Most-Híd (2009)

slovenská politická strana From Wikipedia, the free encyclopedia

Tento článek pojednává o původní straně Most-Híd. Možná hledáte: současnou stranu Most-Híd 2023.

Most-Híd byla slovensko-maďarská politická strana působící na Slovensku, hájící zájmy nejen maďarské menšiny.[1] Stranu založil Béla Bugár, bývalý předseda a zakladatel SMK, ze které odešel kvůli sporům s pozdějším vedením Pála Csákyho. Strana podporovala spolupráci mezi Slováky a Maďary. Zastupovala však všechny národnostní menšiny žijící na Slovensku.[2][3]

Stručná fakta Zkratka, Datum založení ...
Zavřít

Historie

Okolnosti vzniku

Skupina okolo Bély Bugára opustila SMK kvůli nespokojenosti s politikou vedení strany zhruba dva roky poté, co se jejím šéfem stal Pál Csáky. Bugár v této souvislosti řekl, že SMK se změnila ve stranu, která nemá srozumitelný program a vizi a neumí se vyjadřovat.[4] Výsledkem toho se stala podle Bugára skutečnost, že stranu opouštějí významné osobnosti.[5]

V červenci 2009 stranu podpořil bývalý ministr kultury Slovenské republiky Rudolf Chmel, který se stal následně jejím místopředsedou.[6]

Volby 2010

Podrobnější informace naleznete v článku Parlamentní volby na Slovensku 2010.

V červnu 2010 uspěl Most-Híd ve volbách se ziskem 8,12 % hlasů. Spolu s dalšími třemi stranami se tak podařilo vytvořit čtyřkoalici SDKÚ-DS, SaS, KDH a Most-Híd, která znamenala vznik vlády Ivety Radičové a přechod dosavadní vládní strany SMER-SD do opozice. Nástup Most-Híd mezi strany s přítomností v Národní radě znamenal také propad dosavadní strany hájící maďarské zájmy, kterou byla SMK. Její zisk 4,33 % byl hluboko pod předchozími úspěchy, mezi které patřila například účast v první i druhé vládě Mikuláše Dzurindy. Most-Híd, který se profiloval jako strana slovensko-maďarské spolupráce, uspěl sice silně v okresech s maďarskou menšinou (jakými jsou například Dunajská Streda nebo Komárno), oslovil však i část voličů slovenské národnosti.[7]

V nově vzniklé středopravicové vládě strana získala pozici místopředsedy vlády pro lidská práva a menšiny, kterým se stal Rudolf Chmel, dále ministerstvo zemědělství obsazené Zsoltem Simonem a obnovené ministerstvo životního prostředí s Józsefem Nagyem.

Po roce 2012

V předčasných parlamentních volbách v roce 2012 se strana se ziskem 6,89 % stala čtvrtým nejsilnějším parlamentním subjektem, po vzniku druhé vlády Roberta Fica však zůstala v opozici. Ve volbách v roce 2016 Most-Híd získal 6,50 % a stal se součástí třetí Ficovy vlády: tři křesla obsadili Lucia Žitňanská (ministryně spravedlnosti), Árpád Érsek (ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje) a László Sólymos (ministr životního prostředí).

V parlamentních volbách v roce 2020 se strana se ziskem 2,05 % nedostala do parlamentu, načež Béla Bugár rezignoval na funkci předsedy.[8] V květnu 2020 se novým předsedou stal László Sólymos.[9]

V září 2021 se strana po volebních neúspěších sloučila s dalšími stranami hájícími zájmy maďarské menšiny do strany SZÖVETSÉG–ALIANCIA, později přejmenované na Maďarská aliancia. V květnu 2023 však bývalé vedení Most-Híd Aliancii opustilo a převzalo stranu Maďarská kresťanskodemokratická aliancia, kterou přejmenovalo na Most-Híd 2023.

Volební výsledky

Volby do Národní rady Slovenské republiky

Další informace Volby, Počet hlasů ...
Volby Počet hlasů Hlasy
v %
Počet
mandátů
Mandáty
v %
Úloha v
parlamentu
2010 205 538 8,12 14 9,33 Vláda
2012 176 088 6,89 13 8,66 Opozice
2016 169 593 6,50 11 7,3 Vláda
2020 59 174 2,05 0 0 Mimoparlamentní
Zavřít

Volby do Evropského parlamentu

Další informace Volby, Počet hlasů ...
Zavřít

Zánik strany

Po parlamentních volbách 2020 strana Most-Híd schválila na sněmu v Tvrdošovcích v září 2021 rozpuštění strany a její sloučení do slovensko-maďarské strany SZÖVETSÉG–ALIANCIA.[10]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.