Mláto

Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny při výrobě piva, vykvašení vína nebo destilaci etanolu. Mlátem se nazývají také zbytky po zpracování kukuřice.

Pivovarské mláto

Papír vyrobený z pivovarského mláta

Sušenky vyrobené z mláta

Pivovarské mláto jako krmení pro jeleny (Německo)

Mláto pivovarské

Při tzv. scezování (filtrování) je třeba oddělit roztok extraktu, tj. sladinu (polotovar pro další krok v postupu výroby piva) od pevného podílu, tj. od mláta. Mláto obsahuje pluchy a jejich úlomky, vysrážený bílkovinný kal a další suspendované látky.

Získávání

Při zahájení scezování se sladina napustí do filtrační kádě, mláto (v podstatě kal) se zhruba po 30 minutách usadí rovnoměrně po dně v tloušťce 30 až 40 cm. Má příznivou pórovitost a následně působí jako filtr. Filtruje se ve dvou etapách:

• Stahování předku – pomalu se přes mláto přefiltruje obsah kádě, kalná část se vrací zpět a filtrace se opakuje, až vytéká z kátě tekutina bez kalů.
• Vyluhování mláta – do kádě se napustí tzv. vyslazovací voda teplá přibližně 75 °C, která se přes mláto filtruje a vymývá z něho zadržený extrakt; proces se několikrát opakuje.

Nakonec se mláto z kádě odstraní, případně i vysuší. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kg mláta.

Využití

Pivovarské mláto je hodnotné krmivo pro domácí zvířata, a to jak v čerstvém, tak v sušeném stavu. Podporuje zdravý růst prasnic i tvorbu mléka u dojnic. Je možné ho konzervovat krátkodobě či dlouhodobě. Krátkodobá konzervace je vhodná k uchování na jeden až tři týdny. Dlouhodobá konzervace se provádí silážováním do jam nebo do vaků. Silážované pivovarské mláto je vhodným krmivem v zimním období.

Do krmných dávek pro přežvýkavce, prasata, ovce a drůbež je pivovarské mláto zařazováno jako zdroj vysoce využitelného proteinu.

Výživné hodnoty jsou nejlépe uchovávány, pokud se mláto usuší.^[1]

Oproti obilním šrotům má mláto zúžený proteino-glycidový poměr, a proto je v krmné dávce především zdrojem dusíkatých látek – bílkovin, méně pak zdrojem energie; snížen je obsah fosforu a draslíku. Proto se pivovarské mláto zařazuje do takových krmných dávek, kde je dostatek energetických složek (kukuřice, obilovin aj.) a potřeba minerálních látek je kryta vhodným doplňkem, premixem^[2] (tzn. směsí doplňkových látek).

Předpokládá se také možnost část mláta spalovat současně s biomasou.

Mláto lihovarnické

Lihovarnické mláto nazývané také výpalky jsou zbytky po výrobě etanolu v palírnách. Používají se také ke zkrmování. Jsou různě hodnotné, a to podle druhu výchozí suroviny (brambory, cukrová řepa, obiloviny). Při rozšíření výroby bioetanolu do pohonných hmot (výpalků budou veliká množství) jsou výpalky podle zákona č. 185/2001 Sb. odpadem a zákon č. 334/1992 Sb. zakazuje používat je k hnojení nebo ukládat do půdy. Předpokládá se, že výpalky se budou sušit, peletovat a takto prodávat jako krmivo nebo se budou mokré spalovat.

Mláto vinařské

Podrobnější informace naleznete v článku Matoliny.

Matoliny jsou pevné zbytkové produkty po vylisování hrozna či jiného ovoce – třapiny, stopky či slupky.

Mláto kukuřičné

Kukuřičné mláto jsou pevné zbytky z výroby kukuřičného škrobu (hrubá a jemná vláknina, gluten, výlisky z klíčků). Po usušení se používá jako substrát při výrobě antibiotik nebo se zkrmuje. Začíná se také používat jako palivo ve formě briket nebo přímo ve spalovnách.