Miercurea Ciuc

Miercurea-Ciuc ; Csíkszereda
	Pohled na skanzen, poutní kostel a Karpaty
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°21′ s. š., 25°48′ v. d.
Nadmořská výška	662 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Rumunsko
Župa	Harghita
Historický region	Sedmihradsko
Administrativní dělení	3 obvody
	Miercurea-Ciuc
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	34 484 (2021)
Etnické složení	Maďaři (81,8 %), Rumuni (17,3̬ %), Romové (0,62 %)
Náboženské složení	Římskokatolická církev, Pravoslaví
Správa
Starosta	Attila Korodi (UDMR)
Oficiální web	www.miercureaciuc.ro
Telefonní předvolba	02 66
PSČ	530xxx
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miercurea Ciuc (maďarsky Csíkszereda, německy Szeklerburg) je hlavní město rumunské župy Harghita, ležící v Sedmihradsku. Ve městě žije přibližně 34 tisíc^[1] obyvatel.

Stručná fakta Miercurea-Ciuc Csíkszereda, Poloha ...

Zavřít

Geografie

Miercurea Ciuc leží na východě župy, v údolí horního toku řeky Olt. Má nejchladnější klima z celé župy. Před rokem 1918 byla hlavním městem uherské župy Csík.

Současná župa byla ustanovena v roce 1968 a Miercurea Ciuc se stala jejím centrem, které tehdy bylo přebudováno ve stylu socialistického realismu. Město se mělo stát centrem Sékelské kultury. Patří k němu tři obce:

Ciba (srbsky Чиба, maďarsky Csiba)
Harghita-Băi (srbsky Харгита Бај, maďarsky Hargitafürdő)
Źigodin-Băi (srbsky Жигодин Бај, maďarsky Zsögödfürdő)

V roce 2001 zde byla zřízena univerzita, využívá majestátní budovu někdejšího gymnázia Árona Mártona od architekta Ignáce Alpára. Je to první, ač soukromá, maďarskojazyčná univerzita v Rumunsku. Má fakulty i ve městech Kluž a St. Gheorgiu. Od jejího otevření počet studentů stále stoupá.

Město leží v nejchladnějších oblastech celého Rumunska, teploty tu dosahují i −30 °C, je proto vhodným místem pro zimní sporty.

Historie

První opevněné sídlo zde vytvořili Dákové v době Římské říše, nazývalo se Oppidum Mercurium nebo Sicolsburgum a jeho valy se dochovaly v místní části Źigodin-Băi. Středověká vesnice vznikla při mariánském kostele pravděpodobně již v 15. století, ale písemně se připomíná až v privilegiu z 1. srpna 1556, jímž královna vdova Isabela Jagellonská, matka sedmihradského knížete Jana Zikmunda Zapolského, osvobodila obyvatele vesnice od určitých daní. V roce 1661 osmanské vojsko, které vedl Ali Paša z Témešváru, zpustošilo celou oblast Ciuce. V letech 1650, 1655, 1677 a 1707 se v obci konala shromáždění starostů celé župy.

Pamětihodnosti

Hrad Mikó (Mikův hrad) – leží v centru města. Byl postaven v první třetině 17. století ve slohu pozdní renesance na obranu proti Turkům. Byl vybudován na příkaz Ference Mika Hídvégiho (asi 1585–1635), osobního rádce Gábora Betheléna, tehdejšího správce Sedmihradska. Přestože byl v roce 1661 z velké části poničen při tatarském vpádu, v 18. století byl zrekonstruován a využíván jako kasárna; dnes je v něm Sékelské muzeum.
Poutní bazilika Panny Marie – dominanta staré části města; byla založena jako pozdně gotická stavba františkány roku 1442, nynější stavba je třetí na tomto místě; stávající kostel v pozdně barokním slohu byl postaven podle projektu arch. Konstantina Schmidta v letech 1804–1830 při barokním klášteře františkánů.^[2]. Dekretem papeže Pia XII. z 23. ledna 1948 byla prohlášena za Baziliku minor; 1. června 2019 chrám naštívil papež František^[3]
Kostel milénia – moderní římskokatolický chrám, postavený k miléniu příchodu Maďarů (896–1896)
Kostel rumunské ortodoxní církve
Univerzita Sapientia – sídlí jednak v budově někdejšího gymnázia Árona Mártona od architekta Ignáce Alpára (1909–1911), a dále v objektu bývalého socialistického hotelu.
Radnice – novostavba z roku 1896–1897
Skanzen lidové architektury Sedmihradska z období Uherského království.