Remove ads
Náměstí Republiky (dříve náměstí Františka Josefa I., Hybernské, Kapucínské či Josefské) je náměstí v městské části Praze 1 ležící na rozhraní Starého a Nového Města.
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled od Divadla Hybernia k Revoluční ulici | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Část obce | Staré Město | ||
| Poloha | 50°5′17,52″ s. š., 14°25′42,8″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | republika | ||
| Starší názvy | Františka Josefa I. Hybernské Kapucínské Josefské | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 467570 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Remove ads
Středověk
Náměstí leží v místech někdejšího hradebního příkopu mezi Starým a Novým Městem, jeho plocha vznikla ve zhruba dnešní podobě v 60. letech 19. století, kdy byly zbourány pražské středověké hradby. Již na přelomu 12. a 13. století však byla zdejší plocha zastavěna, existoval zde románský kostel sv. Benedikta.
V blízkosti dnešního náměstí, v místech, kde se v současné době nachází Prašná brána a Obecní dům, stával v letech 1383–1484 Králův dvůr, sídlo českých králů a dvořanstvo. Dvůr nechal vybudovat Václav IV., po něm zde sídlili také králové Zikmund Lucemburský, Zikmundův zeť Albrecht II. Habsburský, dále Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a nakonec Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se ze starého Královského dvora zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská.
V místě funkcionalistického paláce Kotva v dnešním čp. 655/1 stával premonstrátský seminář s kostelem sv. Norberta - Norbertinum.
19. a 20. století
Velký prostor v blízkosti středověkého jádra města podnítil výstavbu mnohých významných staveb na přelomu 19. a 20. století, mezi které patří například Obecní dům či kasárna Jiřího z Poděbrad.
Do roku 1916 neslo náměstí název Josefské podle kostela sv. Josefa stojícího na východní straně náměstí na rohu s ulicí Na Poříčí s kapucínským klášterem, podle kterého se náměstí jmenovalo Kapucínské. Poté bylo přejmenováno na náměstí Františka Josefa I., vzhledem k vyhlášení nezávislého Československa byl ale roku 1919 název změněn, a to na současný. Ten vydržel až do roku 1940, v té době totiž docházelo v protektorátní Praze k přejmenovávání mnohých míst, toto náměstí nevyjímaje. Do roku 1945 tak existovalo náměstí Hybernské.
Náměstí bylo dlouhá léta rušnou silniční a tramvajovou křižovatkou; v polovině 70. let zde byl otevřen tehdy největší obchodní dům v ČSSR Kotva. Roku 1984 byla v ulici Na příkopě, ústící na náměstí z jihu, zrušena tramvajová trať a zřízena pěší zóna. V téže době bylo celé náměstí uzavřeno z důvodu stavby stanice metra, doplněno podchodem a jeho velká část byla zpřístupněna rovněž pro pěší.
Po roce 2000
V letech 2003–2004 proběhl v prostorách zrušených kasáren Jiřího z Poděbrad rozsáhlý archeologický výzkum předcházející výstavbě obchodního centra Palladium (otevřeno na podzim 2007) a s ní souběžně probíhající rekonstrukci. Rozšířen byl podchod pod náměstím, který byl rovněž napojen na obchodní dům.
V rámci této rekonstrukce zde v létě 2006 vznikla pěší zóna po celé ploše náměstí a nové dláždění, které nahradilo původní z rozdílně velkých žulových bloků z roku 1985 (postavené v souvislosti s metrem). Tramvajová trať však zůstala zachována, není oddělena od prostoru pro pěší.
Původní ambiciózní plán na zapuštění velkých pískovcových bloků nicméně realizován nebyl.
Remove ads
Na náměstí, nebo v jeho velmi blízkém okolí, se nacházejí tyto významné stavby:
- Kotva a funkcionalistický palác Kotva
- Palladium
- Kostel svatého Josefa
- Obecní dům
- Dům U Hybernů
- Klášter irských františkánů
- Prašná brána
- Budova České národní banky
Zaniklé stavby
- První benzínová pumpa v Československu stála od roku 1922 přímo před Josefskými kasárnami a patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol.[1]
Budova České národní banky
Obchodní a živnostenská komora, dnes hotel
- Na příkopě
- Revoluční
- Truhlářská
- U Obecního domu
- V Celnici
- Na Poříčí
- Králodvorská
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads