Marie Rút Křížková (15. června 1936 Miličín – 4. prosince 2020[1] Čerčany) byla česká literární historička, pedagožka a redaktorka. Působila jako mluvčí Charty 77. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena.
| PhDr. Marie Rút Křížková | |
|---|---|
 Marie Rút Křížková přebírá ocenění od Alexandra Vondry (10. dubna 2012) | |
| Rodné jméno | Marie Šopejstalová |
| Narození | 15. června 1936 Miličín  Československo |
| Úmrtí | 4. prosince 2020 (ve věku 84 let) Čerčany |
| Povolání | spisovatelka, básnířka, literární historička, literární kritička, pedagožka a editorka |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | literární historie, literární kritika, školství, autobiografie, poezie a vydávání |
| Ocenění | Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2015) účastník odboje a odporu proti komunismu |
| Partner(ka) | Ota Ornest |
| Děti | Ester Janečková Dagmar Křížková Svatava Havlíčková |
| Příbuzní | Jiří Orten (švagr) Zdeněk Ornest (švagr) Filip Havlíček (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
V mládí žila v Liberci, od roku 1972 žila v Praze.
V roce 1968 absolvovala dálkově FF UK, obor čeština – pedagogika, specializace literární historie (doktorát až v roce 1991). V šedesátých letech působila jako učitelka, za normalizace pracovala jako lesní dělnice a třídička pošty. Signatářkou Charty 77 se stala 13. ledna 1977, jako mluvčí působila od 2. února 1983 do 7. ledna 1984.
Profesně se věnovala zejména ediční přípravě a vydávání spisů Jiřího Ortena a české literární tvorbě v terezínském ghettu. Spolupracovala s pražským divadlem Miriam.
V rámci festivalu Ortenova Kutná Hora a stejnojmenné literární soutěže pro mladé básníky (jejíž poroty byla předsedkyní) založila a řídila edici První knížky, která každý rok představuje jeden básnický debut nadějného mladého autora.
Byla matkou herečky a moderátorky Ester Janečkové, kterou měla jako nemanželské dítě s Ortenovým starším bratrem Otou Ornestem.[2] Její další dvě dcery jsou Svatava a Dagmar.
Výpis z jejího životopisu (Archiv bezpečnostních složek) uvádí: „Politicky jsem nikdy nepracovala. Teprve v září 1968 jsem vstoupila do KSČ, v roce 1970 jsem byla vyloučena“.[3]
Dílo
Poezie
- Je mojí vlastí hradba ghett? (na tvorbě se podíleli i Kurt Jiří Kotouč, Zdeněk Ornest. Jsou to básně, próza a kresby terezínských dětí) – tato kniha v roce 1995 získala americkou národní cenu jako nejlepší dílo o holokaustu.
- Zaživa (Opožděný samizdat. Verše z let 1954 – 1967) (2005)
Próza
- Svědectví, které nemohlo být vysloveno (svědectví z dob tvrdého komunismu, její výslechy, pronásledování a podobně. Vše je doprovázeno i oficiálními spisy StB) (2007)
Ocenění
V roce 2015 jí byla udělena Cena Václava Bendy.[4]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
