Minnesang je německá tradice lyrických resp. milostných básní a písní, která vzkvétala ve 12. století a pokračovala až do 14. století. Představitelé této poezie jsou známí jako Minnesänger – minnesängři. Tento název je odvozen od slova minne, které ve střední horní němčině znamenalo láska.[1] Písně německého minnesangu jsou shromážděny ve velkém sborníku, vzniklém kolem roku 1300 a známém jako Kodex Manesse. Je pojmenován podle curyšského šlechtického rodu Manesse. Za jeho vznikem stáli mecenášové Rüdiger Manesse starší (1252–1304) a jeho syn Johannes. Sborník je v současnosti také nazýván Velký heidelberský sborník, a to podle místa své úschovy, univerzitní knihovně v Heidelbergu.
Ve Francii se středověcí milostní básníci a pěvci nazývali trubadúři (Provence) nebo truvéři (severní Francie). Minnesang v tehdejší němčině pěstoval i český král Václav II.
Významní Minnesängři
Dunajská lyrika
- Dietmar von Aist
- Kürenberger
- Meinloh von Sevelingen
Raná dvorská lyrika
- Friedrich von Hausen
- Jindřich VI. Štaufský
- Heinrich von Veldeke nebo Henric van Veldeke
Klasická minnesängerská poezie
- Albrecht von Johansdorf
- Gottfried von Straßburg
- Hartmann von Aue (1170 -)
- Heinrich von Morungen
- Reinmar von Hagenau (- asi 1210)
- Süßkind von Trimberg
- Walther von der Vogelweide
- Wolfram z Eschenbachu
Pozdní minnesängerská poezie: 13. století
- Regenbogen
- Friedrich von Sonnenburg
- Gottfried von Neifen
- Heinrich von Meissen (1250/1260 – 1318)
- Hugo von Montfort
- Konrad von Würzburg (1220/1230 – 1287)
- Neidhart von Reuental (1. polovina 13. století)
- Otto von Botenlauben
- Reinmar von Zweter (1200 – po 1247)
- Tannhäuser
- Oldřich z Lichtenštejna (asi 1200 – 1275)
- Walther von Klingen (1240 – 1286)
- Václav II. (1271 – 1305)
- Heinrich von Freiberg (2. polovina 13. století)
Pozdní minnesängerská poezie: 14. století
- Johannes Hadlaub (konec 13. století – 1340)
- Muskatblüt
- Oswald von Wolkenstein
- Ulrich von Etzenbach
Ukázky
Následující milostná báseň nemá známého autora. Byla nalezena v latinském kodexu ze 12. století v klášteře Tegernsee.
Původní znění ve středověké němčině
- Dû bist mîn ich bin dîn.
- des solt dû gewis sîn.
- dû bist beslozzen
- in mînem herzen.
- verlorn ist das sluzzelîn.
- dû muost immêr darinne sîn!
Moderní němčina
- Du bist mein, ich bin dein,
- dessen sollst du gewiss sein.
- Du bist verschlossen
- in meinem Herzen,
- Verloren ist das Schlüsselein-
- du musst immer darin sein.
Český překlad
- Ty jsi má, tvůj jsem já,
- tím máš být si jistá.
- V srdci zamčenou
- tě mám, lásku svou.
- Ztratil se mi klíč,
- už nemůžeš pryč!
Verše českého krále Václava II.
(úryvek z novodobého překladu Petra Kopty)
To dobrodružství mé, z něhož mi vzešla přízeň,
přineslo přesladkou mi lásku na dosah.
Štěstím se zachvívám, sotva si připomenu,
jak hojnou dobylo mé úsilí mi sklizeň:
paní tak úchvatnou jsem nespatřil ni v snách,
smím věru pyšný být na překrásnou tu ženu.
A přece nemusí se o bezpečí třást:
s radostí dala mi i převelikou strast,
již se mé srdce dalo zmást
a chytlo se v krutou past.
„Najdi si milenku!“ má duše říkala mi.
Ó blaze, blaze mi, že poslech jsem ten hlas!
Nejprve potěchou mých očí jenom byla,
že však je krásnější nad všechny drahokamy,
z očí mi do srdce pronikla v krátký čas.
Co ale úsilí mě stála moje milá!
Srdce i smysly své jsem do služeb jí dal,
i všechny city své, naděje, radost, žal,
za to jsem z jejích rukou vzal
štěstí – a přece trpím dál.
Jak rudá růžička, jež z poupěte se dere,
polibky od slunce, včel chtějíc získati,
rty sladké jako med nabídla dychtivě mi.
Věřte, že nebylo a není štěstí, které
by mohlo zmámit mě mocnější závratí,
nad onu důvěru, před níž jsem zůstal němý…
Jak když tím polibkem mi smysly omámí:
zaplavil závratný je pocit neznámý.
z bolesti radost vzešla mi –
já smál se mezi slzami!
Ulrich von Etzenbach - ukázka „vlasteneckých“ veršů
Však od lva pryč jsem nechtěl jít
a podnes u něho chci být,
mě porodila jeho zem.
Jej po Bohu pánem zvolil jsem.
Reference
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.