From Wikipedia, the free encyclopedia
Nakadžima A2N byl japonský jednomístný palubní stíhací dvouplošník, používaný na letadlových lodích císařského námořnictva během třicátých let 20. století. V japonském námořnictvu byl letoun označován jako palubní stíhací letoun typ 90 (japonsky: 九〇式艦上戦闘機, Kjúmaru-šiki kandžó sentóki). Na základě A2N byla vyvinuta dvoumístná cvičná verze A3N1.
| Nakadžima A2N | |
|---|---|
 A2N1 na palubě letadlové lodě | |
| Určení | Palubní stíhací letoun |
| Výrobce | Nakadžima |
| Šéfkonstruktér | Takao Jošida Džingo Kurihara |
| První let | 1929 |
| Zařazeno | 1932 |
| Charakter | vyřazen |
| Uživatel | Japonské císařské námořnictvo |
| Výroba | A2N: 1932–1936 A3N: 1936-1939 |
| Vyrobeno kusů | 151 |
| Varianty | A2N1 A2N2 A3N1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
A2N byl jednomotorový dvouplošník smíšené konstrukce (kovová kostra potažená plátnem) s pevným podvozkem záďového typu.
Přímého předchůdce typu A2N začala z vlastní iniciativy vyvíjet firma Nakadžima pro císařské námořnictvo. Inspirací jí byly americké Boeing Model 69B a Boeing Model 100E, zakoupené v letech 1928 a 1929 císařským námořnictvem za účelem testování. V prosinci 1929 byly dokončeny dva prototypy s motorem Bristol Jupiter VI, který rovněž v licenci vyráběla firma Nakadžima. Stejný motor poháněl stíhačku A1N1, kterou v té době zařazovalo císařské námořnictvo do výzbroje. Prototypy navržené Takao Jošidou ale nepředvedly výrazně lepší výkony, než A1N1 a proto byl projekt námořnictvem odmítnut. Po odmítnutí byl projekt přepracován Džingo Kuriharou, který použil výkonnější motor Nakadžima Kotobuki 2. Nový prototyp byl dokončen v květnu 1932. Následovala stavba ještě jednoho prototypu a v dubnu 1932 byl nový typ zaveden do výzbroje jako A1N1, neboli palubní stíhací letoun typ 90. Verze A2N2 se lišila tím, že horní křídlo mělo vzepětí 5°.[1]
Mezi lety 1932 a 1936 bylo Nakadžimou a námořním arsenálem Sasebo vyrobeno kolem 100 kusů A2M obou verzí. Ty byly nasazeny na letadlových lodích Hóšó, Akagi, Kaga a Rjúdžó. Z pozemních základen typ provozovala Kure Kókútai.[1]
A2N byl nasazeny za druhé čínsko–japonské války nad pobřežními oblastmi Číny, kde získaly několik vzdušných vítězství. Během úvodní fáze bojů v oblasti Šanghaje (léto 1937) představovaly již zastarávající A2N operující z palub letadlových lodí Hóšó, Rjúdžó a Kaga jediné japonské stíhací letouny v oblasti. Již 16. srpna 1937 se šestice A2N z letadlové lodě Kaga střetla se čtyřmi čínskými letouny, přičemž sestřelila jeden čínský Vought O2U Corsair a dva Douglas O-38.[2]
Již od roku 1936 byl A2N postupně nahrazován typem Nakadžima A4N, ale u některých jednotek (například palubní skupiny Rjúdžó[3] a Kaga[2]) vydržel a do doby, než ho vystřídal první stíhací jednoplošník císařského námořnictva Micubiši A5M.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
