Kyselov (Černá v Pošumaví)

Kyselov (německy Sarau) je zaniklá ves na území Dolní Vltavice, místní části obce Černá v Pošumaví v okrese Český Krumlov, a to na pravém břehu Vltavy (vodní nádrže Lipno). Jméno této zaniklé obce se objevuje v názvu katastrálního území o rozloze 570 ha;^[1] před zatopením se jednalo o 1115 ha.^[2] Dále se jméno této zaniklé obce objevuje v názvu přírodní památky Rašeliniště Kyselov, v názvu přeshraničního propojení s Rakouskem s názvem Kyselov–Diendorf a v názvu přívozu Dolní Vltavice – Kyselov.^{[pozn. 1]}

Kyselov
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Černá v Pošumaví
Okres	Český Krumlov
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°40′58″ s. š., 14°3′30″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Kyselov
Nadmořská výška	730 m n. m.
Kyselov
Další údaje
Zaniklé obce.cz	655
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Název vsi, vzešlý snad od „(die) saure Au“ (kyselá, bažinatá louka),^[3] je zmiňován v obměnách Sauraw (1332, 1530), Sauweraw (1373), Kyssyelow (1400), Kysyelow (1405), Kyselow (1454), Czeraw (1540) a Sarau (1720).^[4]

První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1308.^[2][5] Ves již při jejím založení, zpočátku se jednalo jen o dvůr a mlýn, patřila pod klášter ve Schläglu (česky: klášter v Drkolné).^[5] V držení tohoto kláštera byla až do zrušení poddanství.^[6] Poté se stal Kyselov samostatnou obcí.^[7] V letech 1938 až 1945 byl Kyselov, v důsledku uzavření Mnichovské dohody, přičleněn k nacistickému Německu. V roce 1950 byl osadou obce Dolní Vltavice.^[7]

Pravý a levý břeh Vltavy spojoval most.^[8] U mostu býval mlýn. Po vzniku Československa byl u Kyselova zřízen hraniční přechod a byla zde postavena celnice.^[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů^[10]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950
Obyvatelé	213	248	248	252	265	245	256	18
Domy	26	28	30	26	28	29	29	32

Odkazy

Poznámky

1. V okrese Český Krumlov existovaly ještě 2 další vsi s názvem Kyselov. Jedna byla na území města Vyšší Brod a druhá byla přejmenována na Polečnice.

Reference

1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
2. JELÍNEK, Petr. Horní Planá a okolí. Horní Planá: Srdce Vltavy ISBN 978-80-902738-3-2, ISBN 80-902738-3-1. OCLC 780138208 S. 33.
3. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Svazek 56. [s.l.]: [s.n.], 1917. S. 133.
4. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in den Sudetenländern, Svazek 47. [s.l.]: Der Verein, 1909. S. 197.
5. SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 139, 140.
6. PALACKÝ, František. Popis Králowstwí českého. [s.l.]: [s.n.], 1848. Dostupné online. S. 328.
7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
8. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2001-01-01 [cit. 2021-10-09]. Dostupné online.
9. HUDIČÁK, Petr, Zdena MRÁZKOVÁ a Jindřich ŠPINAR. Lipno: krajina pod hladinou. Druhé doplněné vydání. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o., 2016. Seidelova Šumava. S. 140–141.
10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Český Krumlov. Dostupné online.

Související články

• Kozí stráň

Portály: Česko | Geografie