část města Blšany v okrese Louny From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Malá Černoc (německy Kleintschernitz) je vesnice v okrese Louny, dnes jedna ze šesti částí města Blšany. V roce 2011 zde trvale žilo 124 obyvatel.
| Malá Černoc | |
|---|---|
 Malá Černoc, v popředí chmelnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Blšany |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′ s. š., 13°33′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 119 (2021)[1] |
| Katastrální území | Malá Černoc (7,60 km²) |
| Nadmořská výška | 310 m n. m. |
| PSČ | 438 01 |
| Počet domů | 66 (2011)[2] |
  Malá Černoc | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 90069 |
| Kód k. ú. | 690066 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice, obklopená poli a chmelnicemi, je od Blšan vzdálena zhruba 6 km východním směrem, rozkládá se v mírně svažité poloze po levé straně údolí Černockého potoka nad místen, kde do něj zleva ústí menší potok Vlkovský. Osu vsi představuje silnice, směřující do Vlkova, vzdáleného vzdušnou čarou asi 2,5 km jihovýchodně. Údolím Černockého potoka vede z Malé Černoce silnice buď západním směrem do Soběchleb nebo na východ do Velké Černoce, obou taktéž v odlehlosti přibližně 2,5 km.
První písemná zmínka o vsi (in Minori Czernocz) pochází z roku 1384. Jak patrno, již v této době se přívlastkem odlišovala Malá Černoc od sousední Velké Černoce. Tyto názvy jsou nejspíše odvozeny od staročeského osobního jména Črnota.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 697 obyvatel (z toho 334 mužů), z nichž bylo osmnáct Čechoslováků, 675 Němců a čtyři cizinci. Až na pět evangelíků a devět židů se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 719 obyvatel: 63 Čechoslováků, 652 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a tři cizince. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také osm evangelíků, dva židé a jeden člověk bez vyznání.[4]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 464 | 576 | 618 | 665 | 715 | 697 | 719 | 245 | 283 | 255 | 178 | 106 | 115 | 124 |
| Domy | 59 | 69 | 89 | 103 | 113 | 123 | 151 | 123 | 75 | 69 | 55 | 63 | 63 | 66 |
