Lenešice (zámek)
zámek v okrese Louny From Wikipedia, the free encyclopedia
Lenešice jsou zámek ve stejnojmenné obci v okrese Louny. Stojí na okraji hospodářského dvora v západní části vesnice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Lenešice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | okolo roku 1599 |
| Přestavba | okolo roku 1668 a 1767 |
| Stavebník | Jiří Theobald Černín |
| Další majitelé | Šternberkové, Clary-Aldringenové, Schwarzenbergové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | Knížete Václava 1, Lenešice, Česko |
| Ulice | Knížete Václava |
| Souřadnice | 50°22′32,63″ s. š., 13°45′40,93″ v. d. |
 Lenešice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43634/5-1221 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o Lenešicích pochází z roku 1226, kdy patřily doksanskému klášteru. Později patřily klášteru v Postoloprtech a po roce 1420 je zabralo město Louny. Od roku 1436 se v držení vesnice vystřídala řada zástavních majitelů, až je v roce 1588 koupil Jan Černín z Chudenic. Jeho syn Jiří Theobald Černín z nich vytvořil samostatné panství a okolo roku 1599 založil renesanční zámek. Ovšem již v roce 1600 prodal panství Veronice ze Šternberka.[2] Její dcery Marie Alžběta a Františka Maxmiliána je prodaly v roce 1650 Janu Bohumírovi z Jungenu. Manžel jeho jediné dcery, František ze Sarau, nechal zámek přestavit. Pískovcový štít v západní zdi datuje přestavbu do roku 1668. Od pána ze Sarau vesnici v roce 1684 koupil Jan Clary-Aldringen, který v prvním patře vybudoval jídelnu a osm pokojů. Janova vnučka Marie Antonie, provdaná za barona Františka z Fin, nechala provést zejména úpravy dnes zaniklé zahrady. Od roku 1788 Lenešice vlastnil terezínský stavitel Jakub Wimmer a od něj je koupil Josef Nepomuk ze Schwarzenberga. Na počátku dvacátých let 19. století zámek vyhořel a v roce 1821 proběhla jeho oprava. Od druhé poloviny 19. století se na zámku vystřídalo několik majitelů. Od roku 1945 ho využívalo JZD, které v něm zřídilo kanceláře a byty.[2][3]
Stavební podoba
Patrová budova zámku má obdélný půdorys a valbovou střechu. Devítiosé průčelí člení obdélná okna, která jsou v prvním patře ozdobena zvlněnou nadokenní římskou. Za vstupními dveřmi je předsíň, ze které vede do prvního patra schodiště zaklenuté valenou klenbou. Přízemní místnosti mají trámové stropy a pokoje v patře jsou plochostropé. Některé jsou zdobené štukovými zrcadly.[2]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.