Národní lékařská knihovna
knihovna lékařské literatury v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
knihovna lékařské literatury v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Národní lékařská knihovna (NLK) je největší knihovna lékařské literatury v České republice s fondem přes 400 000 knih. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Sídlí na Praze 2 na adrese Sokolská 54, využívá také prostory v Lékařském domě na adrese Sokolská 31. Je veřejně přístupnou knihovnou, která vytváří a spravuje státem dotovaný fond domácí a zahraniční literatury i dalších informačních zdrojů z oblasti medicíny a příbuzných věd, s povinností národní depozitní funkce a sbírek muzejní povahy z oblasti medicíny.
Národní lékařská knihovna | |
---|---|
Národní lékařská knihovna, Sokolská 54, Praha 2, ičo 00023825 | |
Stát | Česko |
Poloha | Sokolská, Praha 2, 121 32, Česko |
Souřadnice | 50°4′29,62″ s. š., 14°25′45,73″ v. d. |
Další informace | |
Webové stránky | www |
Sigla | ABA008 |
IČO | 00023825 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústřední knihovna a čítárna československých lékařů a mediků v Praze byla otevřena 14. března 1931 v nově vybudovaném Lékařském domě (Sokolská 31, Praha 2). Fond knihovny vznikl spojením několika knihoven: část knihovny bývalého Sboru doktorů, knihovna Mladé generace lékařů, knihovna Spolku československých mediků, knihovna Společnosti pro potlačování chorob pohlavních, Lékařská knihovna a čítárna ministerstva školství a národní osvěty, později se připojila i knihovna Československých zubních lékařů.[1] Mezi zakladatele knihovny patřili lékaři: MUDr. Václav Baudiš, MUDr. Milan Janů, MUDr. Přibyl, MUDr. Svoboda, MUDr. Jan Tůma, prof. MUDr. Ondřej Schrutz, doc. MUDr. Hynek Pelc, studenti lékařství: Kunz, Raška, Robeš. Knihovna byla spravována Kuratoriem ústřední knihovny a čítárny československých lékařů a mediků, jehož předsedou byl MUDr. Jan Tůma. Prvním knihovníkem byl O. Janota, který byl v roce 1932 nahrazen knihovníkem Viktorem Palivcem.[2]
V roce 1947 vzniklo Zdravotnické dokumentační středisko, jehož hlavní náplní bylo vytváření národní lékařské bibliografie Bibliographia medica Čechoslovaca, a které sídlilo společně s ústřední knihovnou v Lékařském domě. 13. prosince 1949 přechází Ústřední lékařská knihovna do péče státu a je přejmenována na Státní lékařskou knihovnu a dochází k oficiálnímu založení Zdravotnického dokumentačního střediska (od roku 1952 Ústav pro zdravotnickou dokumentaci).[3][4]
V roce 1961 byly Státní lékařská knihovna a Ústav pro zdravotnickou dokumentaci sloučeny do jedné organizace pod názvem Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu.[5]
Dne 1. listopadu 1977 se změnou statutu dochází ke změně názvu na Ústav vědeckých lékařských informací. Ústav byl pověřen funkcí odvětvového informačního střediska pro gesci lékařských věd s působností na celém území Československé socialistické republiky.[6]
V roce 1992 dochází k přejmenování knihovny na Národní lékařská knihovna (NLK), jejímž posláním je zajišťovat přístup k odborným zdravotnickým informacím.[7]
NLK provozuje knihovní informační systém Medvik – Medicínská virtuální knihovna, umístěný v datovém centru NLK a poskytovaný formou outsourcingu dalším knihovnám a institucím:[10]
NLK je oprávněna jako držitel generální licence poskytovat bezplatně práva k užívání systému pro všechny zdravotnické knihovny ČR.
Portál Medvik (medvik.cz) je vnější webové rozhraní pro koncové uživatele. Zpřístupňuje katalogy NLK a dalších knihoven a také databázi Bibliographia medica Čechoslovaca.
Po zřízení nové budovy Lékařského domu v roce 1931 inicioval v roce 1934 lékař František Šamberger zřízení lékařského muzea, které by shromažďovalo a uchovávalo památky českého lékařského stavu. Po výzvách v tisku se začaly shromažďovat sbírkové předměty a knihy, především z darů lékařů. V roce 1938 vznikla snaha o sehnání prostředků pro financování. Od roku 1939 však po dlouhou dobu provázelo muzeum stěhování a neustálé změny orgánů, pod které mělo spadat. V této době se až do roku 1962 zdravotnické muzeum nijak nerozvíjelo a de facto pouze „existovalo“. V roce 1962, na datum 100. výročí Spolku českých lékařů, které bylo novým organizátorem muzea, bylo rozhodnuto o oživení funkce muzea a byly pro něj vyčleněny i nové místnosti v Pařížské ulici, na Malém náměstí a v prostorách bývalého kostela Pod Petřínem. V roce 1965 byl však projekt opět pozastaven a knihy byly uloženy do prostor Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.
V dnešní podobě působí Zdravotnické muzeum České lékařské komory od roku 1997 v nádvorním domku v prostorách Národní lékařské knihovny, Sokolská 54, a jeho činnost je již obnovena. Muzeum je veřejně přístupné každý čtvrtek mezi 14. a 17. hodinou, jinak po předchozím telefonickém ohlášení na tel. 296 335 964.[11]
Oddělení vědeckých informací (OVI) je detašované pracoviště Národní lékařské knihovny, které poskytuje knihovnické a informační služby pracovníkům Ministerstva zdravotnictví České republiky i odborné a laické veřejnosti.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.