Nádraží v Berlíně

V hlavní městě Německa Berlíně bylo až do roku 2006 vždy mnoho nádraží, ale dominující hlavní, ústřední nádraží nikdy neexistovalo. Železniční spojení s německými městy a oblastmi přejímalo vždy více nádraží, která obstarávala spojení paprskovitě různými směry (a byla spolu spojena městskou dráhou S-Bahn).

Thumb — Berlin Hauptbahnhof, nové hlavní nádraží z roku 2006

Během rozdělení Berlína v jistém smyslu roli hlavního nádraží převzalo nádraží Berlin Zoologischer Garten v Západním Berlíně a Berlin Ostbahnhof ve Východním Berlíně. V současnosti je největším berlínským nádražím Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží), které bylo otevřené v květnu 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je též považováno za největší nádraží Evropy. Dosavadní významná nádraží tak slouží nyní převážně městské a regionální dopravě.

Berlin Hauptbahnhof (v překladu Berlín hlavní nádraží, 2006), průjezdné nádraží, dříve na tomto místě stálo Lehrter Bahnhof (Lehrtské nádraží, 1868–1951)
Berlin Zoologischer Garten (také Berlin ZOO, v překladu Berlín zoologická zahrada, 1882), průjezdné nádraží, původně a nyní už má jen regionální význam, ale po dobu rozdělení města bylo nejvýznamnějším nádražím Západního Berlína.
Berlin Ostbahnhof (Berlín východní nádraží) Vystřídalo několik názvů, původně Frankfurter Bahnhof (Frankfurtské nádraží, 1842–1845) a 'Schlesischer Bahnhof (Slezské nádraží, od 1852). V provozu od roku 1842, od roku 1882 průjezdné. Po dobu rozdělení města bylo nejvýznamnějším nádražím Východního Berlína, v letech 1987–1998 se jmenovalo Berlin Hauptbahnhof.
Berlin Anhalter Bahnhof (Berlín anhaltské nádraží) bylo koncové nádraží zprovozněné roku 1841 a rozšířené roku 1880, provoz zastaven roku 1952. Roku 1960 bylo až na fragment zbouráno.
Berlin Potsdamer Bahnhof (Berlín postupimské nádraží)
Stettiner Bahnhof (Berlín štětínské nádraží)
Berlin Hamburger Bahnhof (Berlín hamburské nádraží) bylo koncové nádraží zprovozněné roku 1846. Patřilo k nejstarším nádražím v Německu. Osobní doprava byla pozastavena roku 1884 vzhledem ke konkurenci v blízkosti se nacházejícího Lehrtského nádraží. Do 80. let 20. století bylo nádraží v malém měřítku používáno pro nákladní dopravu. Od roku 1906 zde sídlilo stavební a dopravní muzeum, od roku 1996 Muzeum pro současné umění.
Berlin Friedrichstraße, průjezdní nádraží, v provozu od roku 1882. Po dobu rozdělení města zde byl jediný hraniční přechod. Dnes slouží hlavně regionální dopravě (S-Bahn, metro).
Berlin Görlitzer Bahnhof (Berlín zhořelecké nádraží), koncové nádraží; v provozu 1866–1951, do roku 1976 postupně zbouráno. Dnes se podle něj jmenuje jen stanice metra.