Mühldorf am Inn

sídlo ve spolkové zemi Bavorsko v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia

Mühldorf am Innmap

Mühldorf am Inn je bavorské město, sídlo stejnojmenného zemského okresu, ležící při řece Inn v dolním Bavorsku, významný železniční uzel. Sestává ze 16 místních částí. V roce 2021 v něm žilo 21 254 obyvatel.

Stručná fakta Poloha, Souřadnice ...
Mühldorf am Inn
Thumb
Hlavní náměstí s kostelem Panny Marie
Thumb
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška384 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Bavorsko
Zemský okresMühldorf am Inn
Thumb
Mühldorf am Inn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,4 km²
Počet obyvatel21 860 (2023)[1]
Hustota zalidnění743 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaMichael Hetzl (UM)
Oficiální webwww.muehldorf.de
Adresa obecního úřaduStadtplatz 21
84453 Mühldorf am Inn
Telefonní předvolba08631
PSČ84453
Označení vozidelMÜ, VIB, WS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Geografie

Město leží v jihovýchodním Bavorsku, v předhůří Bavorských Alp, rozkládá se kolem řeky Inn. Skládá se ze 16 místních částíː

  • Altmühldorf
  • Ecksberg
  • Eichfeld
  • Eßbaum
  • Gandl
  • Hahnbauer
  • Hart
  • Hirsch
  • Hölzling
  • Kuttenreut
  • Mitteraham
  • Mößling
  • Mühldorf am Inn
  • Stegmühle
  • Thal
  • Unteraham

Historie

Thumb
Město na vedutě z roku 1860

Území častých povodní s vlhkým klimatem zůstalo dlouho bez osídlení, nejstarší stopy tvoří Via Iulia, antická římská silnice v oblasti Mettenheim-Mößling. Vesnice se začala rozvíjet od konce 9. století, první písemná zmínka pochází z roku 935.

Město a hrad patřily ve středověku rodu Luchenů. Smlouvou z 28. října 1287 Rapoto Luchen předal své alodiální panství salcburskému arcibiskupu Rudolfovi a stal se jeho ministeriálem. 28. září 1322 se zde odehrála rozhodující bitva u Mühldorfu mezi Bavorskem a Salcburkem. Během 14. až 15. století se rozvíjela řemesla i obchod.

V roce 1640 způsobil největší požár zničení asi 80 % zástavby města. V závěru třicetileté války v roce 1648 švédské vojsko obsadilo na tři týdny město, které se bez boje vzdalo generálu Wrangelovi, aby bylo zachováno.

V 17. století Mühldorf trpěl následky válek, požárů i morových ran, což vedlo k poklesu hospodářské prosperity. V roce 1749 se také v Mühldorfu konal hon na čarodějnice s odsouzením a upálením vytipovaných žen.[2] Na základě smlouvy z Lunéville byl v roce 1802 Mühldorf připojen ke státu Bavorsko.

Za druhé světové války zde nacisté vybudovali rozsáhlý koncentrační tábor Mühldorf. V roce 1944 postavili velký bunkr s podzemní továrnou na proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, ve které byli zaměstnáni vězni zdejšího koncentračního tábora i koncentračního tábora Dachau.

V sérii spojeneckých náletů ze 16. března 1945 Američané nasadili 700 bombardérů, včetně 250 B-24 Liberator, které shodily na město více než 6 000 bomb. Při leteckém útoku přišlo o život 129 lidí, včetně mnoha dětí. Město bylo bombardováno znovu o měsíc později, útok si vyžádal 15 obětí. Zničeny byly kromě železničního nádraží a průmyslové zóny i obytné budovy, historické objekty, kostely a věž někdejší městské brány, po válce opět dostavěné.[3]

Hospodářství

Ve městě působí několik firem, vyrábí komponenty pro mobilní telefony, lékařskou techniku a průmyslovou elektroniku.

Památky

  • Kostel sv. Mikuláše – nejstarší ve městě, od roku 1201 farní
  • Kostel Panny Marie (Frauenkirche) – původem gotický barokizovaný jednolodní chrám na náměstí, na hlavním oltáři obraz Panny Marie Pomocné (Pasovské) podle Lucase Cranacha a barokní socha Panny Marie Bolestné
  • Rotunda sv. Jana Křtitele, zbytky nástěnných a nástropních maleb z přelomu 13./14. století, novogotická oltářní archa
  • Poutní kaple Panny Marie U dubu (Kapelle Maria-Eich)
  • Bývalý biskupský zámek – nyní sídlo okresního finančního úřadu
  • Věž vodárny
  • Lodronhaus – bývalá okresní věznice, nyní Okresní muzeum

Osobnosti

  • Gustav Schlör, rytíř (1820–1883) poslední bavorský ministr hospodářství a poslanec říšského sněmu
  • Anton Legner – sudetoněmecký historik umění, vyhnaný z Československa

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.