Remove ads
Leopold Lev z Thun-Hohensteinu (též počeštěně z Thun-Hohenštejna, německy Leopold Leo von Thun und Hohenstein, 7. dubna 1811, Děčín[1] – 17. prosince 1888, Vídeň) byl český šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů a český a rakouský politik.
| Leopold Lev Thun-Hohenstein | |
|---|---|
 Leopold Lev hrabě z Thunu a Hohenštejna, 1850 | |
| Prezident Českého gubernia | |
| Ve funkci: 6. duben 1848 – 17. červenec 1848 | |
| Předchůdce | Rudolf Stadion |
| Nástupce | Karl Mecséry |
| Ministr kultu a vyučování Rakouského císařství | |
| Ve funkci: 28. červenec 1849 – 20. říjen 1860 | |
| Předchůdce | Ferdinand von Thinnfeld |
| Nástupce | agenda přešla na státního ministra |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1866 | |
| Narození | 7. dubna 1811 Děčín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. prosince 1888 (ve věku 77 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Thunská rodinná hrobka u kaple sv. Jana Nepomuckého v (Děčíně)-Chrástu, od roku 2007 krypta kostela Povýšení svatého Kříže v Děčíně |
| Choť | Karolína z Thun-Hohensteinu |
| Rodiče | František Antonín I. z Thun-Hohensteinu a Terezie z Brühlu |
| Příbuzní | František Antonín II. z Thun-Hohensteinu a Bedřich František z Thun-Hohensteinu (sourozenci) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik, education activist a filantrop |
| Náboženství | katolická církev |
| Commons | Leo von Thun-Hohenstein |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako Leopoldus Fridericus Franciscus Josephus Johannes Hermannus (je znám pod podobou jména Leopold Leo, v češtině Lev) jako nejmladším ze synů Františka Antonína z Thunu. Jeho sestra Anna Marie byla manželkou lékaře Karla Lumbeho, bratr František Antonín II. byl mecenášem umění a politikem, další bratr Bedřich František z Thun-Hohensteinu působil coby diplomat a politik. Leopold Lev Thun-Hohenstein byl vychováván předním pedagogem té doby, Rohrweedenem, který založil ústav pro výchovu mladých šlechticů.
Studoval práva na pražské univerzitě a oblíbil si Bolzana. Poté cestoval po Evropě. Navštívil např. Velkou Británii, kde se seznámil s Jamesem Hope-Scottem a ostatními vedoucími představiteli traktariánského hnutí. Byl ovlivněn romantismem a ultramontanismem.
14. října 1847 se oženil s Karolínou hraběnkou Clam-Martinicovou, se kterou neměl žádné děti. 6. dubna 1848 byl jmenován guberniálním prezidentem Českého království.[2] Lev Thun měl skutečnou sympatii k vlastencům a několika jejich vůdcům, rád nazýval češtinu svým přirozeným jazykem. V hloubi duše však pokládal naděje svých přátel za vidiny, jejich požadavky za přehnané a předčasné. O pražském červnovém povstání v roce 1848, kdy byl studenty vězněn v Klementinu, napsal měšťanu Janu Slavíkovi o svém přesvědčení, že hnutí nemělo podklad národnostní, nýbrž politicko-revoluční.[zdroj?] Na naléhání Palackého, Šafárika a Borovského byl následně propuštěn.[3]
17. července 1848 byl odvolán z funkce guberniálního prezidenta a na jeho místo nastoupil Karl Mecséry.[4]
Hrabě Thun-Hohenstein patřil k feudální straně pravice. Byl členem panské sněmovny, čestným členem Akademie věd, čestným doktorem univerzit ve Lvově a ve Štýrském Hradci. Od 22. srpna 1849 byl ministrem kultu a vyučování, zprvu ve vládě Felixe ze Schwarzenbergu, později až do roku 1860 ve vládě Alexandra Bacha. Provedl řadu školských reforem. Zreformoval střední školství a univerzitní studium hlavně podle německého vzoru, povolával do Rakouska profesory z Pruska a vůbec z Německa. Jeho pro České země významným činem bylo založení reálek pro české obyvatelstvo, kde se však zprvu vyučovala většina předmětů německy.
Byl jedním z prvních zakladatelů Matice české a roku 1849 byl povolán za člena Sboru pro vzdělání řeči a literatury české při Matici české. Později se od národnostních snah Čechů vzdálil, k čemuž přispěla jeho účast na rakouském konkordátě roku 1855.
V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu, kde zastupoval velkostatkářskou kurii.[5] Rezignoval v listopadu 1866.[6]
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads