polský cyklista From Wikipedia, the free encyclopedia
Michał Kwiatkowski (* 2. června 1990) je polský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Ineos Grenadiers.[1]
| Michal Kwiatkowski | |
|---|---|
.JPG) Kwiatkowski v roce 2015 | |
| Osobní informace | |
| Přezdívka | Flowerman Kwiato Kwiatek |
| Datum narození | 2. června 1990 (34 let) |
| Místo narození | Chełmża, Polsko |
| Stát |  Polsko |
| Výška | 176 cm |
| Hmotnost | 68 kg |
| Příbuzní | Łukasz Kwiatkowski (sourozenec) |
| Týmové informace | |
| Současný tým | Ineos Grenadiers |
| Disciplína | silniční cyklistika |
| Role | závodník |
| Typ jezdce | všestranný |
| Profesionální týmy | |
| 2009 2010 2011 2012–2015 2016– | MG Kvis – Norda Pacific Caja Rural Team RadioShack Omega Pharma–Quick-Step Team Sky |
| Úspěchy | |
Etapové závody
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v silniční cyklistice | ||
| zlato | 2008 Kapské Město | Časovka juniorů |
| zlato | 2014 Ponferrada | silniční závod |
| zlato | 2013 Florencie | Týmová časovka |
| stříbro | 2015 Richmond | Týmová časovka |
| bronz | 2014 Ponferrada | Týmová časovka |
| bronz | 2017 Bergen | Týmová časovka |
Kwiatkowski je považován za silného všestranného jezdce díky dobrému sprintu, časovce a vrchařských schopnostem. Vyhrává tak jednodenní i etapové závody. Svůj talent ukázal už na začátku své kariéry, kdy v roce 2008 vyhrál časovku juniorů na mistrovství světa. V roce 2014 Kwiatkowski vyhrál silniční závod na mistrovství světa. O 3 roky později vyhrál svůj první monument, Milán – San Remo a v roce 2018 vyhrál Tirreno–Adriatico a Tour de Pologne.
Kwiatkowski je dvojnásobným evropským juniorským šampionem, z roku 2007 v silničním závodu a z roku 2008 v časovce. V roce 2009 se stal národním šampionem v silničním závodu do 23 let a také vyhrál etapu na závodu Okolo Slovenska. Profesionálem se stal v roce 2010 s týmem Caja Rural a o rok později se dostal do World Tour díky přestupu do týmu RadioShack. Za svůj nový tým získal třetí místo celkově na Driedaagse van West-Vlaanderen, Driedaagse Brugge–De Panne a Tour du Poitou-Charentes.
Před sezónou 2012 se Kwiatkowski přesunul do belgického týmu Omega Pharma–Quick-Step. Ve svém novém týmu zaujal vítězstvím v prologu na Driedaagse van West-Vlaanderen. Také získal 2. místo celkově na Tour de Pologne a 8. místo celkově na Eneco Tour.
Kwiatkowski začal sezónu ve skvělé formě, kdy získal 2. místo celkově na Volta ao Algarve. Následně získal 4. místo celkově na Tirrenu–Adriaticu a stal se nejlepším mladým jezdcem poté, co prokázal, že patří mezi nejsilnější vrchaře závodu. Dojel čtvrtý v etapě s cílem na Prati di Tivo a získal vedení v celkovém pořadí, avšak další den se ho musel vzdát ve prospěch Chrise Frooma. Kwiatkowski měl také solidní výsledky na jarních klasikách. Na Amstel Gold Race dokončil čtvrtý a o pár dní později získal páté místo na Valonském šípu. V červnu vyhrál poprvé v kariéře seniorský silniční závod na národním šampionátu.
Kwiatkowského skvělá forma mu pomohla k výběru pro účast na Tour de France. V prvním týdnu se stal lídrem soutěže mladých jezdců, avšak v 8. etapě se před něj dostal Nairo Quintana. V 11. etapě, individuální časovce, si Kwiatkowski vybojoval bílý dres zpět, ale v 15. etapě s cílem na Mont Ventoux se musel znovu sklonit před Quintanou.[2] I přesto dojel do cíle na celkovém 11. místě.
V roce 2014 Kwiatkowski vyhrál italskou klasiku Strade Bianche, když následoval útok Petera Sagana 20 km před cílem a následně mu ujel na závěrečném stoupání do Sieny.[3] Na klasikách Lutych–Bastogne–Lutych a Valonský šíp získal 3. místo, na klasice Amstel Gold Race dokončil na 5. místě.
V září se Kwiatkowski stal lídrem závodu Kolem Británie po vítězství ve 4. etapě ze sprintu skupinky 6 závodníků.[4] Závod nakonec dojel na celkovém 2. místě a vyhrál bodovací soutěž.[5]
Později toho samého měsíce se Kwiatkowski stal historicky prvním polským vítězem elitního silničního závodu na mistrovství světa v silniční cyklistice. 7 kilometrů před cílem zaútočil ve sjezdu a i přes blížící se stíhací skupinu se mu podařilo udržet si vedoucí pozici a cílovou pásku projel na prvním místě.[6] Prvním závodem v duhovém dresu byl pro Kwiatkowského monument Giro di Lombardia. Závod dokončil na 77. místě.[7]
.jpg)
Jakožto úřadující mistr světa se Kwiatkowski rozhodl svůj začátek sezóny pojmout méně agresivně než o rok dříve a své hlavní cíle si stanovil blíže konci sezóny.[8] Etapové závody Volta ao Algarve a Paříž–Nice použil jako přípravu na klasikářskou sezónu. V obou závodech získal celkové 2. místo. V květnu si Kwiatkowski připsal prestižní vítězství na klasice Amstel Gold Race. Po posledním výjezdu na Cauberg se musel propracovat do malé vedoucí skupinky, v níž byl i obhájce triumfu Philippe Gilbert. Nedaleko od cíle se skupiny spojily a Kwiatkowski všechny ostatní z této patnáctičlenné skupinky porazil ve sprintu o vítězství. Mohl si tak připsat tuto nizozemskou klasiku do seznamu svých úspěchů.[9]
Na Tour de France se Kwiatkowskému nepodařilo získat žádný významný výsledek a závod opustil během 17. etapy.[10]
27. září 2015 bylo oznámeno, že se pro sezónu 2016 Kwiatkowski přesune do britské sestavy Team Sky.[11]
Na konci března Kwiatkowski vyhrál svou první dlážděnou klasiku v kariéře, a to E3 Harelbeke poté, co v cíli přesprintoval Petera Sagana, s nímž se odtrhnout z vedoucí skupiny 30 km před cílem.[12] V srpnu byl jmenován na startovní listině Vuelty a España 2016.[13] Společně se svým týmem vyhrál 1. etapu, týmovou časovku, a díky 4. místu ve 2. etapě se Kwiatkowski obléknul do červeného trikotu pro lídra celkového pořadí. Vedení však ztratil následující den a ze závodu odstoupil během 7. etapy kvůli zranění zad.[14] Tím zakončil pro něj složitou sezónu, v níž mu nemoc narušila účast v Ardenských klasikách a vedla k neúčasti na Tour de France.[15]
4. března 2017 Kwiatkowski vyhrál jednodenní závod Strade Bianche poté, co zaútočil ze čtyřčlenné skupiny favoritů přibližně 15 km před cílem a byl schopen si sám dojet pro vítězství v Sieně. Stal se tak druhým vícenásobným vítězem tohoto závodu po Fabianu Cancellarovi.[16] Později téhož měsíce vyhrál Kwiatkowski monument Milán – San Remo ve sprintu proti úřadujícímu mistru světa Peteru Saganovi (Bora–Hansgrohe) a Julianu Alaphilippovi (Quick-Step Floors) po společném útoku na Poggiu, závěrečném stoupání dne.[17] Získal tak své první kariérní vítězství na jednom z monumentů. 16. dubna získal Kwiatkowski 2. místo na klasice Amstel Gold Race poté, co byl ve sprintu o triumf poražen Philippem Gilbertem (Quick-Step Floors).[18]
Kwiatkowski byl díky svým úspěchům vybrán do sestavy Teamu Sky pro Tour de France, čímž splnil svůj cíl v týmu zajet si Tour s lídrem týmu Chrisem Froomem. Dařilo se mu hlavně v individuálních časovkách, když získal 8. místo v Düsseldorfu a 2. místo v Marseille. Do paměti fanoušků a médií se však zapsal jako "superdomestik" díky své masivní práci pro Frooma, hlavně ve 14. etapě do Rodezu, v níž svého lídra skvěle nachystal na závěr etapy, a v 15. etapě do Le Puy-en-Velay, v níž obětoval své zadní kolo Froomovi, jenž měl defekt na stoupání Col de Petra Talliade. 29. července Kwiatkowski vyhrál Clásicu de San Sebastián, když v cíli přesprintoval Tonyho Gallopina, Baukeho Mollemu, Toma Dumoulina a týmového kolegu Mikela Landu. O týden později pak podepsal tříleté prodloužení smlouvy s Teamem Sky.[19]
.jpg)
V únoru se Kwiatkowski zúčastnil etapového závodu Volta ao Algarve, v němž se před poslední etapou pohyboval na celkové 2. příčce za týmovým kolegou Geraintem Thomasem. V poslední etapě se vydal do 31-členného úniku, který se zrodil v úvodních kilometrech závodu. Kwiatkowski si nakonec dojel pro etapové vítězství, díky čemuž se stal celkovým vítězem o minutu a 31 sekund před Thomasem.[20] V březnu Kwiatkowski znovu zbavil Thomase dresu lídra závodu, tentokrát na Tirrenu–Adriaticu. Thomas měl 1,5 km před vrcholem finálního kopce do Sarnana-Sassotetta mechanický problém, kvůli němuž ztratil 34 sekund na Kwiatkowského. Ten se stal novým lídrem závodu.[21] Kwiatkowski si své vedení udržel a závod celkově vyhrál.[22] V červenci hrál Kwiatkowski znovu klíčovou roli v podpoře na Tour de France, čímž napomohl Thomasovi k vítězství a Chrisi Froomovi k celkovému 3. místu.[23] O týden později, na začátku srpna, se Kwiatkowski zúčastnil svého domácího závodu, Tour de Pologne. Podařilo se mu vyhrát 4. etapu s prudkým vrcholovým cílem ve městě Szczyrk a své vedení úspěšně uhájil i v dalších etapách, závod tak celkově vyhrál.[24]
vítěz silničního závodu juniorů
2. místo časovka juniorů
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz časovky juniorů vítěz časovky juniorů celkový vítěz celkový vítěz| Výsledky na Grand Tours | |||||||||||||
| Grand Tour | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Giro d'Italia |
136 | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| Tour de France |
— | 11 | 28 | DNF | — | 57 | 49 | 83 | 30 | 68 | — | 49 | 54 |
 Vuelta a España |
— | — | — | — | DNF | — | 43 | — | — | — | — | — | |
| Výsledky na etapových závodech | |||||||||||||
| Závod | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| Paříž–Nice |
— | — | — | 2 | — | — | — | 3 | — | — | — | — | — |
 Tirreno–Adriatico |
— | 4 | 18 | — | 8 | 27 | 1 | — | — | 51 | — | 90 | 98 |
 Volta a Catalunya |
— | — | — | — | — | — | — | — | NS | — | DNF | — | — |
| Kolem Baskicka |
— | — | 2 | 8 | — | 30 | DNF | DNF | — | — | — | DNF | |
| Tour de Romandie |
DNF | — | DNF | — | DNF | — | — | — | — | — | — | — | |
 Critérium du Dauphiné |
— | DNF | DNF | — | DNF | 43 | 49 | 29 | DNF | 68 | DNF | — | 32 |
| Tour de Suisse |
— | — | — | 71 | — | — | — | — | NS | — | — | 29 | — |
| Monument | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Milán – San Remo | — | — | DNF | DNF | 67 | 40 | 1 | 11 | 3 | 15 | 17 | 16 | 139 | 54 |
| Kolem Flander | DNF | — | 40 | — | — | 27 | — | 28 | — | 54 | — | — | — | — |
| Paříž–Roubaix | — | — | — | — | — | — | — | — | — | NS | 70 | 77 | — | — |
| Lutych–Bastogne–Lutych | — | DNF | 92 | 3 | 21 | 36 | 3 | 29 | 12 | 10 | 11 | 100 | DNF | DNF |
| Giro di Lombardia | DNF | — | DNF | 77 | 54 | — | DNF | — | — | — | — | — | — | |
| Klasika | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
| Strade Bianche | — | — | — | 1 | — | 20 | 1 | 30 | — | 12 | DNF | — | 18 | DNF |
| Dwars door Vlaanderen | — | — | — | — | 4 | — | — | — | — | NS | — | — | — | — |
| E3 Harelbeke | — | 41 | 82 | — | — | 1 | — | — | — | — | — | DNF | — | |
| Gent–Wevelgem | 75 | — | DNF | — | — | — | — | — | — | DNF | — | — | DNF | — |
| Brabantský šíp | — | — | — | — | — | — | — | — | — | 6 | — | DNF | DNF | — |
| Amstel Gold Race | — | DNF | 4 | 5 | 1 | DNF | 2 | 31 | 11 | NS | 8 | 1 | 72 | 35 |
| Valonský šíp | — | DNF | 5 | 3 | 33 | — | 7 | 57 | 16 | 6 | 23 | 92 | 115 | DNF |
| Clásica de San Sebastián | — | — | DNF | — | — | 107 | 1 | — | — | NS | — | — | — |
| — | Nezúčastnil se |
|---|---|
| DNF | Nedokončil |
| NS | Nekonalo se |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
