From Wikipedia, the free encyclopedia
Lineární pohon (též lineární aktuátor) je druh pohonu, který vykonává lineární čili posuvný pohyb v horizontální nebo vertikální poloze, čímž se řadí mezi polohovací systémy a současně liší od rotačního pohybu, který vykonává většina elektromotorů. Uplatní se v mnoha aplikacích, kde je vyžadováno lineární přestavení posouvaného břemene z jedné polohy do druhé. Lineární pohony se tak používají v obráběcích strojích a zařízeních, v počítačových periferiích (jako jsou hlavičky pevných disků a tiskové hlavy tiskáren), u ventilů a klapek a na mnoha dalších místech. Nahrazují hydraulické či pneumatické písty, které ze své podstaty generují lineární pohyb. Pro převedení rotačního pohybu klasického elektromotoru na lineární se využívá řada různých mechanismů. Elektromotory lineárních aktuátorů jsou napájeny střídavým nebo stejnosměrným napětím, čímž odpadá použití komplikované soustavy prvků hydraulických pohonů jako jsou potrubí, hadice, kompresory apod.
Mechanické lineární pohony přeměňují točivý pohyb na posuvný. K tomu se obvykle využívá některý z jednoduchých mechanismů:
Některé mechanické lineární pohony působí pouze tahem (např. vrátek, řetězový pohon, pásový pohon). Jiné působí pouze tlakem (např. vačky). Pneumatické a hydraulické válce nebo šroubové pohony mohou být navrženy tak, aby působily tlakem i tahem.
Hydraulické pohony jsou obvykle realizovány jako dutý válec s vloženým pístem. Tlak působící na píst vyvozuje sílu, která může pohybovat nějakým tělesem. Vzhledem k tomu, že kapaliny jsou téměř nestlačitelné, může hydraulický pohon dosahovat poměrně přesného posunutí pístu. Známým příkladem ručně ovládaného hydraulického pohonu je hydraulický zvedák. Většinou se však termín "hydraulický pohon" vztahuje na zařízení ovládané hydraulickým čerpadlem.
Pneumatické pohony jsou podobné hydraulickým pohonům s tím rozdílem, že používají místo kapaliny stlačený plyn, obvykle vzduch. Tyto pohony bývají využívány pro těžké stroje. Jako pohonná jednotka slouží zdroj stlačeného vzduchu. Pneumatické pohony mohou být použity na více místech zařízení, stačí k nim stlačený vzduch dovést potrubím. Nevýhodou je, že vzduchové kompresory jsou většinou velké, objemné a hlučné. Pneumatické pohony také mají sklon ztrácet vzduch, čímž jejich efektivita klesá.
Piezoelektrický jev je vlastnost některých materiálů, která spočívá v tom, že materiál pod elektrickým napětím mění rozměry. Velmi vysoká napětí odpovídají malým změnám rozměrů; pomocí piezoelektrického pohonu je tedy možné dosáhnout velmi přesného polohování, ale také jen velmi krátkého rozsahu pohybu. Kromě toho piezoelektrické materiály vykazují hysterezi, což znamená, že je obtížné dosáhnout přesnosti, je-li třeba pohyb opakovat.
Elektromechanické pohony jsou podobné mechanickým pohonům, ale ovládací kotouč nebo klika je nahrazen elektrickým motorem. Rotační pohyb motoru je převáděn na lineární posuv. Existuje mnoho konstrukcí lineárních pohonů. Pohony jsou konstruovány tak, aby poskytovaly buď vysokou rychlost posunu, vysokou sílu, nebo určitý kompromis mezi těmito dvěma. Při zvažování pohonu pro konkrétní aplikaci jsou nejdůležitějšími parametry rychlost posunu, síla, přesnost a životnost.
Elektromechanický pohon funguje na principu stejnosměrného elektromotoru, převodu a šroubovice (závitové tyče). V mnoha směrech je alternativou pneumatických či hydraulických pohonů.
VDC elektrické lineární pohony pracují nejčastěji s nízkým napětím 12-36 V, v rozsahu pohybu 20-999 mm při silách od 200 N až po 12000 N. Možností je krytí až IP69K, další volitelnou součástí je různá elektronická výbava pohonů pro jejich snadnější řízení (potenciometr, čítač pulsů, hall-sonda, PLC řízení). Svými výkony a takřka nulovými nároky na údržbu jsou vhodné pro jednoduchá zařízení s nepříliš častým pracovním cyklem, kde je však kladen velký důraz na výdrž, spolehlivost a životnost.
Příklady použití lineárních pohonů:
Teleskopické lineární pohony jsou specializované lineární pohony používané tam, kde to vyžadují prostorová omezení nebo jiné okolnosti. Jejich rozsah pohybu je mnohem větší, než je délka součásti v neprodlouženém stavu.
Lineární elektromotor je v podstatě mnohapólový elektromotor, jehož stator je rozvinut do délky.
Pohon každého lineárního aktuátoru je tvořen elektromotorem a šnekovou, příp. planetovou převodovkou, pomocí jehož se realizuje přenos krouticího momentu a otáček. Rotační pohyb na lineární posuv se zajišťuje pomocí vodícího šroubu, buďto trapézovým nebo kuličkovým šroubem. Ten se volí v závislosti na požadavcích aplikace, zejména na požadované přesnosti a frekvenci pracovního cyklu. Trapézový šroub s výhodou využívá samosvornosti šroubu. Jak střídavé, tak i stejnosměrné elektromotory mohou být osazeny elektromagnetickou brzdou, snímači zpětné vazby nebo enkodérem pro odměřování polohy.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Linear actuator na anglické Wikipedii.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.