česká divadelní herečka a filmová herečka From Wikipedia, the free encyclopedia
Milada Gampeová, rodným příjmením Švagrovská (9. dubna 1884 Praha[1] – 6. května 1956 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka. Do dnešní doby je známa jako Alžběta z Rispaldiců ve veselohře Ducháček to zařídí.
| Milada Gampeová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Milada Švagrovská |
| Narození | 9. dubna 1884 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. května 1956 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Hrob_Malvazinky_A.jpg)
Narodila se v rodině pražského řezníka Kamila Švagrovského (1856–??) a manželky Kateřiny, rozené Markové (1865–??).[1] Měla starší sestru Kamilu (1883–1951).[2] Manželství rodičů bylo roku 1892 rozloučeno a roku 1897 byla tato rozluka zrušena.[3]
Herectví studovala soukromě u Karla Šimanovského. V roce 1900 poprvé vystoupila pohostinsky v Národním divadle, kde byla poté v letech 1901–1902 angažována.[4]
V roce 1902 divadelní kariéru přerušila a tehdy osmnáctiletá se dne 30. září 1902 provdala za sedmadvacetiletého pražského obchodníka s vínem Julia Gampeho (1875–1926).[5]Krátce po svatbě, se jí narodil syn Kamil Gampe (1903–1968). Na scénu se vrátila v roce 1906 a působila v divadlech: Uranie, Pištěkovo divadlo a hlavně Švandovo divadlo, později přejmenované na Intimní divadlo. Po rozpuštění divadelního souboru v roce 1928[6] hrála pohostinsky v různých divadlech, např. v Divadle Vlasty Buriana.
Její repertoár sahal od dramatických rolí až po role komické.
Od roku 1919 hrála i ve filmu. Z několika němých filmů se dochoval pouze film Řina z roku 1926. V éře zvukového filmu hrála role hospodyní, tet či matek (např. Ať žije nebožtík, Jedenácté přikázání (1935), Mravnost nade vše (1937), Ducháček to zařídí, Neporažená armáda (1938), Ulice zpívá (1939), Valentin Dobrotivý (1942), Jestřáb kontra Hrdlička (1953)).
Je pohřbena s rodiči, manželem, a synem na hřbitově Malvazinky, hrob UIII, 18.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
