Minská jaderná elektrárna (rusky Минская АТЭЦ) je nedokončená jaderná elektrárna v Bělorusku. Nachází se poblíž města Rudensk v Minské oblasti. Elektrárna měla sloužit k výrobě elektřiny současně s dálkovým vytápěním.[1][2][3] Dva bloky elektrárny měly vyrábět dohromady 1880 MW hrubého výkonu elektřiny a odesílat teplou vodu do přilehlých míst. Projekt byl zrušen po havárii v Černobylu.[4][5][6]
| Minská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Bělorusko |
| Umístění | Rudensk, Minská oblast |
| Stav | plánování zrušeno |
| Začátek výstavby | 1988 |
| Zprovoznění | 1995 |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2000 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a technické informace
Počátky
V 80. letech 20. století, aby bylo možné uspokojit energetické potřeby Běloruska a zároveň snížit dopad topných systémů v Minsku na životní prostředí, což byl velký problém celého Sovětského svazu, bylo rozhodnuto o výstavbě jaderné elektrárny v Minské oblasti.[7] Dne 26. června 1980 Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu stavbu oficiálně schválil. Ministerstvo energetiky chtělo, aby byla jaderná elektrárna uvedena do provozu do roku 1995, výstavba měla začít v roce 1988.[4][5]
Výběr lokality
V roce 1982 hledání místa úspěšně skončilo. Inženýři zodpovědní za stavbu zřídili speciální oddělení pro stavbu minské jaderné elektrárny. Byla předpokládána výstavba dvou VVER-1000/320, speciálně upravené verze pro použití v jaderných teplárnách. V roce 1983 byla zahájena výstavba nového města, kde měli sídlit dělníci a následně operátoři elektrárny. Začala také výstavba infrastruktury. Město však bylo vybudováno v bažinaté oblasti, proto bylo nutné nejprve připravit podloží. Během této doby začaly první stavební práce na zařízení.[8]
Ukončení výstavby
Stavba jaderné elektrárny příliš nepokročila, protože 26. dubna 1986 došlo k havárii v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. V důsledku toho bylo rozhodnuto o pozastavení výstavby až do odvolání.[9] Do Černobylu byli vysláni dělníci, aby odstranili následky havárie a postavili bydlení pro evakuované osoby. Kvůli havárii v jaderné elektrárně v Černobylu rozhodly ÚV Sovětského svazu a KSSS 1. července 1987 nepokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny v Minsku.[10] V reakci na to se ministerstvo energetiky rozhodlo postavit na místě elektrárnu na plyn. Tato elektrárna dnes využívá již postavené budovy a vedení dálkového vytápění do Minsku.[4][5][8]
Informace o reaktorech
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
