Německo-hannoverská strana (německy: Deutsch-Hannoversche Partei; DHP) byla německá konzervativní federalistická strana v období Německého císařství a Výmarské republiky. Aktivní byla především na území Dolního Saska, kde se před rokem 1866 existovalo Hannoverské království. Její členové byli úzce spjati s bývalým vládnoucím rodem Welfů, takže byli známí pod přezdívkou Welfové (německy: Welfen).
| Německo-hannoverská strana | |
|---|---|
| Deutsch-Hannoversche Partei | |
| Zkratka | DHP |
| Datum založení | 1869 |
| Datum rozpuštění | 1933 |
| Ideologie | konzervatismus, monarchismus, federalismus |
| Politická pozice | pravice |
| Volební výsledek | 0,2 % (ŘS 1932) |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Říšský sněm | 1/584
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik a období Německé říše
.svg)
Strana vznikla na protest proti pruské anexi Hannoverského království po prusko-rakouské válce v roce 1866 a konfiskaci majetku sesazeného rodu Welfů. Poslední hannoverský král Jiří V. odešel po porážce jeho vojsk do exilu do Gmundenu v Rakousku a z Hannoverska se stala provincie v rámci Pruska. Strana si dala za cíl nabití samostatnosti a znovu dosazení Welfů na trůn. Členskou základnu tvořili především hannoverští šlechtici. DHP byla konzervativní pravicová strana, která se orientovala silně protiprusky. Měla své luteránské křídlo pocházející z východní části Hannoverska (okresy Hannover a Lüneburg) a katolické křídlo rekrutující ze západní části ze zemského okresu Osnabrück a povodí řeky Emže.
Kvůli jejich někdy až militantním požadavkům na obnovu Hannoverského království uvažoval kancléř Otto von Bismarck v srpnu 1878 o jejím zákazu. Strana následně zmírnila svoji rétoriku, ztratila ale i část svého vlivu. Ve sněmu intenzivně spolupracovala se stejně protiprusky laděným katolickým Centrem. Ludwig Brüel, blízký přítel vůdce Centra Ludwiga Windthorsta, se v roce 1892 zasloužil o navrácení části majetků Welfům. Nejvýznamnějším předválečným představitelem strany byl Georg von der Decken, který byl mezi roky 1890—1898 předsedou. Strana zasedala ve všech říšských sněmech s kolísavým počtem poslanců od 2 do 11. V prvních volbách v roce 1871 získala 1,9 % hlasů, v posledních říšských v roce 1912 pak 0,7 %. Především ve východním Hannoversku byla DHP stranou, která ve volebních okrscích získávala opakovaně nadpoloviční většinu hlasů.
Výmarská republika a plebiscit o nezávislosti
Po porážce v první světové válce a svržení monarchie vznikla v Německu tzv. Výmarská republika. Republikánské zřízení státu zcela zhatilo snahy DHP na návrat Welfů na trůn, a tak strana přehodnotila své cíle. Začala prosazovat vyčlenění Hannoverska z Pruska a vznik nové spolkové země v rámci Německa. Sama strana zůstala stejně silná jako před válkou. Dokonce při volbách v roce 1920 v roce 1924 se stala nejsilnější stranou ve volebním okrsku Východní Hannoversko. Podařilo se jí prosadit plebiscit, který se konal 18. května 1924. Voliči měli v předběžném hlasování vyjádřit svůj názor na oddělení provincie Hannoverska (bez vládního okresu Aurich) od Pruska a vytvoření samostatného státu v rámci Německa. Pro uskutečnění počátečních právních úkonů byla potřeba účast alespoň jedné třetiny všech voličů. Nutných 33 % voličů se ale nepodařilo získat. Plebiscitu se zúčastnilo pouze 30,2 % hlasujících a žádost o vyčlenění byla zamítnuta. Silný vliv na výsledek měl tlak státu na úředníky a tisk, který nabádal plebiscit ignorovat. Velké politické strany (SPD, DVP, DNVP) se taktéž stavěly k vyčlenění Hannoverska odmítavě. Samotný plebiscit skončil výrazně pro osamostatnění (82,6 %).
Neúspěch referenda znamenal začátek oslabování strany a odlivu členů. Členové luteránského křídla se začali přidávat k DNVP nebo k nacistům, katolíci přešli do Centra. Na konci 20. let počet hlasů výrazně klesl a v roce 1932 se strana nedostala do sněmu. Po převzetí moci nacisty se sama rozpustila 1. července 1933, aby zabránila zákazu ze strany NSDAP.
Po válce vznikla jako pokračovatelka DHP tzv. Dolnosaská zemská strana (německy: Niedersächsische Landespartei). Hannoversko se ocitlo v britské okupační zóně Německa. Strana se opět přihlásila o vyčleněné Hannoverska z Pruska a tentokrát její požadavky dopadly na úrodnou půdu. Britská okupační správa rozpustila původní pruské administrativní zřízení a vytvořila v roce 1947 tři nové země (Šlesvicko-Holštýnsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Dolní Sasko). Nově vzniklé Dolní Sasko mělo sídlo v Hannoveru a kromě původní Hannoverské provincie zabíralo i další tři menší státy (Brunšvicko, Oldenbursko a Schaumburg-Lippe). Po vzniku Dolního Saska se strana přejmenovala na Německou stranu (německy: Deutsche Partei, DP) a díky pevné voličské základně byla opakovaně součástí spolkového sněmu. V letech 1949—1957 zasedala ve vládních kabinetech v koalici s CDU a Heinrich Hellwege z DP se stal dolnosaským ministerským prezidentem (1955—1959).
Po reformě volebního zákona, kdy strana musela pro vstup do sněmu získat 5 % nebo alespoň tři křesla v jednom volební obvodu, se regionálně zaměřená DP musela spojit s dalšími menšími stranami do Všeněmecké strany (německy: Gesamtdeutsche Partei, GDP). Volby v roce 1961 ale skončily s výsledkem 2,8 % výrazným neúspěchem.
Volební výsledky strany do Říšského sněmu v období Výmarské republiky.
| Volby | Celkové hlasy |
Procenta | Získaná křesla |
+/– |
|---|---|---|---|---|
| 1919 | ||||
| 1920 | ||||
| 1924 (V.) | ||||
| 1924 (XII.) | ||||
| 1928 | ||||
| 1930 | ||||
| 1932 (VII.) | ||||
| 1932 (XI.) | ||||
| 1933 (III.) |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deutsch-Hannoversche Partei na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Německo-hannoverská strana na Wikimedia Commons
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
