srbský básník, právník, překladatel a profesor From Wikipedia, the free encyclopedia
Laza Kostić (v srbské cyrilici Лаза Костић, 31. ledna 1841, Kovilj – 26. listopadu 1910, Vídeň) byl srbský básník, právník, překladatel a profesor. Patřil k stejné generaci autorů, jakými byl například Jovan Jovanović Zmaj, či Đura Jakšić, avšak jeho tvorba byla stále ještě romantická. Znal celkem sedm cizích jazyků,[zdroj?] napsal okolo sto padesáti básní.
| Laza Kostić | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. února 1841 Kovilj |
| Úmrtí | 26. listopadu 1910 (ve věku 69 let) nebo 1910 (ve věku 68–69 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Sombor |
| Pseudonym | Laza |
| Povolání | spisovatel, politik, novinář, básník, překladatel, advokát, dramatik, kritik umění, právník a estetik |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1866) Gymnázium „Jovan Jovanović Zmaj” Nový Sad |
| Témata | literatura, poezie, drama, překlad, umělecká kritika, právo, estetika a žurnalistika |
| Politická příslušnost | Sjednocená omladina srbská Serbian National Liberal Party |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezi okolními lidmi byl považován za romantického podivínského básníka. Během svého života sepsal celou řadu básní, nebál se ale pustit se i do jiných oblastí - jakými byla například filozofie, či estetika. Do srbochorvatštiny přeložil hry Williama Shakespeara a také Homérovu Odysseiu, což ovlivnilo jeho pozdější tvorbu.
Byl aktivní také v politické oblasti; spoluzaložil Sjednocenou omladinu, ve které spolupracoval jak s Jovanovićem Zmajem, tak i se Svetozarem Miletićem. Kritizoval rakousko-uherský klerikalismus, stejně jako poměry v samotném obrenovićovském Srbsku, kde se dařilo byrokracii a poměry pro prosazování myšlenek moderní společnosti nebyly příznivé. To byl koneckonců i důvod, proč byl Kostić nucen odejít z Bělehradu a přesídlit se do Černé Hory, neboť časopis, který vydával (Srpska nezavisnost) byl shledán nebezpečným.
27. února 1883 se stal členem srbské učené společnosti a v lednu 1909 také i řádným členem Srbské královské akademie, předchůdce dnešní SANU.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
