Matúš Kučera

Matúš Kučera (28. října 1932 Mojtín^[1] – 15. prosince 2022^[2]) byl slovenský historik, vysokoškolský pedagog a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a slovenský ministr školství za HZDS, v 90. letech velvyslanec Slovenska v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině.

Prof. PhDr. Matúš Kučera, DrSc.
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 1992 – 1992
ministr školství SR
Ve funkci: září 1992 – červen 1993
Předchůdce	Dušan Slobodník
Nástupce	Roman Kováč
Stranická příslušnost
Členství	HZDS
Narození	28. října 1932 Mojtín Československo Československo
Úmrtí	15. prosince 2022 (ve věku 90 let)
Alma mater	Univerzita Komenského Univerzita Karlova
Profese	politik, pedagog a historik
Ocenění	Řád Ľudovíta Štúra 2. třídy (1998) Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy (2005)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

V letech 1942–1947 a 1948–1951 vystudoval gymnázium v Trenčíně. Mezitím studoval na semináři v Nitře. Pak v letech 1951–1956 absolvoval obor slovenština a historie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 1955 též na Univerzitě Karlově. V letech 1956–1989 působil jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaměřoval se na dějiny středověku. Přispěl ke změně vnímání, kdy začala být Velkomoravská říše pociťována jako součást slovenských dějin. V žánru literatury faktu se vyznačoval čtivým stylem.^[3]

Po sametové revoluci se zapojil i do politického a veřejného života. Ve volbách roku 1992 byl za HZDS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.^[1] Uvádí se bytem Bratislava.^[4] V období září 1992 – červen 1993 byl v druhé vládě Vladimíra Mečiara ministrem školství SR. Potom působil v letech 1993–1998 jako velvyslanec Slovenské republiky v Chorvatsku (v období let 1997–1998 i v Bosně a Hercegovině). Roku 1998 se stal generálním ředitelem Slovenského národního muzea v Bratislavě. Od roku 1998 rovněž vyučoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoda v Trnavě. K roku 2010 se uváděl jako důchodce žijící v Bratislavě.^[3]

Ocenění

V roce 1998 mu prezident Slovenské republiky Michal Kováč propůjčil státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.

Dílo (výběr)

• Slovensko po páde Veľkej Moravy. Bratislava, 1974
• Zo stredovekých dejín Slovenska. Bratislava: FF Univerzity Komenského, 1983.
• Postavy veľkomoravskej histórie. Martin, 1986
• Cesta dejinami. Stredoveké Slovensko. Bratislava, 2002
• Slovensko okolo roku 1000. Slovenské národní muzeum, 2002
• Kráľ Svätopluk: (830? - 846 - 894). Martin: Matica slovenská, 2010. ISBN 978-80-7090-965-2.
• Slovenské dejiny. Druhé vydanie. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2011. ISBN 978-80-8119-038-4.
• Novoveké Slovensko. Druhé vydanie. Bratislava: Perfekt, 2017. ISBN 978-80-8046-822-4.