CS
All
Articles
Dictionary
Quotes
Map

Wikiwand ❤️ Wikipedia

PrivacyTerms

Nejvyšší kuchmistr

úředník From Wikipedia, the free encyclopedia

Nejvyšší kuchmistr
České královstvíSvatá říše římskáSeznam nejvyšších císařských kuchmistrůSeznam nejvyšších kuchmistrů císařovenRakouské zeměHorní a Dolní RakousyŠtýrskoKorutanyKraňsko a vindická markaTyrolskoGorice a GradiškaOdkazyPoznámkyReferenceLiteraturaSouvisející články

Nejvyšší kuchmistr, zřídka nejvyšší mistr kuchyně[1][2] (německy Oberst-Küchenmeister, Obristküchenmeister kdysi také Oberst-Kuchelmeister) byl dvorský úřad, který měl na starost stravování na dvoře panovníka. Byl zodpovědný za kuchyni a prostírání.[3] Později se jednalo o čestný úřad a často dědičný.

Úřad dědičného kuchmistra (Erbküchenmeister im Königreich Böhmen) udělil císař Karel VI. rodu hrabat Wratislavů z Mitrowicz 26. července 1723[4][5] nebo už 17. prosince 1711, a sice seniorovi (hlavě) rodu.[6][7] V roce 1711 byl kuchmistr šestým z deseti dědičných dvorských úřadů.[7] Odznakem úřadu byla hůl.[4] Během korunovačního obřadu nesl dědičný kuchmistr postříbřený bochník chleba jako připomínku eucharistické oběti.[8] Bochník pak položil na oltář.[9][pozn. 1] Na korunovační hostině přednesl králi menu (1836).[10]

  • Václav Karel ze Svárova (1473)[11]
  •  ?
  • 1723 (26. 7.)[5] – 1727 Václav Ignác Wratislav z Mitrowicz[5][12] (1645 – 14. 5. 1727)
    • úřad zastával při korunovaci Karla VI. v roce 1723, při korunovační hostině držil ve Vladislavském sále v ruce jídelní lístek s instrukcemi, kde se jaký pokrm na stole nachází.[13]
  • 1727–1750 František Karel Wratislav z Mitrowicz[14] (8. 9. 1680 – 23. 4. 1750 Jince), syn předchozího
    • úřad zastával při korunovaci Marie Terezie v roce 1743
  •  ?–1788 František de Paula Adam Wratislav z Mitrowicz (?) (23. 5. 1732 – 19. 7. 1788 Praha), synovec předchozího
  •  ?–1794 Vincenc Ignác Vratislav z Mitrovic (13. 1. 1724 Lochovice – 8. 10. 1794 Praha)
    • při korunovaci Leopolda II. v roce 1791
    •  ? při korunovaci Františka II. v roce 1792
  • 1794–1812 František Adam Wratislav z Mitrowicz (?) (křest 25. 9. 1759 Praha – 23. 2. 1812 Stádlec)
  • 1812–1827 Gustav Wratislav z Mitrowicz (?) (1795 – 22. 12. 1827)
  • 1827–1858 František Adam Wratislav z Mitrowicz[7][15] (3. 5. 1823 Dírná – 12. 12. 1858 Krnsko)
    • Josef Xaver Vratislav z Mitrovic (3. 1. 1818 Votice – 9. 10. 1869 Vídeň) vykonával úřad při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836[2] jako zástupce, protože František Adam byl mlád
  • 1858–1897 Eugen František Wratislav z Mitrowicz[16] (17. 6. 1855 Krnsko – 22. 6. 1897 Merano)
  • 1897–1918/1966 Josef Oswald Wratislav z Mitrowicz[17] (21. 5. 1883 Dírná – 5. 6. 1966 Dírná), syn předchozího

Titul dědičného říšského kuchmistra drželi od roku 1202 páni z Nordenbergu.

Úřad nejvyššího kuchmistra (Oberstküchenmeister) zastávali:

  •  ?–? Kryštof Leisser (1567 – 29. 5. 1648 Vídeň)[18]
  • ...
  •  ?–? František Arnošt z Mollartu († mezi 21. 2. a 13. 3. 1669),[19] také nejvyšší císařský komorník nad stříbrem[19]
  •  ?–? Arnošt Petr Ludvík z Mollartu (22. 8. 1642 (?) – 5. 12. 1686),[19] také nejvyšší císařský komorník nad stříbrem[19]
  • ...
  •  ?–? (určitě před 1709) Josef Ignác Paar (30.[20] nebo 31. 5. 1660 Vídeň – 20.[20] nebo 22. 12. 1735 Vídeň)
  • ...
  •  ?–? Ferdinand Arnošt z Mollartu (28. 1. 1660 Vídeň – 7. 8. 1716 Vídeň)[21]
  •  ?–? Felix Arnošt (Jan Felix Arnošt) z Mollartu (Mollart zu Gumpendorf; 18. 10. 1673 – 11. 5. 1741)[22][19]
    • na pražské korunovační hostině Karla VI. v roce 1723 osobně servíroval ve Vladislavském sále panovníkovi pokrmy[13]
  • 1794–1827 Jáchym Egon z Fürstenbergu
  •  ?–? (určitě 1827, 1834, 1835, 1837, 1840) Josef z Fürstenbergu
  •  ?–? (určitě 1843) Evžen Czernin z Chudenic
  • 1846 neobsazen
  •  ?–? (určitě 1848) Karel Michal Lanckoroński-Brzezie (16. 11. 1799 Vídeň – 16. 5. 1863 Vídeň)
  • 1863–1869 Josef Xaver hrabě Vratislav z Mitrovic[23] (3. 1. 1818 – 9.10. 1869)
  • 1870[24]–1885 Volfgang hrabě Kinský (19. 1. 1836 Vídeň – 14. 12. 1885 Merano)
  • 1886–1897 Jindřich hrabě Wolkenstein-Trostburg (1841–1897)[25]
  • 1897–1916 August hrabě Bellegarde (26. 5 . 1858 Hacking – 24. 2. 1929 Velké Heraltice)[26]
  • 1916–1918 Karel hrabě z Rumerskirchu[27] (19. 11. 1867 Vídeň – 24. 5. 1947 Kitzbühel)
  • Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742), císařovna 1705–1711, poté císařovna vdova
    •  ?–? Jan Ondřej František z Lengheimu (7. 2. 1684 Štýrský Hradec – 27. 12. 1760 Štýrský Hradec)[28]

Horní a Dolní Rakousy

Úřad kuchmistra byl pro Horní a Dolní Rakousy zřízen v roce 1651. Získali ho svobodní páni Hegemüllerové (Hegenmüllerové) z Dubenweileru.[3] Protože však zcela zchudli, úřad v roce 1788 složili. Ještě téhož roku byl úřad jako léno udělen svobodný pánům ze Stiebaru.[pozn. 2] Rod však v roce 1874 vymřel po meči a úřad poté už nebyl do konce monarchie obsazen.[3]

Před slavnostní hostinou u příležitosti holdování stavů podával panovníkovi jídelníček.[3]

  •  ?–? Václav Hegenmüller Dubenweileru na Albrechtsbergu[31][pozn. 3]
  • ...
  •  ?–1752 Jan Josef František Hegenmüller z Dubenweileru († 22. 3. 1752)[18]
  • 1788 (?)–? Jan Josef ze Stiebaru na Buttenheimu,[29] hrabě od roku 1795[pozn. 4][pozn. 5][pozn. 6]
  •  ?–1824 Kryštof ze Stiebaru[29][35] (30. 6. 1753 Wiesenreith – 26. 11. 1824 Krems), bratr předchozího
  • 1824–1868 Jan Nepomuk ze Stiebaru[29][36] (22. 11. 1784 – 3. 8. 1868), syn předchozího
  • 1868–1874 Bedřich ze Stiebaru[37] (20. 9. 1813 Linec – 30. 1. 1874 Linec), syn předchozího
  • 1874–1918 neobsazeno

Štýrsko

Titul nejprve drželi páni z Emmerbergu. Po jejich vymření udělil arcivévoda Karel II. Štýrský úřad nejvyššího dědičného zemského kuchmistra ve Štýrském vévodství (Oberst-Erbland-Küchenmeister des Herzogtums Steiermark / im Herzogtum Steiermark) rodu pozdějších hrabat z Wurmbrandu.[38][39] To bylo potvrzeno listinou vydanou 8. ledna 1578 v Brucku an der Mur.[39] Úřad drželi až do roku 1848.[39]

  • 1578 (8. 1.) – 1854 Matyáš Wurmbrand[40] (1521 – 19. 4. 1584)
  • a zároveň Jeroným (Hieronymus),[40] potomci Bedřicha Wurmbranda zu Stuppach a Kateřiny z Emmerbergu
  • 1584–1597 Ehrenreich (Hieronymus) (1542–1597)
  •  ?
  •  ?–1750 Jan Josef Vilém z Wurmbrand-Stuppachu[41][42] (1670 – 17. 12. 1750)
    • při holdování Karlu VI. v roce 1728[43]
  •  ?–1768 František Karel z Wurmbrand-Stuppachu († 12. 9. 1768)[44][pozn. 7]
  •  ?–1791 Gundakar Tomáš z Wurmbrand-Stuppachu[45][46] (30. 12. 1730 Vídeň – 10. 5. 1791 Štýrský Hradec) z rakouské linie[pozn. 8]
  •  ?–1801 František Josef z Wurmbrand-Stuppachu[47] (9. 6. 1753 Štýrský Hradec – 1. 6. 1801 Štýrský Hradec)
  •  ?
  •  ?–? (určitě 1834) Jindřich Gundakar z Wurmbrand-Stuppachu

Korutany

Po vymření rodu Raidhauptů přenesl císař Leopold I. dědičný úřad nejvyššího dědičného zemského kuchmistra v Korutanském vévodství (Oberst-Erbland-Küchenmeister in Kärnten / des Herzogtums Kärnten) v roce 1670 na jim příbuzný rod svobodných pánů Schranzů ze Schranzeneggu.[48] Od roku 1735 zastával úřad rod hrabat ze Seilernu.[49][50]

  •  ?–? Hans Raidhaupt zu Rosenberg u. Aich († 1600)[51]
  • ...
  •  ?–? Jiří Seyfried Raidhaupt[52]
  • ...
  •  ?–? Wolf Dietrich Raidhaupt, poslední mužský příslušník rodu[48]
  • 1670 (8. 12.)[48] – 1680? František Filibert Schranz ze Schranzeneggu († 22. 3. 1680 Lind, Horní Štýrsko)
  •  ?– 1721? Franz Gottfried Schranz ze Schranzeneggu (4. 8. 1655 Lind– 24. 4. 1721 Lind)[51]
  • ...
  • 1735–1751 (8. 6.) Jan Bedřich II. ze Seilern-Aspangu[50][28] (1676 – 8. 6. 1751), říšský a český hrabě, také dědičný zemský poštmistr vévodství Mantova[28]
  • 1751–1801 Kristián August ze Seilern-Aspangu[53] (22. 4. 1717 – 15. 11. 1801 Vídeň), syn předchozího
  • 1801–1838 Josef Jan ze Seilern-Aspangu[54] (25. 8. 1752 – 26. 3. 1838), syn předchozího
    •  ? (1857) Jan ze Seilern-Aspangu[55]
  • 1838–1861 Josef August ze Seilern-Aspangu[49] (22. 6. 1793 – 19. 3. 1861 Vídeň), synovec předchozího
  • 1861–1868 Josef Maria (Josef František) ze Seilern-Aspangu[56] (14 9. 1823 Vídeň – 18. 6. 1868 Štýrský Hradec), syn předchozího
  • 1868–1918 František Josef Maria ze Seilern-Aspangu[57] (10 9. 1859 Štýrský Hradec – 23. 1. 1919), syn předchozího

Kraňsko a vindická marka

V roce 1784 byl dědičný úřad (Obersterblandküchenmeister in Krain und der Windischen Mark) udělen rod svobodných pánů z Wolkenspergu.[58] Zastávali ho i v roce 1848.[59]

  • 1784 (19. 10.)[58] – 1803? František Seraficus Rudolf z Wolkenspergu (17. 4. 1725 Lublaň – 12. 7. 1803 Lublaň)[58]
  •  ?–1832? František Josef z Wolkenspergu (11. 6. 1756 Lulaň – 4. 8. 1832 Burgstall bei Bischoflack)[60][61]
  •  ?– 1902? August Jan Nepomuk z Wolkenspergu (1. 7. 1821 Burgstall – 29. 6. 1902 Burgstall)[61]

Tyrolsko

V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Welspergu.[59]

  •  ?–1907 Jindřich Karel z Welspergu (15. 7. 1850 Primör – 22. 2. 1907 Nieder-Rasen),[62] také Obersterblandstabel v Tyrolsku, poslední mužský příslušník rodu[62]

Gorice a Gradiška

V roce 1848 zastával úřad nejvyššího kuchmistra v okněžněném hrabství Gorice a Gradiška (in der Gefürsteten Grafschaft Görz und Gradisca) rod hrabat z Breuneru.[59]

  • 1762 (16. 1.)[63] – ? František de Paula Raimund z Vilana-Perlas († 11. 2. 1773 Vídeň nebo Temešvár),[64] jmenován Marií Terezií, také nejvyšší dědičný komoří nad stříbrem ve Štýrsku
  •  ?–? Karel z Vilana-Perlas[65] (16. 7. 1733 – ?)[zdroj?] nebo (29. 1. 1737 Vídeň – 1. 8. 1803 Vídeň),[64] také nejvyšší dědičný komoří nad stříbrem ve Štýrsku

Poznámky

  1. [P 1]
    Obdobně pozlacený bochník nesl nejvyšší stolník.[9]
  2. [P 2]
    Stiebarové byli starý rytířský rod z Frank, o němž zmínky pocházejí už ze 13. století. Dne 28. března 1757 byli bratři z nägerschickské linie Johann Friedrich Sabin, Johann Franz Achatz a Johann Christoph ze Stiebaru povýšeni do panského stavu. V další generaci byl v roce 1795 nejvyšší dědičný zemský kuchmistr v Rakousku nad i pod Enží a dolnorakouský zemský a vládní rada Johann Joseph ze Stiebaru na Buttenheimu povýšen do hraběcího stavu. Zámek Hausegg v Dolních Rakousích, který přebudoval v roce 1790, přejmenoval na Stiebar.[29] V roce 1793 získal český inkolát, v Čechách vlastnil např. Všebořice u Ústí nad Labem spojené s Krásným Březnem nebo Stružnou u Bochova. Zemřel bezdětný.[30]
  3. [P 3]
    Manžel Rosiny Kateřiny Puechleuthner ze Sunzingu.[31]
  4. [P 4]
    Johann hrabě ze Stiebaru je v dolnorakouském úřadu doložen k roku 1809.[32]
  5. [P 5]
    K roku 1809 je však u Horních Rakous uveden hrabě ze Salburgu.[33]
  6. [P 6]
    V úřadu figuruje Josef hrabě ze Stiebaru na Buttenheimu († 13. 2. 1825), od roku 1790 druhý manžel Marie Terezie z Keesu (31. 7. 1748 Vídeň – 8. 7. 1827 Vídeň).[34]
  7. [P 7]
    Manžel Josefy z Herbersteinu (23. 3. 1700– 20. 8. 1766).
  8. [P 8]
    Manžel Marie Antonie z Auerspergu.[46]

Reference

  1. [1]
    PRAŽÁK, Jiří. Rakouské právo veřejné ústavní. Díl první: Právo ústavní. Praha: Jednota právnická v Praze, 1902. Dostupné online. S. 61.
  2. [2]
    Ottův slovník naučný. 6. díl. Čechy – Danseur. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 546.
  3. [3]
    PLANCK-PLANCKBURG, Karl. Die Landeserbämter und die Erbhuldigungen in Österreich ob der Enns. Linz an der Donau: F. J. Ebenhöch´sche Buchhandlung / Heinrich Korb, 1929. 46 s. Dostupné online. S. 12. (německy)
  4. [4]
    BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha: Libri, 1994. 420 s. ISBN 80-901579-4-7. S. 235.
  5. [5]
    VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 296. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723.
  6. [6]
    Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 58., s. 154
  7. [7]
    Deutsche Grafen-Haeuser der Gegenwart in heraldischer, historischer ung genealogischer Beziehung. 2. Band. L–Z. Leipzig: T. O. Weigel, 1853. S. 687. (německy) Dále jen Deutsche Grafen-Haeuser der Gegenwart.
  8. [8]
    SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 90. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace.
  9. [9]
    Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 194
  10. [10]
    7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 99
  11. [11]
    Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 232.
  12. [12]
    Grosses vollständiges Universal-Lexicon Aller Wissenschafften und Künste. 59. Band. Wor-Wuq. Halle und Leipzig: Johann Heinrich Zedler, 1749. Dostupné online. S. 632. (německy) Dále jen Grosses vollständiges Universal-Lexicon Aller Wissenschafften und Künste 53.
  13. [13]
    Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 203
  14. [14]
    Grosses vollständiges Universal-Lexicon Aller Wissenschafften und Künste 53, s. 633
  15. [15]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1844. 17. Jahrgang. Gotha: Perthes, 1844. Dostupné online. S. 647. (německy) Dále jen Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1844.
  16. [16]
    VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 172.
  17. [17]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser. 1922. 95. Jahrgang. Gotha: Perthes, 1922. Dostupné online. S. 1106. (německy)
  18. [18]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark. [s.l.]: Landesarchiv Steiermark, 2020. 1667 s. Dostupné online. S. 959. (německy) Dále jen Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark.
  19. [19]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1064
  20. [20]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 40
  21. [21]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1065
  22. [22]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 136
  23. [23]
    WURZBACH, Constant von. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 38. Theil. Seidl-Sina. Wien: [s.n.], 1889. Dostupné online. S. 159. (německy) Dále jen Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 58..
  24. [24]
    JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 111.
  25. [25]
    Sourozenci Leopolda Wolkenstein-Trostburga na webu rakouského parlamentu dostupné online
  26. [26]
    POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 487.
  27. [27]
    ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 456 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 102.
  28. [28]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 972
  29. [29]
    KNESCHKE, Ernst Heinrich. Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon. Neunter Band. [Steinhaus–Zwierlein]. Leipzig: Friedrich Voigt´s Buchhandlung, 1870. Dostupné online. S. 37. (německy)
  30. [30]
    Stiebar z Buttenheimu (rod), hrabata [online]. Národní muzeum. Staré tisky [cit. 2023-01-22]. Dostupné online.
  31. [31]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 958
  32. [32]
    HASSEL, Johann Georg Heinrich. Allgemeines Staats- und Adress-Handbuch für 1809. Weimar: Verlag des Landes-Industrie-Comptoirs, 1809. Dostupné online. S. 436. (německy) Dále jen Allgemeines Staats- und Adress-Handbuch für 1809.
  33. [33]
    Allgemeines Staats- und Adress-Handbuch für 1809, s. 439
  34. [34]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 277
  35. [35]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser auf das Jahr 1861. Elfter Jahrgang. Gotha: Perthes, 1861. Dostupné online. S. 812. (německy) Dále jen Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser auf das Jahr 1861.
  36. [36]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser auf das Jahr 1861, s. 811
  37. [37]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser. 1875. 25. Jahrgang. Gotha: Perthes, 1875. Dostupné online. S. 751. (německy)
  38. [38]
    Deutsche Grafen-Haeuser der Gegenwart, s. 693
  39. [39]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1628–1629
  40. [40]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1558
  41. [41]
    KRAUSS, Ferdinand. Die nordöstliche Steiermark: eine Wanderung durch vergessene Lande. Graz: Leykam, 1888. Dostupné online. S. 203. (německy) Dále jen Die nordöstliche Steiermark. Eine Wanderung durch vergessene Lande.
  42. [42]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 177
  43. [43]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1629
  44. [44]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 811
  45. [45]
    Oesterreichisch genealogisches Handbuch für 1784. [s.l.]: [s.n.], 1784. Dostupné online. S. 292. (německy) Dále jen Oesterreichisch genealogisches Handbuch für 1784.
  46. [46]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 976
  47. [47]
    Die nordöstliche Steiermark: eine Wanderung durch vergessene Lande, s. 204
  48. [48]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1332
  49. [49]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1844, s. 526
  50. [50]
    WURZBACH, Constant von. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 34. Theil. Seidl-Sina. Wien: [s.n.], 1877. Dostupné online. S. 20. (německy) Dále jen Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 34..
  51. [51]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1333
  52. [52]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1048
  53. [53]
    Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 34., s. 19
  54. [54]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1833. 7. Jahrgang. Gotha: Perthes, 1833. Dostupné online. S. 420. (německy)
  55. [55]
    Personalstand der Gesellschaft des Ferdinandeums für Tirol und Vorarlberg Ende Juli 1857. Veröffentlichungen des Tiroler Landesmuseums Ferdinandeum. Roč. 1857, čís. JB 27, s. 83–105, zde 101. Dostupné online [cit. 2023-03-17]. (německy)
  56. [56]
    Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1866. 39. Jahrgang. Gotha: Perthes, 1866. Dostupné online. S. 832. (německy)
  57. [57]
    Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 34., s. 24
  58. [58]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1541
  59. [59]
    FRÖLICHSTHAL, Georg. Im Jahr 1848 belehnte Familien [online]. Adler – Heraldisch-Genealogische Gesellschaft Wien, 2017-09-16 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
  60. [60]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 993
  61. [61]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1542
  62. [62]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1502
  63. [63]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 573
  64. [64]
    Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 574
  65. [65]
    Oesterreichisch genealogisches Handbuch für 1784, s. 2012

Literatura

  • PLANCK-PLANCKBURG, Karl. Die Landeserbämter und die Erbhuldigungen in Österreich ob der Enns. Linz an der Donau: F. J. Ebenhöch´sche Buchhandlung / Heinrich Korb, 1929. 46 s. Dostupné online. (německy)

Související články

  • Dvorský úřad
  • Nejvyšší stolník
  • Nejvyšší číšník
Portály: Novověk | Středověk
Edit in WikipediaRevision historyRead in Wikipedia

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.

Chrome
Wikiwand for Chrome
Edge
Wikiwand for Edge
Firefox
Wikiwand for Firefox

České království

Svatá říše římská

Seznam nejvyšších císařských kuchmistrů

Seznam nejvyšších kuchmistrů císařoven

Rakouské země

Odkazy