Národní parky v Česku
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice jsou čtyři národní parky.[1] Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP. Výjimkou mezi českými národními parky je v tomto ohledu Krkonošský národní park, který již tradičně využívá zkratku KRNAP. Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na konci listopadu 2024 se národní parky v Česku spojily do Asociace národních parků ČR (ANP ČR).[2]
Krkonošský NP
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
NP Šumava
Národní parky v Česku
Celková rozloha českých národních parků je bezmála 1200 km², tedy přibližně 1,5 % rozlohy ČR. Takové území odpovídá rozloze okresu Jihlava.
Remove ads
Možnosti nových NP
Vláda Petra Fialy hodlala podle svého programového prohlášení vyhlásit dva nové národní parky, NP Křivoklátsko a NP Soutok. [3][4] V roce 2022 ale plán upravila na vyhlášení NP Křivoklátsko, CHKO Krušné hory a CHKO Soutok.[5][6]
Zřízení CHKO Soutok bylo schváleno vládou 15. ledna 2025[7][8] a vejde v platnost 1. července téhož roku.[9]
Novela zákona o národních parcích
Dne 10. dubna 2025 byly poslanecké sněmovně předloženy pozměňovací návrhy k novele zákona o národních parcích.[10] Většinu návrhů přeložil poslanec za ODS v koalici SPOLU, Jan Bureš. ODS už s podobnými návrhy přišla v letech 2016–2017, kdy pro ně nezískala dostatečnou podporu ve sněmovně.[11][12] Expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha, který se dlouhodobě zabývá lesy v českých národních parcích, označil pozměňovací návrhy poslance Bureše za jeden z nejhorších, které kdy v životě četl.[11] Pokud by byly tyto návrhy schváleny, znamenalo by to faktickou likvidaci národních parků.[13] Navržené úpravy zákona jsou odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné.[11][14] Bureš navrhl změnit způsob hlasování v Radách NP tak, aby obce získaly znovu blokační možnost k jakémukoliv rozhodnutí Rady. Tato praxe byla již zavedena před rokem 2017 vedla k rozhodovací paralýze. Po novele, kdy se každý jednotlivý člen rady (včetně povinně zastoupených starostů) stal jedním z členů Rady, která hlasovala jako celek se naopak rozhodovací mechanismy znovu daly do pohybu.[15] Další návrh stanovuje povinnost, aby celé území národního parku bylo průjezdné pro hasičské cisterny. Bureš to odůvodnil tím, že v lesích musí být průjezdné cesty např. pro hasiče, aby bylo možné se vyhnout požáru, který vznikl v Českém Švýcarsku v roce 2022. Návrh je však zcela v rozporu s jedním z hlavních cílů národních parků – ponechat část území přirozenému vývoji bez zásahů člověka a nereflektuje ani fakt, že při hašení lesních požárů má klíčovou roli hašení ze vzduchu.[15] Dle dalšího návrhu by tzv. „suchý les“ neměl být považován za funkční ekosystém a proto by mělo být umožněno kácení a to i v bezzásahových zónách.[16] Dále bylo navrženo, aby národní parky sloužily „k rozvoji obcí“, což je kladeno na stejnou úroveň jako cíle ochrany přírody. Experti argumentují, že v praxi by to jen podpořilo zástavbu národních parků, kdy by developeři mohli využít argumentů, že naplňují záměry poslání národního parku.[11][16][14] Hnutí DUHA v reakci na pozměňovací návrhy zveřejnilo výzvu Divočina nabeton s peticí na zachování ochrany národních parků, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody.[17][16]
Remove ads
Rekordy
Každý ze čtyř parků se pyšní jedním rekordem na stupnici stáří či rozlohy, a to následovně:
| Krkonoše jsou nejstarší NP | Šumava je největší NP | |||||
| České Švýcarsko je nejmladší NP | Podyjí je nejmenší NP |
Seznam
Remove ads
Pojem národní park a zákonné úpravy
V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který definoval pojem i jeho náplň na území Československa. Rozsahy vyhlášených chráněných území se dodatečně měnily vládními nařízeními.
Vývoj názorů na ochranu přírody vedl v roce 1992 k přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,[19] který národní park definuje v § 15:
| „ | Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. | “ |
| — § 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny | ||
Remove ads
Mapa
Zde je mapa všech čtyř českých národních parků a 26 chráněných krajinných oblastí.
Galerie
NP Šumava
Krkonošský NP
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
.jpg)
.JPG)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads