Maximilián II. Maria Emanuel Kajetán (11. července 1662, Mnichov – 26. února 1726, tamtéž), známý též jako Modrý kurfiřt, byl vévodou a kurfiřtem bavorským z rodu Wittelsbachů, místodržícím Španělského Nizozemí (1692–1706) a jedním z uznávaných vojevůdců své doby.
Maxmilián II. Emanuel | |
---|---|
portrét od Andrease Møllera | |
Rodné jméno | Maximilian II. Maria Emanuel Kajetan von Bayern |
Narození | 11. července 1662 Mnichov |
Úmrtí | 26. února 1726 (ve věku 63 let) Mnichov |
Místo pohřbení | Kostel svatého Kajetána |
Povolání | sběratel umění a politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
Choť | Marie Antonie Habsburská (od 1685)[1] Tereza Kunhuta Sobieská (od 1695)[1] |
Partner(ka) | Agnes Le Louchier |
Děti | Karel VII. Bavorský[2] Josef Ferdinand Bavorský[3] Klement August Bavorský Jan Teodor Bavorský Ferdinand Maria Inocenc Bavorský[3][4] Marie Anna Karolína Bavorská[3] … více na Wikidatech |
Rodiče | Ferdinand Maria Bavorský[4] a Jindřiška Adéla Savojská[4] |
Rod | Wittelsbachové |
Příbuzní | Josef Clemens Bavorský, Marie Anna Bavorská a Violanta Beatrix Bavorská (sourozenci) Marie Antonie Bavorská, Maxmilián III. Josef, Marie Anna Josefa Bavorská, Marie Josefa Bavorská, Tereza Benedikta Bavorská a Franz Ludwig von Holnstein (vnoučata) |
Funkce | guvernér Španělského Nizozemí (1692–1701) guvernér Španělského Nizozemí (1704–1711) rychtář kurfiřt (Bavorské kurfiřtství) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Byl synem bavorského kurfiřta Ferdinanda Marii a savojské princezny Jindřišky Adléty. Jeho otec zemřel již roku 1679 a Maxmilián Emanuel se tak ujal vlády v Bavorsku ještě jako mladík. Již o čtyři roky později se jako spojenec Habsburků angažoval ve válkách s Osmanskou říší (statečnost při dobývání Bělehradu v roce 1688 mu vynesla přezdívku Modrý kurfiřt podle oblíbené barvy jeho uniformy) a od roku 1692 zastával post guvernéra Španělského Nizozemí.
Z habsburského rodu pocházela i jeho první manželka Marie Antonie, dcera císaře Leopolda I., která mu v sedmiletém svazku porodila tři syny. První zemřel tři dny po porodu, druhý se narodil mrtvý a teprve třetí, Josef Ferdinand (1692–99), překonal úskalí nejútlejšího věku. Chlapec byl předurčen stát se španělským králem po svém bezdětném prastrýci Karlovi II. a jeho smrt měla za následek vypuknutí dlouholetého devastujícího konfliktu – válek o španělské dědictví (1701–1714).
Maxmiliánovy nezkrotné mocenské ambice jej v těchto válkách přivedly do protihabsburského tábora, vedeného Francií. Po bitvě u Höchstädtu (1704), v níž byla bavorsko-francouzská vojska poražena britsko-holandsko-habsburskou koalicí, přišel o Bavorsko a tento stav byl potvrzen poté, co jej vévoda z Marlborough rozdrtil v bitvě u Ramillies (1706), pročež Britové s Holanďany obsadili i Španělské Nizozemí. Maxmilián Emanuel uprchl nejdříve do Bruselu a pak do Francie. Císař Josef I. vynesl v roce 1706 nad tímto Wittelsbachem říšskou klatbu a Bavorsko se dostalo pod císařskou správu. Faktickou vládu v Bavorsku získal Maxmilián II. Emanuel zpět až v roce 1714, kdy se také usmířil s Habsburky. Životní sen Maxmiliána II. Emanuela – povýšení Bavorska na království – se mu nikdy nepodařilo zrealizovat.
Maxmiliánovým nástupcem se stal syn z jeho druhého manželství s Terezou Kunhutou Sobieskou (dcerou polského krále Jana III.) Karel Albrecht, budoucí císař římský a na krátkou dobu i (proti-)král český.
Galerie
- Maxmilián II.
- Maxmiliánovo letní sídlo zámek Nymphenburg
- Maxmilián cca 1720
- Maxmiliánova manželka Marie Antonie
- Zámek Schleissheim
- Maxmilián roku 1706
- Maxmilián cca 1715
- Maxmiliánova 2. manželka Kunhuta Sobieská
- Maxmiliánův dědic Karel VII. Bavorský
Vývod z předků
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.