polský prozaik, literární kritik a publicista From Wikipedia, the free encyclopedia
Michał Grabowski (25. září 1804, Zołotyjów, dnes součást Rovna, Ukrajina – 19. listopadu 1863, Varšava) byl polský prozaik, literární kritik a publicista období romantismu, jeden z představitelů tzv. ukrajinské romantické školy, která hojně využívala ukrajinský folklór a témata z její historie.[1]
Michał Grabowski | |
---|---|
Narození | 25. září 1804 Zołotyjów, dnes součást Rovna, Ukrajina |
Úmrtí | 19. listopadu 1863 (ve věku 59 let) Varšava |
Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
Pseudonym | Edward Tarsza |
Povolání | prozaik, literární kritik a publicista |
Národnost | polská |
Alma mater | Basilinská škola v Humani |
Literární hnutí | romantismus |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se ve volyňské vsi Zołotyjów jako syn důstojníka v ruské službě. Na studiích v Basilinské škola v Humani se seznámil s Sewerynem Goszczyńským a Józefem Bohdanem Zaleským a jejich přátelství se stalo základem tzv. ukrajinské romantické školy. Za pobytu ve Varšave v letech 1820–1825 pracoval jako úředník v Komisi pro vzdělávání a náboženské vyznání a zúčastnil se diskuzí o směřování nové polské literatury, ve které se přiklonil k romanticky orientovanému literárnímu kritikovi Maurycy Mochnackému. Po porážce listopadového povstání roku 1831 odsoudil radikalismus a vystoupil proti revolučním romantikům, jejichž díla podle jeho názoru šířili společenský i morální rozvrat.[1] Žil převážně na svém statku Aleksandrówka. Na konci svého života žil v Kyjevě, ale na pozvání markraběte Wielopolskiho se roku 1863 přestěhoval do Varšavy, kde krátce zastával funkci předsedy Komise pro vzdělávání a náboženské vyznání.[2] Pohřben je na Powazkowském hřbitovš ve Varšavě.[3]
Jako literární kritik se Grabowski stal vůdčí osobností konzervativní skupiny umělců kolem časopisu Tygodnik Petersburski. Byl propagátorem ortodoxního katolicismu a duchovního splývání s Ruskem. Vyzvedával šlechtu a za žánry odpovídající polskému národnímu duchu považoval historický román v duchu Waltra Scotta[1] a tzv. gavendu, což je polská varianta ruského skazu.[4] Své články publikoval také v denících a časopisech Dziennik Warszawski, Pielgrzym nebo Atheneum.[5]
Jako prozaik je Grabowski autorem romantických historických románů, které začal vydávat pod pseudonymem Edward Tarsza a které se odehrávají nejčastěji v 18. století. S historickou realitou však zachází zcela volně, aniž by se vyhnul anachronismům. Jeho příběhy jsou plné tajemných intrik a často se odehrávají na ponurých místech, jako jsou ruiny nebo hřbitovy. jejich postavy jsou trápeny vášněmi a vnitřní rozervaností a skrývají tajemství z minulosti. Příčinou neštěstí v příbězích bývá ústup od autorem idealizovaných patriarchálních vztahů mezi šlechtou a lidem. Vlastní text autor doplňuje ukrajinskými lidovými písněmi a příběhy lidových vypravěčů. Popis historie je ale pesimistický. Jsou zobrazovány polsko-ukrajinské konflikty a ztráta samostatnosti Polska. Také jsou rozebírány příčiny vzájemné nevraživosti Polska a Ruska, přičemž autorův postoj je v souladu s jeho politickými názory poměrně proruský.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.