Križovany nad Dudváhom

Križovany nad Dudváhom, do roku 1948 Kerestúr^[1] (maďarsky Keresztúr nebo také Vágkeresztúr)^[2] jsou obec na Slovensku v okrese Trnava. Obec leží 6 km jihovýchodně od Trnavy. První písemná zmínka o obci sahá do roku 1296. V letech 1975 až 1990 byly Križovany nad Dudváhom sloučeny s obcemi Opoj a Vlčkovce do obce Dudváh.^[2]

Križovany nad Dudváhom
Kostel Povýšení svatého Kříže
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°19′27″ s. š., 17°39′21″ v. d.
Nadmořská výška	160 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Trnavský
Okres	Trnava
Tradiční region	Dolní Pováží
Križovany nad Dudváhom Križovany nad Dudváhom, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,26 km²
Počet obyvatel	1 816 (31. 12. 2014)
Hustota zalidnění	177 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Svetlana Královičová
Vznik	1296 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.krizovany.sk
Telefonní předvolba	+421-33
PSČ	919 24
Označení vozidel (do r. 2022)	TT
NUTS	556483
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V obci je římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže z roku 1937 a k němu přilehlá rotunda. V obci je zřízený i obecní sportovní klub OŠK Križovany nad Dudváhom hrající 5. ligu.

Přes obec vedla první slovenská koňská železnice, která byla nejprve postavená pro parní provoz a dnes její část využívá Železniční trať Trnava–Sereď spojující Trnavu a Sereď.

• 27. září 1840 - začátek "koněspřežné" dráhy - koňská železnice mezi Bratislavou a Svätým Jurem (15,5 km), první železnice na Slovensku a v celém Uhersku
• 1. listopad 1846 - prodloužení koňské železnice do Seredě (63,5 km), výstavba 1839 - 1846)
• 1872 - trať zavřena
• 1. květen 1873 - provoz do Trnavy v podobě parní železnice

Rotunda sv. Kříže

Historie

Rotunda byla postavena někdy v první polovině 13. století. Patrocinium sv. Kříže dalo jméno i celé obci, které sloužilo jako farní kostel.

Během Tökölyho povstání v letech 1678-1687 rotundu obsadili a přeměnili ji na stáje pro koně. V období baroka v letech 1760 až 1780 byla rotunda začleněna k novému kostelu jako jeho přesbytář. Jednalo se o jednolodní stavbu se západní věží a dvěma postranními kaplemi vytvářející transept. Nová stavba byla propojená s rotundou zbouráním zdiva na západní straně. V lodi rotundy byly vytvořeny dvě barokní okna a středověké prvky - okna a vlys - byly zazděny. Stejně tak vítězný oblouk, jelikož z původní svatyně se stala sakristie. V této době bylo i upraveno zasvěcení kostela.

V roce 1937 byl barokní kostel zbourán, aby uvolnil místo pro větší. Původně s ním měla být zbourána i rotunda. Až na zásah Štátného referátu na ochranu památek na Slovensku k tomu nedošlo. Románskou rotundu tak začlenili do nové trojlodní stavby jako boční kapli. Při té příležitosti byla i obnovena. Roku 1967 se začal umělecko-historický výzkum, po kterém byly odkryté původní středověké prvky. V roce 2000 byla opravena dřevěná střecha.

Zajímavosti

• Rotunda představuje zajímavý příklad postupného pronikání gotických prvků do románského slohu. Celková dispozice je ještě románská, loď je však už zaklenutá šestidílnou žebrovou klenbou s kruhovým svorníkem uprostřed. Apsida je zaklenutá tradiční konchou.
• O datování stavby se vedly diskuze, jako doba vzniku se udávalo 12. století, někdy i 11. Výzkum však potvrdil, že žebrová klenba v lodi je původní.
• V apsidě na severní straně sloužící jako pastoforium byl v roce 1967 objevený černý letopočet 1246 napsaný arabskými číslicemi.
• Rotunda patří mezi menší stavby svého druhu, s průměrem lodě 540 cm a apsidy 340 cm.
• Fasáda lodě i apsidy je pod střechou zdobená tzv. stříškovým vlysem z cihel.
• Loď rotundy byla osvětlena dvěma štěrbinovými okny po stranách jižního portálu (dnes zazděné), na apsidě se jižní a východní okno dochovalo.
• V lodi jsou dvě románské sedilie se středním sloupkem.

Současný stav

Kostel patří místní farnosti. Rotunda je v dobrém stavu. V poměrně nedávné době byly okolo kostela vysázeny smrky, které zakryly výhled na rotundu, především z východní strany.

Významné osobnosti

• Igor Bališ, bývalý fotbalový reprezentant
• Anton Bernadič, herec, dramatik, režisér
• Gejza Dusík, hudební skladatel
• Ivan Ferák, patolog, sportovní plavec, olympionik
• Jozef Halada, střelec a radiotelegrafista 311. československé bombardovací perutě, padlý v druhé světové válce
• Jozef Šturdík, malíř a ilustrátor, národní umělec

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Križovany nad Dudváhom na slovenské Wikipedii.

1. MOKRÁ, Elena. Kronika obce Križovany nad Dudváhom [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
2. Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Križovany nad Dudváhom na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Portály: Geografie | Slovensko