Litomyšl (zámek)

renesanční zámek v Litomyšli From Wikipedia, the free encyclopedia

Litomyšl (zámek)map
Remove ads

Státní zámek v Litomyšli je významná architektonická památka nacházející se v Pardubickém kraji na česko-moravském pomezí.

Stručná fakta Státní zámek v Litomyšli, Účel stavby ...
Remove ads
Stručná fakta zámek v Litomyšli, Smluvní stát ...

Renesanční zámek si v 16. století nechali postavit jako své rodové sídlo Pernštejnové. Stavba je vzácnou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. Podle italského vzoru obíhají vnitřní nádvoří ze tří stran arkády a fasády se štíty pokrývá sgrafitová výzdoba s psaníčky nebo figurálními motivy. Interiéry jsou vesměs výsledkem pozdějších barokních a klasicistních úprav. Stěny pokojů zdobí iluzivní výmalba ve stylu Ludvíka XVI., stropy štukový dekor, nábytek a vybavení potom představují životní styl 18. a 19. století. V přízemí šlechtické rezidence se dochovalo unikátní klasicistní rodinné divadlo s funkční mašinérií a souborem kulis.

Zámecký areál je na základě restitučních procesů rozdělen na část státní (zámek, kočárovna, úřednický dům čp. 94, salet, francouzská zahrada a anglický park) a městskou (pivovar, jízdárna, konírna, úřednický dům čp. 134 a I. nádvoří). Zámek spravovaný Národním památkovým ústavem je přístupný veřejnosti, kde nabízí dvě prohlídkové trasy (divadlo a reprezentační místnosti, kaple a hostinské pokoje), možnost pořádání svateb a pronajmutí multifunkčních sálů. V areálu lze navštívit Městskou galerii, zámecké sklepení se sochami Olbrama Zoubka a Srdcem pro Václava Havla nebo Rodný byt Bedřicha Smetany. Kromě jiných akcí se zde od roku 1949 pravidelně pořádá hudební festival Smetanova Litomyšl.

Od roku 1962 je zámecký areál chráněn jako Národní kulturní památka, v roce 1999 byl proveden zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.

Remove ads

Historie

Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, kdy zde nejprve stála premonstrátská kanonie s románskou bazilikou, proměněná v polovině 14. století v sídlo nově zřízeného litomyšlského biskupství, z jehož objektů se po husitských válkách stalo sídlo světských majitelů panství. Zámek nabyl současné podoby v průběhu 2. poloviny 16. století. Na místě původního hradu nechal nejvyšší kancléř Království českého, Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582), postavit své reprezentativní sídlo. Kompletní rozsáhlou přestavbu navrhl Giovanni Battista Aostalli (1510–1575), uskutečnila se v letech 1568–1581. Pro východní křídlo, severní chodbu a spojovací křídlo byla adaptována starší stavba Kostků z Postupic. Západní křídlo je renesanční novostavbou s částečným využitím starších sklepů. Bohatou sgrafitovou výzdobu, jak psaníčkovou (asi 8000 psaníček na plášti zámku) tak figurální (náměty starozákonní, antické, bitevní scény na severní stěně II. nádvoří) provedla skupina italských zedníků a kameníků, z nichž je nápisem na sgrafitu zmíněn Šimon Vlach. Pernštejnové vybudovali na zámku i kapli, zasvěcenou svaté Monice. Po Pernštejnech získali zámek Trauttmansdorfové, kteří zde sídlili do roku 1753. Po nich se na zámku usadil rod Valdštejnů-Vartenberků. Ti nechali upravit interiéry v klasicistním stylu svým dvorním malířem Dominikem Dvořákem. Sgrafitová výzdoba zámku byla zamalována, obnovena byla až ve 20. století. Zámek se v roce 1855 dostal do aukce, ve které ho koupili Thurn-Taxisové. Ti na zámku již nesídlili. Přesto zůstal zámek v jejich držení až do konce druhé světové války, kdy byl na základě dekretů prezidenta republiky rodu zabaven. Stal se svozovým depozitářem pro mobiliáře zámků, které neměly být otevřeny veřejnosti, později zde vzniklo muzeum české hudby. V roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou, roku 1999 byl zařazen do seznamu UNESCO.

Remove ads

Zámecké divadlo

Thumb
Jeviště zámeckého divadélka

Zámecké divadlo nechal postavit v letech 1796–1797 Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka. Hlediště vymaloval opět Dominik Dvořák, bohatý soubor kulis dodal vídeňský dvorní divadelní malíř Josef Platzer (1751–1806). Členové hraběcí rodiny a její přátelé hráli v divadle pro sebe i pro publikum z města především tehdy populární konverzační komedie; bohatý divadelní život trval až do začátku čtyřicátých let 19. století. Divadlo, zachované včetně jednoduché jevištní mašinérie k výměně dekorací, je jedním z mála takto dochovaných historických divadel v Evropě.

Remove ads

Zámecká zahrada

Vratislav z Pernštejna nechal západně od zámku zřídit pravidelnou zahradu s nedochovanou mramorovou kašnou. Na sever a východ od zámku se nacházelo opevnění, později proměněné v sady a užitkovou zahradu. V závěru 18. století byla tato zahrada upravena do podoby anglického parku, který dnes tvoří důležitou součást celého areálu.

Památka UNESCO

Thumb
Letoun Boeing 777-200ER společnosti KLM Royal Dutch Airlines imatrikulace PH-BQL pojmenovaný jako „Litomyšl Castle"

Od roku 1999 je zámek zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Nizozemská letecká společnost KLM Royal Dutch Airlines svá letadla pojmenovává dle památek UNESCO a jeden její dálkový Boeing 777-200ER imatrikulace PH-BQL nese název „Litomyšl Castle" – zámek v Litomyšli.[1]

Data a zajímavosti z historie

Thumb
Audienční sál
Thumb
Velká jídelna
Thumb
Jezdecká předsíň
Thumb
Panorama zámku
Thumb
Arkády na nádvoří
Thumb
Zámecké nádvoří

Vilém Kostka z Postupic, kdysi husitský hejtman a později přívrženec císaře Zikmunda, dostal roku 1432 od panovníka Litomyšl včetně bývalého biskupského jmění (roku 1436 do dědičné zástavní držby). Páni z rodu Postupic tu vládli více než sto let. Jejích sídlem se stal biskupský palác. Kostkové se snažili skupovat okolní vsi, aby vytvořily celistvé panství, které v jejich držení vzkvétalo. Po stavovském odboji proti Ferdinandu I. (1547) a následných konfiskacích museli panství opustit. To pak přešlo do zástavní držby Pernštejnů.

Když se český šlechtic a diplomat Vratislav II. z Pernštejna po Litomyšli po roce 1567, kdy Pernštejnové v důsledku finančního krachu přišli o téměř všechen majetek, rozhlédl, zjistil, že nemá kde bydlet. Starý palác, postižený dvěma požáry, k obývání nebyl a tak se rozhodl pro novou stavbu. Části starého paláce použil ve východním a spojovacím křídle. Novostavba západního křídla proběhla v letech 1568–1577, pokračovala přestavbou starého paláce (do roku 1581) a teprve potom byla severní stěna velkého nádvoří vyzdobena sgrafity. Podle legendy nechal Vratislav II. z Pernštejna vystavět zámek jako reprezentativní sídlo pro sebe a svou milovanou manželku Marii Manrique de Lary y Mendozy, se kterou se oženil v roce 1555, a která si zámek velice oblíbila a žila v něm až do konce svého života.[2]

Stavbu započal Giovanni Battista Aostalli a pokračoval v ní Ulrico Aostalli. Zúčastnili se významní umělci a řemeslníci té doby. Půdorys zámku, téměř pravidelný čtverec, je výjimečný. Zámek je dvoupatrový, zčásti podsklepený. Pánská a reprezentační část se nacházela v západním křídle, ženská část pak byla umístěna do východního křídla. Druhé nádvoří ze tří stran ve všech patrech obklopují arkády, obytné místnosti leží za arkádami v bočních křídlech, v jihovýchodním rohu prvního patra je bohatě zdobený portál vedoucí do zámecké kaple. Severní průčelí 2. nádvoří nemá arkády, ale plnou stěnu členěnou sdruženými okny a v patrech bohatě vyzdobenou sgrafity. Nahoře ji do r. 1635 zakončovala sgrafitem zdobená lunetová římsa. Za spojovacím křídlem se nachází malé třetí nádvoří.

V interiéru se nacházela čtyři schodiště. To hlavní, s velmi nízkými schody, sloužilo panstvu, druhé, mnohem užší, prochází východním křídlem v blízkosti kaple. Další dvě vřetenovitá schodiště byla obslužná. Uvnitř nárožní věže se dochovalo třetí. Čtvrté, zrušené, vedlo z tzv. strážnice při 3. nádvoří do obytného podkroví. Celý obvod zámku lemují štíty, které patří k nejdokonalejší ukázce vyspělé české renesance. Stavba je o to cennější, že se jí nijak významně nedotkly úpravy provedené Trauttmannsdorfy, kteří panství v roce 1646 získali. Kromě jiného nechali vyzdobit tzv. Bitevní sál obrazy velkých bitev Evžena Savojského, jejichž autorem byl vídeňský dvorní malíř Martin Muckenbrunner. Hlavní stavební změny proběhly až na konci 18. a na počátku 19. století, kdy zámek vlastnili Valdštejnové-Vartemberkové. Po dvou velkých požárech byla nově upravena nejvyšší patra. Za Valdštejnů-Vartemberků zámek v létě ožíval, panstvo chtělo žít během letních pobytů stejně kulturně jako v zimě ve Vídni. Na konci 18. století nechal Jiří Josef Valdštejn upravit většinu sálů do dnešní podoby: stěny většiny reprezentačních pokojů pokryl Dominik Dvořák bohatými klasicistními malbami; velkorysé úpravy zakončilo zřízení zámeckého divadla v přízemí. Ze stejné doby pochází i dispozice zámecké zahrady a zřízení anglického parku se zahradními stavbami, rybníčkem a vodopádem.

Nákladné úpravy a rozmařilý život vrchnosti vedly k zadlužení panství, které roku 1855 koupil bavorský kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis, ale ani on, ani jeho potomci na zámku nepobývali, přestože jim patřil až do roku 1945.

V roce 1949 byl zámek jako jeden z prvních zpřístupněn veřejnosti v rámci prvního ročníku operního festivalu Smetanova Litomyšl, pro který vznikl v anglickém parku dnes postupně odstraňovaný amfiteátr; velký podíl na tom měl litomyšlský rodák Zdeněk Nejedlý. "Klasickou" zámeckou instalaci v sálech zámku v závěru socialismu vystřídala 1. část expozice ideologicky zaměřeného Muzea české hudby, uzavřeného hned po roce 1989, jež bylo (stejně jako muzeum zmíněného Zdeňka Nejedlého) ukázkovým příkladem režimní propagandy.

V sedmdesátých a osmdesátých letech se restaurovala sgrafita na fasádách, od konce 18. století zakrytá novou omítkou a odkrývaná po částech od třicátých let. Při restaurování byla na dvou stranách zámku obnovena i lunetová římsa, zničená už při požáru v roce 1635. Sgrafita restaurovala skupina režimu nepříliš pohodlných umělců – Olbram Zoubek, Stanislav Podhrázský, Václav Boštík a Zdeněk Palcr.

Dnes jsou zámecké prostory z velké části přístupné, dva prohlídkové okruhy nabízejí návštěvníkům pohled na reprezentační místnosti Valdštejnů a Trauttmansdorffů a na hostinské pokoje. Expozice zámeckých interiérů doplňuje výstava historických klavírů ze sbírek Muzea české hudby NM v Praze, část sbírek Městské obrazárny (budované už od dvacátých let) a sklepní galerie se sochami Olbrama Zoubka. V objektu zámku se nachází rovněž konferenční sál.

Remove ads

Šlechtičtí majitelé

Členové rodů, kteří drželi zámek a litomyšlské panství:

Pernštejnové

Litomyšl měl v roce 1552 krátce v držení už Jaroslav z Pernštejna, ale teprve jeho bratr Vratislav II. z Pernštejna se rozhodl na zástavě udělené císařem Maxmiliánem II. vystavět nové reprezentační rodové sídlo. S Frebonií Eusebií vymírá rod Pernštejnů v roce 1646 po přeslici. Syn Polyxeny Václav Eusebius prodal celé panství roku 1649 Maxmiliánovi z Trauttmansdorffu.

Trauttmansdorffové

Trauttmansdorffové zámek koupili v roce 1649. S Františkem Václavem vymírá roku 1753 litomyšlská linie rodu po meči. Sňatkem s jeho nejmladší dcerou Marií Františkou Josefou zámek v roce 1757 vyženil František Josef Jiří z Valdštejna-Vartenberka.

Valdštejnové-Vartenberkové

Valdštejnové (od roku 1758 Valdštejnové-Vartenberkové) zámek vyženili v roce 1757. Antonín II. je pro obrovské dluhy nucen panství prodat ve veřejné dražbě. Novým majitelem se proto roku 1855 stal Karel Maxmilián Thurn-Taxis a jeho rodina.

Thurn-Taxisové

Thurn-Taxisové zámek koupili v roce 1855, ale už na něm trvale nebydleli. Po druhé světové válce byl Albertu Marii Lamoralovi majetek zkonfiskován Dekrety presidenta republiky.

  • Karel Maxmilián Thurn-Taxis (1855–1871)
  • Maxmilián Antonín Lamoral Thurn-Taxis (1871–1885), syn Karla Maxmiliána
  • Helena Karolína Tereza Thurn-Taxis, rozená z Wittelsbachu (1885–1888), manželka Maxmiliána Antonína, správa za nezletilého Alberta Mariu Lamorala
  • Albert Maria Lamoral Thurn-Taxis (1885–1945), syn Maxmiliána Antonína Lamorala
Remove ads

Akce na zámku

Další informace Rok, Počet návštěvníků ...

Festivaly

Výstavy

Začátek a konec návštěvnické sezóny tradičně doprovázejí květinové výstavy v zámeckých interiérech i exteriérech.

  • březen 2014 – Kamélie, zimní královna květin
  • duben 2015 – Květina, symbol i inspirace
  • březen 2016 – Květina, ozdoba plesů a slavností
  • duben 2017 – V objetí jarní renesance
  • září 2017 – Květiny na zámku v Litomyšli, období sklizně a lovů
  • březen 2018 – Renesance v Litomyšli
  • červen až srpen 2018 – Krása (v) kostýmu
  • září 2018 – Svatební a společenské šaty na zámku v Litomyšli

Na zámeckém návrší se v nepravidelných termínech koná svatební veletrh.

Speciální prohlídky

  • duben až červen – Prohlídky s paní Kajetánou, dopolední prohlídky pro děti s průvodci v kostýmech, nutná rezervace
  • červenec a srpen – Letní pozastavení, půlhodinové prohlídky vhodné pro rodiny s dětmi
  • srpen – Hradozámecká noc, nutná rezervace
  • říjen – sváteční kastelánské prohlídky včetně běžně nepřístupných prostor, nutná rezervace
Remove ads

Natáčené filmy

  • 1937 Filosofská historie. Na motivy stejnojmenné novely Aloise Jiráska natočil snímek režisér Otakar Vávra. Natáčelo se na nádvoří a arkádách zámku, kde se měšťané shromažďují během revoluce 1848. Současně s filmem vznikl i dokument o městě.
  • 1952 Mladá léta. Životopisný snímek o Aloisi Jiráskovi natočil podle scénáře Vladimíra Neffa režisér Václav Krška. V roli začínajícího učitele piaristického gymnázia se objevil Eduard Cupák. Natáčelo se v zahradách a na arkádách zámku, kde Jiráskovi jeho průvodce vypráví historky o životě majitelů a jejich poddaných.
  • 1969 Don Šajn. Krátkometrážní loutkový film výtvarníka Jana Švankmajera kombinuje záběry na jeviště zámeckého divadla s mašinérií divadla v Českém Krumlově a s umístěním originálních litomyšlských kulis do plenéru (např. do zámeckého parku v Lysé nad Labem).
  • 1985 Zapomeňte na Mozarta. Podle scénáře Zdeňka Mahlera vznikl snímek Miloslava Luthera. Hudební skladatel v něm koncertuje v zámeckém divadle.
  • 1999 Červený bedrník. Dobrodružný seriál BBC s českým i zahraničním hereckým obsazením. Natáčelo se v zámeckém divadle, audienčním sále a přilehlých pokojích, ve kterých probíhá dražba majetku Ludvíka XVI. zkonfiskovaného během Velké francouzské revoluce.
  • 2010 Sirael. Film v produkci České televize adaptoval scénář Jana Kunovského, za kameru se postavil režisér Martin Kubala. Herci v dobových kostýmech účinkují v zámeckém divadle.
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads