Vláknonošci (bradatice; Siboglinidae, dříve též Pogonophora) je skupina mořských mnohoštětinatých kroužkovců. Jejich fylogenetické postavení nebývalo jisté, často byli považováni za zvláštní kmen či dva nepříbuzné kmeny živočichů, dokonce se objevily i názory, že jde o příbuzné druhoústých. Dnes je již zřejmé, že patří mezi mnohoštětinatce, dokonce jsou všichni řazeni do jediné čeledi Siboglinidae (Caullery, 1914) řádu rournatců (Canalipalpata), přestože jde o druhy mezi sebou dosti odlišné.
 Vláknonošci | |
|---|---|
 Riftie hlubinná (Riftia pachyptila) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | kroužkovci (Annelida) |
| Třída | mnohoštětinatci (Polychaeta) |
| Podtřída | Palpata |
| Řád | rournatci (Canalipalpata) |
| Čeleď | vláknonošci (Siboglinidae) Caullery, 1914 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vláknonošci jsou článkovaní červi (jejich článkování není ale příliš zřetelné, neboť druhý tělní článek je velmi výrazně prodloužený), kteří žijí přisedle v mořských hlubinách. Chybí jim trávicí soustava včetně ústního otvoru, místo ní mají zvláštní orgán trofozom, ve kterém žijí bakteriální symbionti, kteří syntetizují organické sloučeniny díky energii získané ze sloučenin síry. Vláknonošci jsou tak vlastně chemoautotrofním systémem, který nepotřebuje k životu sluneční energii[1]. Žijí u tzv. černých kuřáků (např. druh riftie hlubinná).
Systém a fylogeneze
K vláknonošcům v dnešním pojetí patří následující 4 monofyletické skupiny:
- Vláknonošci v užším smyslu (Frenulata) - původně známí vláknonošci rodů Birsteinia, Bobmarleya, Choanophorus, Crassibrachia, Cyclobrachia, Diplobrachia, Galathealinum, Heptobrachia, Lamellisabella, Nereilinum, Oligobrachia, Paraescarpia, Polybrachia, Siboglinoides, Siboglinum, Siphonobrachia, Spirobrachia, Unibrachium, Volvobrachia, Zenkevitchiana;
- Krytonošci neboli trubicovci (Vestimentifera), dříve mylně považovaní za samostatnou třídu či dokonce kmen (zvaný Obturata) s 10 uznanými rody (k r. 2023) – Alaysia, Arcovesia, Escarpia, Lamellibrachia, Oasisia, Paraescarpia, Ridgeia, Riftia, Seepiophila, Tevnia, z nichž u 6 je endemický výskyt omezen na podmořské hytrotermální výrony;[2]
- Monilifera, krytonošcům/trubicovcům blízce příbuzná skupina s jediným známým rodem Sclerolinum žijícím na organických zbytcích;
- Kostižerky - vláknonošci rodu Osedax objevení v roce 2004. Živí se na mrtvých kytovcích, kteří klesli na dno moře. Mají ve svých tělech také bakteriální symbionty, ale ti nežijí v žádném orgánu podobném trofozomu, ale v kořenovitých útvarech, kterými se kostižerky zachycují na velrybě. Bakterie pomáhající při trávení tuků nejsou příbuzné s chemoautotrofními bakteriemi jiných vláknonošců.
Příbuzenské vztahy lze vyjádřit následujícícm fylogenetickým stromem:[3]
| vláknonošci |
| ||||||||||||||||||
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
