kníže z Lichtenštejna, rakouský maršál From Wikipedia, the free encyclopedia
Mořic Josef Jan Křtitel Viktor princ z Lichtenštejna (německy Moritz Joseph Johann Baptist Viktor Prinz von und zu Liechtenstein; 21. července 1775 Vídeň – 24. března 1819 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a generál. Ve vojsku sloužil od svých sedmnácti let, vyznamenal se statečností během válek s revoluční Francií a napoleonských válkách, bojoval mimo jiné v bitvě u Slavkova a v bitvě u Lipska. V rakouské armádě dosáhl hodnosti polního podmaršála.[1] Byl majitelem panství na Moravě (Velké Meziříčí, Břežany)
| Mořic Josef Jan princ z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. července 1775 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 24. března 1819 (ve věku 43 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Lichtenštejnská hrobka |
| Povolání | důstojník |
| Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
| Choť | (1806) Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty (1788–1846) |
| Děti | Eleonora Marie z Lichtenštejna Marie z Lichtenštejna Leopoldina z Lichtenštejna |
| Rodiče | Karel Boromej Josef z Lichtenštejna a Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu |
| Rod | Lichtenštejnové |
| Příbuzní | Marie Josefa z Lichtenštejna (sourozenec) Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu a Adolf Josef ze Schwarzenbergu (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z knížecího rodu Lichtenštejnů, náležel k moravskokrumlovské sekundogenituře označované také jako karolínská větev.[2] Narodil se jako čtvrtý syn polního maršála Karla z Lichtenštejna (1730–1789), matkou byla Marie Eleonora, rozená princezna z Oettingen-Spielbergu (1745–1812), která patřila k úzkému okruhu přátel Josefa II.[3][4] Do armády vstoupil v roce 1792 v hodnosti podporučíka, v roce 1796 byl již v hodnosti majora pobočníkem arcivévody Karla. V roce 1798 byl jmenován podplukovníkem a jako velitel jezdeckého pluku byl účastníkem několika střetnutí během francouzských revolučních válek (bitva u Stockachu). V roce 1800 byl povýšen na plukovníka, ale v prosinci téhož roku padl do francouzského zajetí. Po propuštění obdržel Řád Marie Terezie (1801).[5]
K datu 1. září 1805 byl ve věku třiceti let povýšen do hodnosti generálmajora, krátce poté byl účastníkem kapitulace pevnosti Ulmu. V bitvě u Slavkova (1805) byl velitelem 2. jízdní brigády tvořené rakouskými a ruskými husary.[6] Ve válce páté koalice proti Napoleonovi (1809) byl zraněn a téhož roku byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[7] Později se zúčastnil tažení proti Francouzům v roce 1813, zúčastnil se bitvy u Drážďan a bitvy u Lipska, v níž byl znovu zraněn. V roce 1814 velel spojeneckým vojskům v Troyes a podílel se na okupaci Francie. Po napoleonských válkách žil ve Vídni jako velitel divize.
Na základě vzdálenějších příbuzenských vztahů zdědil v roce 1789 panství Břežany na Znojemsku (tehdy pod názvem Fryšava, respektive Frischau), fakticky se tohoto majetku ujal v roce 1798.[8] O zámek v Břežanech však neměl zájem a ve finanční tísni rozprodal po roce 1801 hodnotné umělecké sbírky.[9][10] Po matce Marii Eleonoře zdědil v roce 1812 panství Velké Meziříčí se statkem Stránecká Zhoř.[11][12]
Krátce po bitvě u Slavkova a uzavření Prešpurského míru se v dubnu 1806 oženil s princeznou Marií Leopoldinou Esterházyovou z Galanty (1788–1846), dcerou knížete Mikuláše II. Esterházyho. Sňatek se konal v hlavním rodovém sídle Esterházyů v Eisenstadtu. Marie Leopoldina se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[13] Z jejich manželství se narodily čtyři děti, jediný syn Mikuláš zemřel krátce po narození, dcery se provdaly do rodin Lobkoviců a Schwarzenbergů. Nejmladší dcera Leopoldina byla dědičkou obou Mořicových panství Velké Meziříčí a Břežany.
V rakouské armádě se vyznamenalo i několik Mořicových bratrů. Starší Josef Václav (1767–1842) byl původně předurčen k církevní dráze, ale nakonec vstoupil do armády a dosáhl hodnosti generálmajora. Další bratr František Alois (1776–1794) padl v hodnosti hejtmana za francouzských revolučních válek v Belgii. Nejmladší Alois Gonzaga (1780–1833) byl též účastníkem napoleonských válek, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a funkce zemského velitele v Českém království.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
