Kostel svatých Marcelína a Petra v Lateránu
kostel v Římě From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatých Marcelína a Petra v Lateránu (italsky Santi Marcellino e Pietro al Laterano) je římskokatolická farnost a titulární kostel nacházející se v Římě na Via Merulana. Je zasvěcena svatému Marcelínovi a svatému Petrovi, římským mučedníkům ze čtvrtého století, jejichž relikvie sem byly přeneseny v roce 1256.
| Kostel svatých Marcelína a Petra v Lateránu | |
|---|---|
 Pohled na kostel z venku | |
| Místo | |
| Stát |  Itálie |
| Souřadnice | 41°53′20,5″ s. š., 12°30′11,2″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolicismus |
| Zasvěcení | svatý Petr |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Gerolamo Theodoli |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1751 |
| Další informace | |
| Adresa | Řím, Itálie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První kostel na tomto místě byl postaven papežem Siriciem ve čtvrtém století, blízko katakomb Marcelína a Petra na Via Labicana. Zároveň s kostelem zde vznikl také hospic fungující jako centrum pro poutníky. V osmém století tento kostel obnovil Řehoř III.
Znovu byl kostel obnoven v roce 1256 Alexandrem IV., který sem zároveň přesunul zmíněné relikvie mučedníků.
Současná podoba kostela pochází z roku 1751, kdy ho nechal přestavět Benedikt XIV. Podle plánů Girolama Theodoliho tak vznikla centrální stavba na půdorysu řeckého kříže, která navenek působí svou kubizující hmotou. Její fasádu člení klasicistní pilastry, zatímco v kupoli se odráží vliv díla Francesca Borrominiho. Následně byl kostel svěřen řádu Bosých karmelitánů, kteří zde působili až do roku 1906.
V roce 2012 byl titulárním kardinálem tohoto kostela jmenován pražský arcibiskup Dominik Duka.[1] Předtím byl tento svatostánek titulárním kostelem dvou významných osobností: pařížského arcibiskupa, kardinála Jean-Marie Lustigera, zemřelého v roce 2007, a od roku 1998 arcibiskupa Toronta, kardinála Alojzije Ambrožiče (slovinského původu), který zemřel v roce 2011.[2]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
