Kyjevská oblast
územně-správní jednotka v severní části Ukrajiny From Wikipedia, the free encyclopedia
Kyjevská oblast (ukrajinsky Київська область / Kyjivska oblasť, někdy též Київщина / Kyjivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí na Ukrajině, v její středoseverní části. Jejím hlavním městem je zároveň metropole celé země, Kyjev – ten však není do oblasti zahrnut, největším městem je tak Bila Cerkva. Oblast zahrnuje okolí Kyjeva, na jihu území na řece Ros a na severu část regionu zvaného Polesí, kde sousedí s Běloruskem. V roce 2022 zde žilo 1,79 milionu obyvatel.
| Kyjevská oblast Київська область Kyjivska oblasť | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
_in_Ukraine_(claims_hatched).svg) | |
| Hlavní město | Kyjev |
| Souřadnice | 50°15′ s. š., 30°30′ v. d. |
| Rozloha | 28 131 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 795 079 (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění | 63,8 obyv./km² |
| Jazyk | ukrajinština |
| Národnostní složení | Ukrajinci (92,5 %), Rusové a další |
| Náboženství | Pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 7 rajónů |
| Vznik | 27. února 1932 |
| Předseda oblastní administrace | Vasyl Volodin |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | AI a KI |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oblast byla vytvořena jako součást Ukrajinské SSR 27. února 1932, původně však zahrnovala zhruba trojnásobné území. Už 15. října 1932 z ní byla vydělena severovýchodní část (nově vzniklá Černihivská oblast), 22. září 1937 pak západní část (Žytomyrská oblast). 7. ledna 1954 byla z jižní části území vyčleněna Čerkaská oblast.
Současné hranice oblasti byly stanoveny po Černobylské havárii. Tehdy do ni bylo zahrnuto i nově vybudované město Slavutyč, které je exklávou a obklopeno je Černihivskou oblastí. Severovýchod území oblasti dnes tvoří zakázaná zóna v okolí měst Černobyl a Pripjať, kde k havárii došlo.
Na počátku roku 2022 byla oblast částečně obsazena vojsky Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu při snaze o dobytí hlavního města Kyjeva. Začátkem dubna 2022 byla oblast po stažení ruských vojsk opět osvobozena ukrajinskou armádou.[1] Po stažení ruských vojsk z oblasti došlo k odhalení masakru ve městě Buča.
Celou oblast tvoří nížiny (s výjimkou mírně pahorkatého jihu), na severu pak močály. Dělena je na západní a východní část řekou Dněpr, nejvýznamnějším tokem, který protéká jak jí, tak i celou Ukrajinou. Ten je nad hlavním městem Kyjevem přehrazen hrází Kyjevské přehrady; velké jezero, které tak vzniklo, je dlouhé více než 100 km a táhne se až k hranicím Běloruska (Homelská oblast). Na jihovýchodě zasahuje do oblasti jezero vytvořené Kanivskou přehradou. Nejdůležitějšími přítoky Dněpru jsou řeky Desna (zleva) a Pripjať, Teteriv, Irpiň a Ros (zprava).
Před rokem 2020 se oblast dále členila na 25 rajónů, poté byl jejich počet zredukován na sedm.[2] Díky poloze v okolí metropole má dobré dopravní spojení s Kyjevem i okolím. V oblasti se těží žula a kaolin, jsou zde také zřídla minerálních vod.
Se svými 1 789 300 obyvateli (2022) je 9. nejlidnatější oblastí Ukrajiny.
Kyjevská oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 1,79 milionů osob žilo ve městech 1,1 milionů lidí (61,7 %), zatímco na venkově jen 686,6 tisíc lidí (38,3 %).
Počet obyvatel v oblasti postupně klesal, nicméně v posledních letech dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[3]
| 1990 | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 947 600 | 1 946 400 | 1 911 600 | 1 861 500 | 1 778 900 | 1 721 800 | 1 729 200 | 1 781 000 | 1 795 100 |
Za rok 2021 se narodilo 12 632 živě narozených dětí, zemřelo však 36 177, z nichž 59 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadá jen 35 živě narozených. Celkový přírůstek obyvatel byl 6549 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 4,7 ‰.[4]
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 92,5 % Ukrajinců a 6 % Rusů.[5] 92,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 7,2 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[6]
| Rajón | Sídlo | Počet obyvatel (2021)[7] |
|---|---|---|
 Bilocerkevský rajón (Білоцерківський район) |
Bílá Cerekev | 436 115 |
 Boryspilský rajón (Бориспільський район) |
Boryspil | 203 273 |
 Brovarský rajón (Броварський район) |
Brovary | 242 180 |
| - Bučský rajón (Бучанський район) | Buča | 362 382 |
 Fastivský rajón (Фастівський район) |
Fastiv | 183 794 |
 Obuchivský rajón (Обухівський район) |
Obuchiv | 228 829 |
 Vyšhorodský rajón (Вишгородський район) |
Vyšhorod | 131 957 |
Dnes je oblast rozdělena do 7 rajónů, před reformou v roce 2020 se v oblasti nacházelo 25 rajónů a 65 hromad. Oblast obsahuje 26 měst, 30 sídel městského typu a přes tisíc vesnic.
Kyjevská oblast také obsahuje dvě exklávy, město Slavutyč, které je enklávou v Černihivské oblasti a sídlo městského typu Kocjubynske, které je exklávou v hlavním městě Kyjevě.
Následující tabulka podává přehled největších a nejvýznamnějších (včetně vysídlených měst Pripjať a Černobyl).[8]
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Počet obyvatel k 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|
| Bila Cerkva | Біла Церква | Белая Церковь | 207 273 |
| Brovary | Бровари | Бровары | 109 806 |
| Irpiň | Ірпінь | Ирпень | 65 167 |
| Boryspil | Бориспіль | Борисполь | 64 117 |
| Fastiv | Фастів | Фастов | 44 014 |
| Vyšneve | Вишневе | Вишнёвое | 42 983 |
| Buča | Буча | Буча | 37 321 |
| Vasylkiv | Васильків | Васильков | 37 068 |
| Bojarka | Боярка | Боярка | 34 394 |
| Obuchiv | Обухів | Обухов | 33 287 |
| Vyšhorod | Вишгород | Вышгород | 33 109 |
| Perejaslav | Переяслав | Переяслав | 26 273 |
| Slavutyč | Славутич | Славутич | 24 464 |
| Jahotyn | Яготин | Яготин | 18 995 |
| Berezaň | Березань | Березань | 16 047 |
| Bohuslav | Богуслав | Богуслав | 15 789 |
| Skvyra | Сквира | Сквира | 15 165 |
| Černobyl | Чорнобиль | Чернобыль | 0 |
| Pripjať | Прип'ять | Припять | 0 |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
