Nejvyšší vůdce Afghánistánu
hlava státu a vládce Afghánistánu From Wikipedia, the free encyclopedia
Nejvyšší vůdce Afghánistánu (paštunsky: د افغانستان مشر; Də Afġānistān Damshīr), oficiálně Nejvyšší vůdce Afghánského islámského emirátu[1] (paštunsky: د افغانستان د اسلامي امارت مشر; Də Afġānistān Islāmī Imārat Damshīr), taktéž označovaný náboženským titulem Kníže věřících (arabsky: أَمِيْر ٱلْمُؤْمِنِيْن; Amír al-mu‘minín), neoficiálně také zvaný Emír Afghánistánu[2][3] je hlava státu a absolutní vládce Afghánistánu; zároveň je lídrem hnutí Tálibán, které Afghánistán ovládá.
| Nejvyšší vůdce Afghánského islámského emirátu | |
|---|---|
 | |
| Úřadující Hajbatulláh Achúndzáda od 21. května 2016 | |
| Sídlo | Kandahár |
| Jmenuje | Rada pro vedení Afghánistánu |
| První ve funkci | Muhammad Umar |
| Vytvoření | 4. dubna 1996 |
| Plat | 228 750 AFN měsíčně |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Tato pozice byla ustanovena Muhammadem Umarem, který byl 4. dubna 1996 v Kandaháru prohlášen knížetem věřících.[4] Tálibán se následně dne 27. září 1996 zmocnil kontroly nad Kábulem, svrhl prezidenta Burhánuddína Rabbáního a dosadil Umara jako nejvyššího vůdce. Po invazi Spojených států do Afghánistánu v roce 2001 byl Umar sesazen a byla obnovena republika. Tálibán pokračoval v povstalecké válce a i nadále považoval Umara za hlavu svého státu. Po jeho smrti roku 2013 byl vůdcem zvolen Achtar Mansúr, který byl v roce 2016 zabit americkým útokem. Následně byl za vůdce Tálibánu zvolen Hajbatulláh Achúndzáda, který se po opětovném dobytí Kábulu a útěku prezidenta Ašrafa Ghaního stal 19. srpna 2021 vládcem Afghánistánu.[5]
Postavení
Afghánský emirát nemá ústavu a za svůj základní dokument považuje Korán.[6] Není tedy nijak stanovena dělba moci a vůdce tak ve svých rukou soustřeďuje moc zákonodárnou (vydává dekrety s platností zákona[7][8]), výkonnou (jmenuje a odvolává předsedu a členy vlády,[9] stejně jako regionální úředníky[10]) i soudní (nařizuje výklad práva[11], jmenuje a odvolává soudce včetně členů Nejvyššího soudu[8]).
Přestože se vůdce na veřejnosti objevuje výjimečně, plní také ceremoniální role, například v dubnu 2024 vedl Hajbatulláh Achúndzáda modlitby příležitosti muslimského svátku íd al-fitr.[12] Výjimečné jsou rovněž zahraniční cesty, jednou z mála byla jeho utajovaná návštěva Kataru a jednání s tamním premiérem v květnu 2023.[13]
V případě uprázdnění funkce zvolí nového nejvyššího vůdce Rada pro vedení. Není jasné, jak dlouho může nejvyšší vůdce zůstat u moci, zda a jak může být nahrazen a zda může vybrat vlastního nástupce.[10]
Seznam vůdců
| Jméno | Období ve funkci | Poznámka |
|---|---|---|
| Muhammad Umar | 4. dubna 1996 – 23. dubna 2013 | vládce Afghánistánu od 27. září 1996 (vyhlášení Emirátu) do 13. listopadu 2001 (pád Kábulu), poté v exilu |
| Achtar Mansúr | 23. dubna 2013 – 21. května 2016 | v exilu |
| Hajbatulláh Achúndzáda | 21. května 2016 – dosud | v exilu do 15. srpna 2021 (pád Kábulu), poté vládce Afghánistánu |
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.