal a předložil hypotézu, že funkční jednotkou mozku je neuron. Golgi a Ramón získali za studium struktury nervového systému Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Hypotézu potvrzovaly experimenty navazující na výzkum elektrické popudivosti svalů a neuronů vedený Luigim Galvanim.
Paralelně s tímto výzkumem francouzský vědec Paul Broca objevil, že určité části mozku jsou spojené s určitými funkcemi. Hypotézu specializace oblastní mozku podporoval John Hughlings Jackson, který pozoroval postup záchvatů pacientů postižených epilepsií.
V druhé polovině 20. století se neurověda rychle rozvíjela díky revolucím v molekulární biologii, elektrofyziologii a komputační neurovědě. V současnosti lze pochopit chování jednotlivých neuronů. Nicméně to, jak je neuronová síť schopna vytvářet komplikované procesy jako je poznání nebo chování, zatím není známo.
Neurověda je propojená i se společenskými a behaviorálními vědami, existují například interdisciplinární oblasti jako neuroekonomie, teorie rozhodování a sociální neurověda.
Moderní neurovědy
Vědecké zkoumání nervového systému se rozvinulo v druhé polovině 20. století především díky pokrokům v molekulární biologii, elektrofyziologii a počítačům. To umožnilo neurovědcům studovat nervový systém ve všech jeho aspektech. Například bylo možné pochopit v detailu i složité procesy vyskytující se v rámci jednoho neuronu a jedné synapse. Nervový systém je nejkomplexnější orgánovým systémem v těle. Lidský mozek sám obsahuje přibližně sto miliard neuronů a jednou 100 bilionu synapsí; Většina z přibližně 20-25,000 genů, které patří do lidského genomu jsou vyjádřeny specificky v mozku. Vzhledem k plasticitě lidského mozku, struktura jeho synapsí a výsledných funkcí se může měnit v průběhu celého života.[5]
Odvětví
Moderní neurověda může být zhruba rozdělena do následujících odvětví, která se liší přístupem a předmětem zkoumání.
Mohamed W. The Edwin Smith Surgical Papyrus: Neuroscience in Ancient Egypt [online]. 2008 [cit. 2011-05-03]. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-01-19.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Martin-Araguz A, Bustamante-Martinez C, Fernandez-Armayor Ajo V, Moreno-Martinez JM. Neuroscience in al-Andalus and its influence on medieval scholastic medicine. Revista de Neurología. 2008, s. 877–892. Dostupné online. PMID12134355.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
The United States Department of Health and Human Services. Mental Health: A Report of the Surgeon General. "Chapter 2: The Fundamentals of Mental Health and Mental Illness" pp 38 Retrieved May 21, 2012
Literatura
BEAR, M. F., B. W. Connors, and M. A. Paradiso. Neuroscience: Exploring the Brain. 3rd. vyd. Philadelphia: Lippincott, 2006. Dostupné online. ISBN0781760038.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Marc D. Binder ... (ed.). Encyclopedia of Neuroscience. [s.l.]: Springer, 2009, 4399pp, 5 vols. Dostupné online. ISBN978-3-540-23735-8.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
KANDEL, ER, Schwartz JH, Jessell TM. Principles of Neural Science. 4th. vyd. New York: McGraw-Hill, 2000. ISBN0-8385-7701-6.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Squire, L. et al. (2003). Fundamental Neuroscience, 2nd edition. Academic Press; ISBN0-12-660303-0
Byrne and Roberts (2004). From Molecules to Networks. Academic Press; ISBN0-12-148660-5
Sanes, Reh, Harris (2005). Development of the Nervous System, 2nd edition. Academic Press; ISBN0-12-618621-9
Rieke, F. et al. (1999). Spikes: Exploring the Neural Code. The MIT Press; Reprint edition ISBN0-262-68108-0
section.47 Neuroscience 2nd ed. Dale Purves, George J. Augustine, David Fitzpatrick, Lawrence C. Katz, Anthony-Samuel LaMantia, James O. McNamara, S. Mark Williams. Published by Sinauer Associates, Inc., 2001.
ANDREASEN, Nancy C.Brave New Brain: Conquering Mental Illness in the Era of the Genome. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. Dostupné online. ISBN9780195145090.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Damasio, A. R. (1994). Descartes' Error: Emotion, Reason, and the Human Brain. New York, Avon Books. ISBN0-399-13894-3 (Hardcover) ISBN0-380-72647-5 (Paperback)
Gardner, H. (1976). The Shattered Mind: The Person After Brain Damage. New York, Vintage Books, 1976 ISBN0-394-71946-8
LAUWEREYNS, Jan. The Anatomy of Bias: How Neural Circuits Weigh the Options. Cambridge, MA: The MIT Press, 2010. Dostupné online. ISBN026212310X.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Luria, A. R. (1998). The Mind of a Mnemonist: A Little Book About A Vast Memory. New York, Basic Books, Inc. ISBN0-674-57622-5
Medina, J. (2008). Brain Rules: 12 Principles for Surviving and Thriving at Work, Home, and School. Seattle, Pear Press. ISBN0-9797777-0-4 (Hardcover with DVD)
Pinker, S. (1999). How the Mind Works. W. W. Norton & Company. ISBN0-393-31848-6
Pinker, S. (2002). The Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature. Viking Adult. ISBN0-670-03151-8
ROBINSON, D. L. Brain, Mind and Behaviour: A New Perspective on Human Nature. 2nd. vyd. Dundalk, Ireland: Pontoon Publications, 2009. ISBN978-0-9561812-0-6.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
