Nejvyšší kuchmistr

Nejvyšší kuchmistr, zřídka nejvyšší mistr kuchyně^[1][2] (německy Oberst-Küchenmeister, Obristküchenmeister kdysi také Oberst-Kuchelmeister) byl dvorský úřad, který měl na starost stravování na dvoře panovníka. Byl zodpovědný za kuchyni a prostírání.^[3] Později se jednalo o čestný úřad a často dědičný.

České království

Úřad dědičného kuchmistra (Erbküchenmeister im Königreich Böhmen) udělil císař Karel VI. rodu hrabat Wratislavů z Mitrowicz 26. července 1723^[4][5] nebo už 17. prosince 1711, a sice seniorovi (hlavě) rodu.^[6][7] V roce 1711 byl kuchmistr šestým z deseti dědičných dvorských úřadů.^[7] Odznakem úřadu byla hůl.^[4] Během korunovačního obřadu nesl dědičný kuchmistr postříbřený bochník chleba jako připomínku eucharistické oběti.^[8] Bochník pak položil na oltář.^{[9][pozn. 1]} Na korunovační hostině přednesl králi menu (1836).^[10]

• Václav Karel ze Svárova (1473)^[11]
•  ?
• 1723 (26. 7.)^[5] – 1727 Václav Ignác Wratislav z Mitrowicz^[5][12] (1645 – 14. 5. 1727)
  • úřad zastával při korunovaci Karla VI. v roce 1723, při korunovační hostině držil ve Vladislavském sále v ruce jídelní lístek s instrukcemi, kde se jaký pokrm na stole nachází.^[13]
• 1727–1750 František Karel Wratislav z Mitrowicz^[14] (8. 9. 1680 – 23. 4. 1750 Jince), syn předchozího
  • úřad zastával při korunovaci Marie Terezie v roce 1743
•  ?–1788 František de Paula Adam Wratislav z Mitrowicz (?) (23. 5. 1732 – 19. 7. 1788 Praha), synovec předchozího
•  ?–1794 Vincenc Ignác Vratislav z Mitrovic (13. 1. 1724 Lochovice – 8. 10. 1794 Praha)
  • při korunovaci Leopolda II. v roce 1791
  •  ? při korunovaci Františka II. v roce 1792
• 1794–1812 František Adam Wratislav z Mitrowicz (?) (křest 25. 9. 1759 Praha – 23. 2. 1812 Stádlec)
• 1812–1827 Gustav Wratislav z Mitrowicz (?) (1795 – 22. 12. 1827)
• 1827–1858 František Adam Wratislav z Mitrowicz^[7][15] (3. 5. 1823 Dírná – 12. 12. 1858 Krnsko)
  • Josef Xaver Vratislav z Mitrovic (3. 1. 1818 Votice – 9. 10. 1869 Vídeň) vykonával úřad při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836^[2] jako zástupce, protože František Adam byl mlád
• 1858–1897 Eugen František Wratislav z Mitrowicz^[16] (17. 6. 1855 Krnsko – 22. 6. 1897 Merano)
• 1897–1918/1966 Josef Oswald Wratislav z Mitrowicz^[17] (21. 5. 1883 Dírná – 5. 6. 1966 Dírná), syn předchozího

Svatá říše římská

Titul dědičného říšského kuchmistra drželi od roku 1202 páni z Nordenbergu.

Seznam nejvyšších císařských kuchmistrů

Úřad nejvyššího kuchmistra (Oberstküchenmeister) zastávali:

•  ?–? Kryštof Leisser (1567 – 29. 5. 1648 Vídeň)^[18]
• ...
•  ?–? František Arnošt z Mollartu († mezi 21. 2. a 13. 3. 1669),^[19] také nejvyšší císařský komorník nad stříbrem^[19]
•  ?–? Arnošt Petr Ludvík z Mollartu (22. 8. 1642 (?) – 5. 12. 1686),^[19] také nejvyšší císařský komorník nad stříbrem^[19]
• ...
•  ?–? (určitě před 1709) Josef Ignác Paar (30.^[20] nebo 31. 5. 1660 Vídeň – 20.^[20] nebo 22. 12. 1735 Vídeň)
• ...
•  ?–? Ferdinand Arnošt z Mollartu (28. 1. 1660 Vídeň – 7. 8. 1716 Vídeň)^[21]
•  ?–? Felix Arnošt (Jan Felix Arnošt) z Mollartu (Mollart zu Gumpendorf; 18. 10. 1673 – 11. 5. 1741)^[22][19]
  • na pražské korunovační hostině Karla VI. v roce 1723 osobně servíroval ve Vladislavském sále panovníkovi pokrmy^[13]
• 1794–1827 Jáchym Egon z Fürstenbergu
•  ?–? (určitě 1827, 1834, 1835, 1837, 1840) Josef z Fürstenbergu
•  ?–? (určitě 1843) Evžen Czernin z Chudenic
• 1846 neobsazen
•  ?–? (určitě 1848) Karel Michal Lanckoroński-Brzezie (16. 11. 1799 Vídeň – 16. 5. 1863 Vídeň)
• 1863–1869 Josef Xaver hrabě Vratislav z Mitrovic^[23] (3. 1. 1818 – 9.10. 1869)
• 1870^[24]–1885 Volfgang hrabě Kinský (19. 1. 1836 Vídeň – 14. 12. 1885 Merano)
• 1886–1897 Jindřich hrabě Wolkenstein-Trostburg (1841–1897)^[25]
• 1897–1916 August hrabě Bellegarde (26. 5 . 1858 Hacking – 24. 2. 1929 Velké Heraltice)^[26]
• 1916–1918 Karel hrabě z Rumerskirchu^[27] (19. 11. 1867 Vídeň – 24. 5. 1947 Kitzbühel)

Seznam nejvyšších kuchmistrů císařoven

• Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742), císařovna 1705–1711, poté císařovna vdova
  •  ?–? Jan Ondřej František z Lengheimu (7. 2. 1684 Štýrský Hradec – 27. 12. 1760 Štýrský Hradec)^[28]

Rakouské země

Horní a Dolní Rakousy

Úřad kuchmistra byl pro Horní a Dolní Rakousy zřízen v roce 1651. Získali ho svobodní páni Hegemüllerové (Hegenmüllerové) z Dubenweileru.^[3] Protože však zcela zchudli, úřad v roce 1788 složili. Ještě téhož roku byl úřad jako léno udělen svobodný pánům ze Stiebaru.^{[pozn. 2]} Rod však v roce 1874 vymřel po meči a úřad poté už nebyl do konce monarchie obsazen.^[3]

Před slavnostní hostinou u příležitosti holdování stavů podával panovníkovi jídelníček.^[3]

•  ?–? Václav Hegenmüller Dubenweileru na Albrechtsbergu^{[31][pozn. 3]}
• ...
•  ?–1752 Jan Josef František Hegenmüller z Dubenweileru († 22. 3. 1752)^[18]
• 1788 (?)–? Jan Josef ze Stiebaru na Buttenheimu,^[29] hrabě od roku 1795^{[pozn. 4][pozn. 5][pozn. 6]}
•  ?–1824 Kryštof ze Stiebaru^[29][35] (30. 6. 1753 Wiesenreith – 26. 11. 1824 Krems), bratr předchozího
• 1824–1868 Jan Nepomuk ze Stiebaru^[29][36] (22. 11. 1784 – 3. 8. 1868), syn předchozího
• 1868–1874 Bedřich ze Stiebaru^[37] (20. 9. 1813 Linec – 30. 1. 1874 Linec), syn předchozího
• 1874–1918 neobsazeno

Štýrsko

Titul nejprve drželi páni z Emmerbergu. Po jejich vymření udělil arcivévoda Karel II. Štýrský úřad nejvyššího dědičného zemského kuchmistra ve Štýrském vévodství (Oberst-Erbland-Küchenmeister des Herzogtums Steiermark / im Herzogtum Steiermark) rodu pozdějších hrabat z Wurmbrandu.^[38][39] To bylo potvrzeno listinou vydanou 8. ledna 1578 v Brucku an der Mur.^[39] Úřad drželi až do roku 1848.^[39]

• 1578 (8. 1.) – 1854 Matyáš Wurmbrand^[40] (1521 – 19. 4. 1584)
• a zároveň Jeroným (Hieronymus),^[40] potomci Bedřicha Wurmbranda zu Stuppach a Kateřiny z Emmerbergu
• 1584–1597 Ehrenreich (Hieronymus) (1542–1597)
•  ?
•  ?–1750 Jan Josef Vilém z Wurmbrand-Stuppachu^[41][42] (1670 – 17. 12. 1750)
  • při holdování Karlu VI. v roce 1728^[43]
•  ?–1768 František Karel z Wurmbrand-Stuppachu († 12. 9. 1768)^{[44][pozn. 7]}
•  ?–1791 Gundakar Tomáš z Wurmbrand-Stuppachu^[45][46] (30. 12. 1730 Vídeň – 10. 5. 1791 Štýrský Hradec) z rakouské linie^{[pozn. 8]}
•  ?–1801 František Josef z Wurmbrand-Stuppachu^[47] (9. 6. 1753 Štýrský Hradec – 1. 6. 1801 Štýrský Hradec)
•  ?
•  ?–? (určitě 1834) Jindřich Gundakar z Wurmbrand-Stuppachu

Korutany

Po vymření rodu Raidhauptů přenesl císař Leopold I. dědičný úřad nejvyššího dědičného zemského kuchmistra v Korutanském vévodství (Oberst-Erbland-Küchenmeister in Kärnten / des Herzogtums Kärnten) v roce 1670 na jim příbuzný rod svobodných pánů Schranzů ze Schranzeneggu.^[48] Od roku 1735 zastával úřad rod hrabat ze Seilernu.^[49][50]

•  ?–? Hans Raidhaupt zu Rosenberg u. Aich († 1600)^[51]
• ...
•  ?–? Jiří Seyfried Raidhaupt^[52]
• ...
•  ?–? Wolf Dietrich Raidhaupt, poslední mužský příslušník rodu^[48]
• 1670 (8. 12.)^[48] – 1680? František Filibert Schranz ze Schranzeneggu († 22. 3. 1680 Lind, Horní Štýrsko)
•  ?– 1721? Franz Gottfried Schranz ze Schranzeneggu (4. 8. 1655 Lind– 24. 4. 1721 Lind)^[51]
• ...
• 1735–1751 (8. 6.) Jan Bedřich II. ze Seilern-Aspangu^[50][28] (1676 – 8. 6. 1751), říšský a český hrabě, také dědičný zemský poštmistr vévodství Mantova^[28]
• 1751–1801 Kristián August ze Seilern-Aspangu^[53] (22. 4. 1717 – 15. 11. 1801 Vídeň), syn předchozího
• 1801–1838 Josef Jan ze Seilern-Aspangu^[54] (25. 8. 1752 – 26. 3. 1838), syn předchozího
  •  ? (1857) Jan ze Seilern-Aspangu^[55]
• 1838–1861 Josef August ze Seilern-Aspangu^[49] (22. 6. 1793 – 19. 3. 1861 Vídeň), synovec předchozího
• 1861–1868 Josef Maria (Josef František) ze Seilern-Aspangu^[56] (14 9. 1823 Vídeň – 18. 6. 1868 Štýrský Hradec), syn předchozího
• 1868–1918 František Josef Maria ze Seilern-Aspangu^[57] (10 9. 1859 Štýrský Hradec – 23. 1. 1919), syn předchozího

Kraňsko a vindická marka

V roce 1784 byl dědičný úřad (Obersterblandküchenmeister in Krain und der Windischen Mark) udělen rod svobodných pánů z Wolkenspergu.^[58] Zastávali ho i v roce 1848.^[59]

• 1784 (19. 10.)^[58] – 1803? František Seraficus Rudolf z Wolkenspergu (17. 4. 1725 Lublaň – 12. 7. 1803 Lublaň)^[58]
•  ?–1832? František Josef z Wolkenspergu (11. 6. 1756 Lulaň – 4. 8. 1832 Burgstall bei Bischoflack)^[60][61]
•  ?– 1902? August Jan Nepomuk z Wolkenspergu (1. 7. 1821 Burgstall – 29. 6. 1902 Burgstall)^[61]

Tyrolsko

V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Welspergu.^[59]

•  ?–1907 Jindřich Karel z Welspergu (15. 7. 1850 Primör – 22. 2. 1907 Nieder-Rasen),^[62] také Obersterblandstabel v Tyrolsku, poslední mužský příslušník rodu^[62]

Gorice a Gradiška

V roce 1848 zastával úřad nejvyššího kuchmistra v okněžněném hrabství Gorice a Gradiška (in der Gefürsteten Grafschaft Görz und Gradisca) rod hrabat z Breuneru.^[59]

• 1762 (16. 1.)^[63] – ? František de Paula Raimund z Vilana-Perlas († 11. 2. 1773 Vídeň nebo Temešvár),^[64] jmenován Marií Terezií, také nejvyšší dědičný komoří nad stříbrem ve Štýrsku
•  ?–? Karel z Vilana-Perlas^[65] (16. 7. 1733 – ?)^[zdroj?] nebo (29. 1. 1737 Vídeň – 1. 8. 1803 Vídeň),^[64] také nejvyšší dědičný komoří nad stříbrem ve Štýrsku