Kostel svatého Vavřince (Tatobity)

Římskokatolický farní^[1] kostel svatého Vavřince v Tatobitech je barokní sakrální stavba stojící v obci při silnici na hřbitově.^[2]

Kostel svatého Vavřince v Tatobitech
Pohled na hrad Trosky a tatobitský kostel sv. Vavřince
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Semily
Obec	Tatobity
Souřadnice	50°34′24,82″ s. š., 15°15′56,72″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	turnovský
Farnost	Tatobity
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ
Zasvěcení	svatý Vavřinec
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1714–1750
Specifikace
Stavební materiál	kámen a zdivo
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Tatobitský kostel a hřbitov

Kostel v Tatobitech z boku

Socha Nejsvětějšího Srdce Ježížova na tatobitském kostele

Fara v Tatobitech

Na místě starší stavby (snad dřevěné) byl postaven v letech 1714–1750 barokní jednolodní kostel s věží v ose západního průčelí. Obklopuje ho funkční hřbitov s řadou pozoruhodných náhrobků z 19.–20. století. Opravu zanedbaného kostela financovala roku 2001 nadace B. J. Horáčka, rodáka z nedalekých Radvánovic.

Architektura

Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a se sakristií po severní straně. Na západním průčelím se nachází hranolová věž. Vnějšek kostela je bez výrazného členění.^[2]

V presbytáři je valená klenba s výsečemi. V lodi je plochý strop na fabionu.^[2]

Zařízení

Hlavní oltář je vybaven sochami sv. Jakuba, sv. Václava, sv. Barbory a sv. Kateřiny z 1. poloviny 18. století. Oltářní obraz je běžným dobovým dílem z období výstavby kostela. Dva barokní protějškové boční oltáříky pocházejí z konce 17. století. Jsou na nich novodobé obrazy. Z konce 17. století pochází i kazatelna s malovanými obrazy evangelistů a ornamentální výzdobou. Dřevěná křtitelnice má ornamentální řezby a pochází z období kolem roku 1800.^[2]

Okolí kostela

Východně od kostela stojí bývalá fara z 19. století, dnes soukromý objekt. Za obcí se nachází socha Panny Marie od J. Zemana z roku 1820. Na návsi je kamenný kříž z roku 1776. Na hřbitově se nachází kamenný kříž od J. Zemana z roku 1860.^[2]