Matyáš Hummel

Matyáš Hummel (1732 Vídeň – 20. února 1800 Praha), někdy psán jako Mathias Hummel nebo i Matěj Humel, byl klasicistní architekt a stavitel rakouského původu působící v Čechách.^[1]

Matyáš Hummel
Narození	1732 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	20. února 1800 (ve věku 67–68 let) Praha České království České království
Povolání	stavitel, architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

Podrobnější údaje o životě a rodině tohoto stavitele nejsou známy. V roce 1758 získal měšťanské právo na pražské Malé Straně. V roce 1761 výhodně koupil prázdné stavební místo na Kampě a pravděpodobně v letech 1769–1774 si tam vystavěl obytný dům v pozdně barokním až klasicistním stylu; ten je známý jako Humlův dům (nebo také Trnkův dům).

Jeho jméno je často zmiňováno zejména v souvislosti s klasicistními stavbami a přestavbami významných nebo památkově chráněných objektů, především v Praze. Často pracoval pro šlechtické rody: po roce 1760 pro Černíny, od roku 1765 byl ve službách hraběte Františka Adama Vratislava z Mitrovic, v roce 1773 byl přijat jako stavitel Karla Egona Fürstenberga.^[2] V roce 1766 byl zmiňován jako fortifikační stavitel a v roce 1776 jako dvorní stavitel.^[3] Z roku 1787 je znám jeho (nerealizovaný) projekt adaptace letohrádku Belveder na státní hvězdárnu.^[4]

Některé stavby v Praze, které realizoval nebo se na nich podílel:

• úprava domu U Bílé vody, čp. 319 v Jánské ulici na Malé Straně (1761)^[5]
• přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v Třeboradicích^[6]
• vnitřní přestavba Kounického paláce v Panské ulici na Novém Městě (1782)^[7]
• předěl gotické obecní síně ve východním křídle Staroměstské radnice na dvě patra (1784–1787)^[8]
• přístavba křídla panského dvora, tzv. zámku v Jinonicích (1789)^[9]
• přestavba zrušeného kostela sv. Máří Magdaleny (1790)^[10]
• přestavba Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí včetně klasicistního průčelí (1791)
• úpravy Hartigovského paláce (kolem 1795)^[3]
• klasicistní přístavek u vchodu do Zrcadlové kaple Klementina^[11]

Mimo Prahu:

• úpravy zámku v Jincích (1766)^[12]
• stavba zámku v Bolechovicích s kaplí sv. Jana Nepomuckého (1770–1775)
• úpravy zámku Loučeň (1776–1780)^[13]
• stavba kostela sv. Kateřiny v Pavlíkově (1776–1785)^[2]
• úpravy zámku v Dobrovici (1780)^[14]
• klasicistní a antikizující pavilónky v zámeckém parku ve Veltrusích (patrně podle návrhu Jiřího Fischera): Červený mlýn, Laudonův pavilon, Chrám přátel venkova a zahrad, Čínská bažantnice (1792–1797)^[15]

Galerie

• 
  Humlův neboli Trnkův dům
• 
  Průčelí Lichtenštejnského paláce
• 
  Laudonův pavilon, zámecký park Veltrusy
• 
  Chrám přátel venkova a zahrad, zámecký park Veltrusy