Ministerstvo pošt a telegrafů

Ministerstvo pošt a telegrafů (zkratka MPT) byl správní orgán první Československé republiky odpovídající za poštovnictví, telegrafii, telefonii a od 20. let i rozhlasové vysílání včetně budování telekomunikační infrastruktury či udělování koncesí pro provoz telekomunikačních zařízení. Samostatný resort vznikl 13. listopadu 1918 vyčleněním agendy pošt, telegrafů a telefonů z gesce ministerstva obchodu, průmyslu a živností.^[1] Prvním ministrem pošt a telegrafů byl jmenován Jiří Stříbrný, úřad sídlil ve smíchovském klášteře Sacré Coeur.^[2] Zaniklo v listopadu 1938 spolu s ministerstvem železnic, jejich působnost přešla na nové ministerstvo dopravy.

Ministerstvo pošt a telegrafů
sídlo ministerstva v klášteře Sacré Coeur
Zkratka	MPT
Předchůdce	Ministerstvo obchodu, průmyslu a živností
Nástupce	Ministerstvo dopravy
Vznik	1918
Zánik	1938
Typ	ministerstvo
Sídlo	Smíchov
Působnost	poštovnictví, telegrafie, telefonie, radiofonie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působnost ministerstva

Jiří Stříbrný, první ministr pošt a telegrafů. Kompletní přehled obsahuje článek Seznam ministrů pošt Československa.

Vedle samotného výkonu státní správy bylo ministerstvo rovněž významným prvorepublikovým investorem, což bylo dáno technologickým rozvojem a potřebou rozšiřování infrastruktury po celém Československu včetně Podkarpatské Rusi. MPT odpovídalo za budování, údržbu a modernizaci telegrafní sítě, telefonního vedení a ústředen, poštovních úřadů či rozhlasových vysílačů.^[3] Zároveň plnilo roli podnikatele, a to jednak prostřednictvím Československé pošty, která byla od ledna 1925 organizačně vyčleněna jako státní podnik,^[4] dále pak vstupy do soukromých společností, například rozhlasového vysílatele Radiojournal v témže roce.^[5] Ministerstvo zřídilo rovněž poštovní archiv, již od roku 1918 pak Poštovní muzeum a Poštovní spořitelnu.^[3]

Výzkum a vývoj

Jeho technická a výzkumná oddělení, která se v průběhu několika reorganizací úřadu stále rozšiřovala, se rovněž významně podílela na technologickém pokroku. Například v letech 1936–1938 vysílal Technický ústav MPT z budovy mezinárodní telefonní ústředny na Žižkově zkušební televizní signál.^[6] Ve svých laboratořích dále testovalo nové elektrotechnické součástky (kondenzátory, telefonní, vložky, suché články), věnovalo se modernizaci a automatizaci telefonní sítě nebo odhalování padělků poštovních cenin.^[7]

Zánik

Ministerstvo fungovalo 20 let, po mnichovské dohodě a vzniku druhé republiky bylo k 1. prosinci 1938 zrušeno. Jeho působnost, stejně jako agenda ministerstva železnic, přešla na nově zřízené ministerstvo dopravy.^[8] Oba rušené úřady vedl jako poslední ministr Vladimír Kajdoš, generál Československé armády. Ještě před zrušením ministerstva, k 13. říjnu 1938, byla MPT odebrána veškerá působnost na Slovensku.^[4] Tu převzal ministr pošt a železnic nově autonomní Slovenské země Ján Lichner.

Po skončení druhé světové války bylo v letech 1945–1952 na čas obnoveno jako Ministerstvo pošt, v letech 1952–1960 Ministerstvo spojů. V následujících desetiletích až do roku 1992 byla agenda spojů střídavě samostatná a sloučená s ministerstvem dopravy. V novodobé České republice agenda někdejšího Ministerstva pošt a telegrafů zhruba odpovídá částem působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Významné investice

• 
  Vysílací stanice v Poděbradech (1923)
• 
  Meziměstská a mezinárodní telefonní ústředna (1926)
• 
  Poštovní a telegrafní úřad v Košicích (1930)
• 
  sídlo Českého rozhlasu, původně i ředitelství pošt a telegrafů (1931)