Kyselina močová

Kyselina močová (někdy uváděný jako 2,6,8-trioxypurin), sumární vzorec C₅H₄N₄O₃, je bezbarvá krystalická látka s teplotou tání 400 °C, při které se však rozkládá. Je velmi málo rozpustná ve vodě a jiných rozpouštědlech. Zatímco u plazů a ptáků je běžným produktem detoxikace amoniaku, u savců je koncovým produktem metabolismu purinů, mezi důsledky poruch jejího metabolismu patří močové či ledvinové kameny nebo dna. Patří mezi nejdůležitější finální produkty dusíkového metabolismu. Může být produktem rozkladu inositol monofosfátu. Její soli se nazývají uráty.

Kyselina močová
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	7,9-dihydro-1H-purin-2,6,8(3H)-trion
Triviální název	kyselina močová
Ostatní názvy	2,6,8-trioxopurin; 2,6,8-trihydroxypurin
Latinský název	acidum uricum
Anglický název	uric acid
Německý název	Harnsäure
Sumární vzorec	C₅H₄N₄O₃
Identifikace
Registrační číslo CAS	69-93-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	168,112 g/mol
Teplota tání	300 °C
Disociační konstanta pKa	5,6
Disociační konstanta pKb	8,4
Rozpustnost ve vodě	6 mg/100 ml (20 °C)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běžně se vyskytuje v moči, ve stopovém množství i v potu. Může vznikat v ledvinách (zejm. při metabolizaci alkoholu) či v játrech (při metabolizaci některých sacharidů).

Historie

Poprvé ji izoloval z ledvinových kamenů v roce 1776 švédský chemik Carl Wilhelm Scheele. Roku 1882 ukrajinský chemik Ivan Horbaczewski provedl syntézu kyseliny močové reakcí močoviny a glycinu.^[1]

Nemoc dna

Nemocí dnou (pakostnicí, podagrou) netrpí jen člověk, ale také jiní savci, plazi a ptáci. Dna byla nepřímo diagnostikována také u obřího druhohorního dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex.^[2]