Společnost Lockheed Corporation byla ve své době největším dodavatelem leteckých armádních technologií ve Spojených státech amerických. V roce 1995 se Lockheed Corporation spojila s firmou Martin Marietta[1], a tak vznikla společnost Lockheed Martin[2].
| Lockheed Corporation | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Právní forma | soukromá společnost |
| Datum založení | 1926 |
| Datum zániku | 1995 |
| Nástupce | Lockheed Martin |
| Zakladatel | Malcolm Lockheed |
| Adresa sídla | Burbank, Spojené státy americké |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | letecký a kosmický průmysl a konstrukce letadel |
| Produkty | Lockheed SR-71 Blackbird, Lockheed F-117 Nighthawk a Lockheed F-104 Starfighter |
| Dceřiné společnosti | Skunk Works Lockheed Shipbuilding and Construction Company |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kořeny společnosti Lockheed sahají až k počátku minulého století - v roce 1912 bratři Lougheadové založili společnost Alco Hydro-Aeroplane Company. Prvním postupovým cílem bylo postavení jednomotorového hydroplánu označovaného jako Model G. Společnost ovšem nevydržela dlouho a vyhlásila v roce 1913 bankrot. O tři roky později vznikla Loughead Aircraft Manufacturing Company, která vydržela až do roku 1921. Allan Loughead měl po krk neustálých problémů s výslovností svého jména a změnil pravopis svého jména na foneticky bližší Lockheed a v roce 1926 konečně vznikla společnost Lockheed. Není bez zajímavosti, že na počátku Allan spolupracoval s Johnem Northropem, který po čase založil známou společnost Northrop (dnes Northrop Grumman). V roce 1928 nahradil odcházejícího „Jacka“ Northropa Gerald Vultee.
Asi nejznámějším typem z tohoto období historie společnosti je celodřevěný hornoplošník Lockheed Vega, který se proslavil svou rychlostí a několika rekordními lety. Wiley Post s letounem Vega pokřtěným na Winnie Mae obletěl svět za necelých osm dní.
Třicátá léta pro společnost Lockheed znamenala především příchod dvou nových zaměstnanců, kteří svůj osud se společností spojili na několik desetiletí a významným způsobem ovlivnili její vývoj. Byli to Hall Hibbard a Clarence L. Johnson, přezdívaný „Kelly“. Johnson později stál u zrodu divize Skunk Works.
Druhá světová válka znamenala pro Lockheed licenční výrobu létajících pevností Boeing B-17 Flying Fortress. Zřejmě nejslavnějším typem z této doby je záchytný stíhač P-38 Lightning a čtyřmotorový transportní letoun C-69 Constellation, jehož civilní provedení používalo po druhé světové válce mnoho leteckých dopravců po celém světě.
V roce 1943 začal Johnson pracovat na projektu XP-80, což byl pokusný projekt letadla s proudovým pohonem. Johnson požadoval vysoký stupeň nezávislosti na ostatních částech společnosti a dosti odlišné pracovní postupy, což vedlo k vyčlenění jeho pracovní skupiny ze struktury společnosti a později k založení zvláštní divize. Název Skunk Works je neoficiální, oficiálně se tato divize jmenuje Advanced Development Products, ale Skunk Works je registrovanou značkou a používání tohoto termínu je široce rozšířeno.
Divize Skunk Works slouží primárně k urychlenému a efektivnímu návrhu, vývoji a stavbě prototypů využívajících nové technologie a postupy - po ukončení výroby a testů se předává dokumentovaný prototyp do výroby ostatním částem společnosti. Jedinými výjimkami byly projekty Aquatone a Oxcart, kdy v rámci zajištění utajení divize Skunk Works zajišťovala i výrobu.
Po válce Lockheed vyrobil několik slavných typů letadel. Jmenujme alespoň čtyřmotorový transportní hornoplošník C-130 Hercules - letadlo, které létá již od roku 1954 a jehož výroba stále běží. Firma vyráběla několik typů stíhacích a bitevních letadel - F-80 Shooting Star, F-94 Starfire, F-104 Starfighter. Nelze nevzpomenout slavné špionážní letadlo U-2, v němž byl 1. května 1960 nad Sovětským svazem sestřelen Gary Powers, a jeho nástupce SR-71 Blackbird. Právě již zmíněná divize Skunk Works vyrobila mnoho průkopnických a experimentálních prototypů, díky kterým je Lockheed znám. Mimo zmíněných připomeňme práce na projektu Have Blue, jehož výsledkem je využití technologií zaměřených na snížení radarového průřezu známé jako stealth u bombardéru F-117 Nighthawk.
Lockheedu patří ještě jedno prvenství - v roce 1958 jako první vyrobil atestovaný zapisovač letových dat, takzvanou černou skříňku. Společnost mimo letadel vyvinula rakety Agena a Polaris, podílela se na projektu Viking.
Mezi červnem 1959 a květnem 1972 byl v provozu satelitní systém Corona, určený ke špionáži Číny a SSSR. Satelity používaly speciální kontejner s filmem pro uchování snímků. Po zaplnění byl kontejner odeslán zpět na zem, kde musel být odchycen speciálně upraveným letadlem před dopadem na zem.[3][4]
V roce 1995 se společnosti Lockheed a Martin Marietta spojily, nová společnost nese název Lockheed Martin. Lockheed Martin v současné době pracuje na programu F-35 nazvaném Joint Strike Fighter. JSF je společná platforma pro využití v námořnictvu i v armádě ve Spojených státech a Velké Británii. Kromě toho pracuje na dálkově ovládaném stealth letadle Cormorant (Kormorán).
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
