Ludvík Vrána

Ludvík Vrána (2. října 1883 Tovačov^[1] – 1969^?), moravský katolický kněz, byl literát a překladatel, spoupracovník Josefa Floriana.

Ludvík Vrána
Narození	2. října 1883 Tovačov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1969 (ve věku 85–86 let) Československo
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
Znám jako	římskokatolický kněz, literát, překladatel
Nábož. vyznání	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v moravském Tovačově v rodině místního řezníka Josefa Vrány a jeho manželky Anežky, rozené Lipčíkové.^[1] V roce 1907 byl po bohosloveckých studiích vysvěcen na kněze, a začal působit jako kaplan v Kunštátu, odkud přešel v téže funkci v roce 1910 do Babic u Lesonic. Zde působil jako farář P. Josef Ševčík, který jej seznámil s Josefem Florianem ze Staré Říše. Florian byl oficiálními představiteli katolické církve vnímán jako poněkud problematická osobnost, a proto kněží, kteří s ním spolupracovali, bývali různě postihováni. Ludvík Vrána byl po roce kaplanské služby v Babicích přeložen z trestu^[2] do Oslavan (několik let předtím byl z naprosto stejného důvodu přeložen pryč z Babic Jakub Deml).

Jelikož styky s Florianem a jeho spolupracovníky nepřerušil, byl nakonec suspendován. Odstěhoval se k Josefu Florianovi do Staré Říše, kde sloužil bohoslužby ve Florianově soukromé kapli. Ve Staré Říši se věnoval překladatelské činnosti (překládal např. G. K. Chestertona nebo Franze Kafku). V roce 1929 musel Starou Říši opustit, neboť mu bylo vyhrožováno exkomunikací, pokud tak neučiní.

Roku 1931 byl jmenován správcem malé farnosti v Lísku u Bystřice nad Pernštejnem. Musel přerušit veškeré, i písemné, styky s Florianem. V Lísku působil celkem 34 let. Z jeho zvyklostí se traduje, že si v neděli z asketických důvodů přesoloval jídlo, aby mu nechutnalo.^[3] Zemřel v roce 1969.