Ludgeřovice
obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Ludgeřovice (německy Ludgierzowitz, 1939–1945 úředně Ludgerstal, polsky Ludgierzowice) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde přibližně 5 000[1] obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statusu města.
| Ludgeřovice | |
|---|---|
 ulice Hlučínská, v pozadí kostel sv. Mikuláše | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hlučín |
| Obec s rozšířenou působností | Hlučín (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát | Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′25″ s. š., 18°14′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 980 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,82 km²[2] |
| Katastrální území | Ludgeřovice |
| Nadmořská výška | 232 m n. m. |
| PSČ | 747 14 |
| Počet domů | 1 481 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Markvartovická 52/48 747 14 Ludgeřovice urad@ludgerovice.cz |
| Starosta | Mgr. Daniel Havlík |
| Oficiální web: www | |
 Ludgeřovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 507971 |
| Kód části obce | 88412 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
Název vesnice byl odvozen od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo „Liutgerovi lidé“. Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al („Ludgerovo údolí“).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je stvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice).[5] Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.
Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. „Altreich“).[6] Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP. [7]
Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. [7] Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. [8] Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. [9] V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů. [10]
O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 471 | 1 699 | 2 073 | 2 566 | 2 780 | 3 250 | 3 916 | 4 065 | 4 544 | 4 525 | 4 603 | 4 505 | 4 595 | 4 650 | 4 827 |
| Počet domů | 205 | 237 | 264 | 313 | 362 | 432 | 561 | 694 | 894 | 1 040 | 1 119 | 1 252 | 1 296 | 1 351 | 1 481 |
Obecní správa
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995.[13] Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.[13]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Mikuláše – novogotický chrám z let 1906–1907
- Kaple zvaná Panská[14]
- Kaple z počátku 20. století na Markvartovické ulici[15]
Významní rodáci
- Oswald Muris[16] (1884–1964), geograf a kartograf
- Eduard Kroker[17] (1913–2007), profesor teologie, práv a filosofie, kněz
- Ludvík Kus[18] (1931–2010), český kněz, krnovský děkan
- Eva Tvrdá[19] (* 1963), spisovatelka
- Ivo Mludek (* 1964), novinář
- Vladimír Coufal (* 1992), fotbalista
- David Lischka (* 1997), fotbalista
Galerie
Kostel svatého Mikuláše a fara
Portál kostela
Obecní úřad (2025)
Základní škola (2025)
Kaple (2025)
Markvartovická ulice (2025)
Mostek přes Ludgeřovický potok (2025)
Hasičská zbrojnice (2025)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Partnerská města
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.