Metanolová aféra
událost, při které došlo k sérii otrav methanolem v Česku a Polsku v letech 2012–2013 From Wikipedia, the free encyclopedia
Jako metanolová aféra[2][3][4][5] nebo též metanolová kauza,[6] methanolová kauza[7] či kauza metanol[1][8] se označuje událost započatá v září roku 2012, kdy v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem. Do 3. září 2013 na otravu zemřelo 47 občanů České republiky,[4][9] tři občané Polské republiky[4] a desítky dalších byly hospitalizovány; mnozí lidé utrpěli trvalé poškození zraku. Toto číslo však nebylo konečné kvůli tomu, že množství jedovatého metanolu stále kolovalo mezi lidmi. Proto se i po hlavní vlně otrav stále objevovaly nové oběti.
| Metanolová aféra | |
|---|---|
 Kontrola zákazu stánkového prodeje „tvrdého alkoholu“ – Celní správa České republiky před stánkem u pražského Smíchovského nádraží 13. září 2012. | |
| Druh události | pančování, otravy methanolem |
| Stát | Česko Polsko |
| Datum | 3. září 2012 (první potvrzená oběť) – 31. října 2013 (ukončení prohibice)[1] |
| Příčina | methanol |
| Zemřelých | ~ 50 |
| Zraněných | ~ 132 otrávených |
| multimediální obsah na Commons | |
 Článek o katastrofě na Wikizprávách. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Policejní pátrání vyústilo v případ s největším počtem obviněných v dějinách české kriminalistiky.[3] Po 18 dnech od první otravy policie 24. září 2012 oznámila, že kriminalisté objevili zdroj jedovatého metanolu. Metanol podle nich pocházel z ČR, byl řádně zakoupený a dodaný do opavské firmy, odkud putoval na černý trh. Policie také zadržela trojici hlavních podezřelých: obchodníka z Podkopné Lhoty Jiřího Vaculu, slovenského občana Rudolfa Fiana a tuzemce Tomáše Křepelu, majitele firmy z obce Řitka.[8] Muži údajně dobře věděli, že namíchali „smrtící koktejl“. Fian byl obviněn z obecného ohrožení a Křepela byl stíhán za pomoc k trestnému činu.[10] 12. října obvinila policie z obecného ohrožení třetího muže, distributora ze Zlínska, který smrtící směs namíchanou v Opavě dále šířil.[2] Dne 4. února 2015 potvrdil Vrchní soud v Olomouci doživotní tresty odnětí svobody pro Rudolfa Fiana a Tomáše Křepelu,[11][12] Dne 30. března 2018 potom tyto tresty potvrdil i Nejvyšší soud.[6]
Vývoj událostí
První případ dvou zemřelých v Havířově oznámila karvinská policie 6. září 2012.[13] Policie následně našla jedovatý alkohol v některých stáncích v Havířově-Šumbarku jako byl stánek u budovy na adrese Slovenského národního povstání 616/7[14] nebo u zastávky MHD „Havířov, Šumbark, mateřská škola“ v Anglické ulici.[15] Vláda zřídila 12. září krizový štáb a téhož dne Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo mimořádné opatření v podobě plošného zákazu stánkového prodeje alkoholických nápojů s obsahem alkoholu větším než 30 %.[16][17] V pátek 14. září večer vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření spočívající v úplném zákazu prodeje, nabízení a distribuce alkoholických nápojů s obsahem alkoholu od 20 %.[18][19][20] V té době měly jedovaté nápoje na svědomí už 19 obětí a cca 30 lidí bylo v nemocnicích v různém stádiu otravy metanolem. Ne všichni otrávení metanolem nalitým z koupené lahve se ale otrávili nápojem, který byl v této lahvi prodán.[21]
Dne 24. září policie oznámila, že zná zdroj metanolu: „Víme, jak se jedovatý metanol dostal na český trh i odkud pochází. Víme, kdo tu směs namíchal, kdo dodal suroviny. Odhadujeme, že v oběhu mezi lidmi je až 15 tisíc litrů tohoto závadného alkoholu,“ oznámil policejní prezident Martin Červíček.[10]
Dne 25. prosince, den po Štědrém večeru, zemřeli v příhraniční oblasti po požití českého alkoholu tři polští občané.[4]
Prohibice
Zavedená prohibice zakazovala veškerý prodej a nabízení alkoholu na českém území a původně neomezovala export. V reakci na kauzu v neděli 16. září hlavní polský hygienik s okamžitou platností pro celé Polsko na měsíc zakázal obchodování s více než dvacetiprocentním alkoholem vyrobeným v Česku,[22] v úterý 18. září podobně reagovalo také Slovensko.[23] Tentýž den rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, že vysílání reklamy na zakázané lihoviny je po dobu prohibice nelegální.[24] Dne 20. září 2012 zakázal český ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) distribuci a vývoz lihovin o obsahu větším než 20 procent včetně tuzemáku a konzumního lihu mimo území ČR. Důvodem byla hrozba, že zákaz vývozu uplatní Evropská unie. V takovém případě by zrušení zákazu dle tvrzení Ministerstva zdravotnictví mohlo být složitější.[25] Prohibice byla zmírněna 27. září 2012, kdy byl povolen prodej těch zakázaných lihovin, které byly vyrobeny nejpozději 31. prosince 2011; tvrdý alkohol vyprodukovaný po tomto datu mohl být prodáván pouze v případě, že k němu jeho dodavatel zajistil doklad o původu použitého lihu.[26]
Léčba otravy metanolem
Otravy metanolem se běžně léčí užitím etanolu. Norský toxikolog Erik Hovda přivezl do Česka jako dar 30 balení (150 dávek) fomepizolu, který se snáze aplikuje, účinkuje rychleji a s méně vedlejšími účinky.[27] Ministerstvo zdravotnictví poté uvedlo, že plánuje nakoupit další dávky fomepizolu.[28] Hovda, který seznámil české lékaře také s novou metodou rozboru krve,[27] po návratu do Norska podle některých médií prohlásil, že české úřady situaci nezvládají a že vyhlášení prohibice situaci dále komplikuje.[29] Později to však dementoval.[30]
Vyšetřování a soudní proces
Policie České republiky do 11. listopadu 2012 v souvislosti s kauzou obvinila 61 osob.[31] Policistům hodně pomohl jeden z dvojice hlavních podezřelých, který se při výslechu nejen přiznal, ale s vyšetřovateli maximálně spolupracoval.[10]
Někteří z obviněných podle policie obchodovali s pančovaným alkoholem ve větším rozsahu. Mezi obviněnými byl dále např. provozovatel obchodu, který prodával alkohol pančovaný jím nebo jeho dodavatelem. Tento muž, který alkohol míchal v garáži nedaleko zlínského sídliště Jižní Svahy, byl obviněn mj. z trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami z nedbalosti, s horní hranicí trestní sazby 8 let vězení.[32] Řada dalších zadržených byla stíhána jen pro nedbalostní trestné činy, jejichž kvalifikace se však může změnit na zločiny úmyslné, tedy s tvrdší sazbou.[10]
Policie prováděla kontroly prodejen a vzorků, její činnost koordinoval speciální policejní tým nazvaný Metyl pod vedením náměstka policejního prezidenta Václava Kučery.[33] Kontroly zintenzivnila i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, hygienická služba, Česká obchodní inspekce a Celní správa České republiky.
Dne 21. května 2014 vynesla zlínská pobočka Krajského soudu v Brně nepravomocné rozsudky nad deseti obviněnými v hlavní větvi metanolové aféry: dva byli odsouzeni k doživotnímu vězení, zbylých osm k trestům od 8 do 21 let.[34][35] Dne 4. února 2015 potvrdil Vrchní soud v Olomouci doživotní tresty odnětí svobody pro Rudolfa Fiana a Tomáše Křepelu za namíchání otravné směsi ethanolu a methanolu.[11][12] Následně 30. března 2018 potvrdil doživotní tresty odnětí svobody pro Fiana i Křepelu i Nejvyšší soud.[6]
V květnu 2024 byl z vězení propuštěn Jiří Vacula, který se podílel na distribuci otráveného alkoholu.[36]
Odraz v kultuře
Metanolovou aférou se zabýval dokumentární film Lukáše Kokeše Pančovaná republika (2013) z cyklu Český žurnál.[37]
V dubnu roku 2018 uvedla Česká televize dvoudílný televizní film Metanol zachycující průběh aféry.[38][39]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.