Remove ads
Motýlí hvězdokupa (také M 6 nebo NGC 6405) je jasná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Štíra, kterou před rokem 1654 objevil Giovanni Battista Hodierna.[1] Uspořádání hvězd ve hvězdokupě připomíná motýla s otevřenými křídly.[9][10] Ze všech objektů Messierova katalogu má Motýlí hvězdokupa na obloze nejmenší úhlovou vzdálenost od středu galaxie, který se nachází v sousedním souhvězdí Střelce.[1] Od Země je vzdálená 1 600 ly.[2]
| Motýlí hvězdokupa | |
|---|---|
 M6 na amatérském snímku. Autor: Ole Nielsen | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | II3m[1] |
| Objevitel | Giovanni Battista Hodierna |
| Datum objevu | 1654 |
| Rektascenze | 17h 40m 20s[2] |
| Deklinace | -32°15′12″[2] |
| Souhvězdí | Štír (lat. Sco) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 4,2[3] a 4,48[4] |
| Úhlová velikost | 20′[2] (33′)[5] |
| Vzdálenost | 0,4 kpc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 6[1] ly |
| Metalicita [Fe/H] | 0,07 |
| Odhadované stáří | 100[1] (94)[2] milionů let |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 6 |
| New General Catalogue | NGC 6405 |
| Collinderův katalog | Collinder 341 |
| Melottův katalog | Melotte 178 |
| Jiná označení | M6, NGC 6405, Butterfly Cluster,[6] Cr 341,[7] Mel 178,[8] OCL 1030[6] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Remove ads
M6 je velmi snadno pozorovatelná hvězdokupa. Dá se najít v polovině spojnice ocasu Štíra a hrotu šípu Střelce. Je dobře viditelná pouhým okem a k jejímu rozložení na několik desítek navzájem velmi blízkých hvězd stačí i malý triedr. V triedru 10x50 je možné vidět asi patnáct nahuštěných hvězd, ale při ještě vyšším zvětšení se hvězdokupa zcela rozloží a hvězdy jsou pěkně oddělené. Na jejím východním okraji je dobře vidět červený obr, proměnná hvězda BM Scorpii.[11]
Hvězdokupu je možné poněkud obtížně pozorovat i ze severnějších oblastí, ale v mnoha oblastech Kanady a severní Evropy není pozorovatelná vůbec. V oblastech středních severních zeměpisných šířek je v noci vidět pouze pár hodin, zato na jižní polokouli je vidět velmi vysoko nad obzorem po většinu roku.[12] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je na jižní polokouli od dubna do září.
Remove ads
Prvním doloženým objevitelem této hvězdokupy je Giovanni Battista Hodierna, který ji v roce 1654 popsal takto: „Čtvrtá mlhovina (Hodiernova seznamu mlhovin) je menším členem dvojice mlhovin, které září u ostnu Štíra. Tato mlhovina vyčnívá nad ostnem a je odkloněná na severozápad.“ Hodiernovy zápisky však zůstaly po dvě staletí ukryty, proto býval za jejího objevitele považován Jean-Philippe Loys de Chéseaux, který ji nezávisle spoluobjevil v letech 1745-1746.[1]
Nicolas-Louis de Lacaille ji do svého katalogu přidal v letech 1751-1752. Charles Messier ji zařadil mezi Messierovy objekty 23. května 1764[1] a popsal ji takto: „Hvězdokupa tvořená malými hvězdami mezi lukem Střelce a ocasem Štíra. Při pohledu pouhým okem vypadá jako mlhovina bez hvězd, ale i malý dalekohled ji ukáže jako kupu malých hvězd. Průměr 15′.“ Pozorovali ji také William Herschel a jeho syn John. William ji popsal jako hustou hvězdokupu tvořenou překrývajícími se hvězdami a John jako jasný a bohatý objekt.[11]
Remove ads
Skutečný rozměr hvězdokupy je přibližně 20 ly[10] a odhady její vzdálenosti od Země jsou v rozsahu 1 500 až 2 000 ly, přitom nejnovější výzkumy udávají hodnotu 1 600 ly.[2] Nejistotu v odhadu její vzdálenosti způsobuje zejména mezihvězdný prach, který oblast kolem hvězdokupy stíní.[11]
Jak je u otevřených hvězdokup běžné, hvězdokupu tvoří převážně mladé modré hvězdy. Její nejjasnější hvězdou je ovšem červený obr BM Scorpii.[11] Na barevných fotografiích hvězdokupy je nápadně vidět rozdíl mezi červenou barvou tohoto obra a ostatními jasnými modrými hvězdami spektrální třídy B. Mezi skutečné členy hvězdokupy se řadí asi 120 hvězd, ale kvůli velkému počtu hvězd na pozadí se může zdát, že k ní patří mnohem více hvězd.[13]
Stáří hvězdokupy se odhaduje na 50 až 100 milionů let,[1] takže je stářím srovnatelná například s hvězdokupou Melotte 20.[14] Úhlová velikost hvězdokupy je 25′ a hvězdná velikost 4,2. Její hvězdná velikost ovšem výrazně kolísá, protože její nejjasnější hvězda, BM Scorpii, je polopravidelná proměnná hvězda, která mění svoji jasnost v rozmezí velikosti 5,5 až 7,0 mag a tím ovlivňuje celkovou jasnost hvězdokupy.[1][11] Další slabě proměnnou hvězdou je jedna hvězda typu Delta Scuti, jejíž jasnost kolísá o několik desetin magnitudy. Její největší jasnost je přibližně 11,5 magnitudy.[15]
Remove ads
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads