Kostel svatého Václava (Vysoká)
kostel ve Vysoké From Wikipedia, the free encyclopedia
kostel ve Vysoké From Wikipedia, the free encyclopedia
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Václava ve Vysoké je pozdně barokní sakrální stavba[2] nacházející se v centru obce u křižovatek tří místních silnic vedoucí do Střednice, obce Kokořín a do Kokořínského údolí. Kostel je vzhledem k výšce své věže těžko přehlédnutelný a je viditelný již zdaleka. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[3]
Kostel svatého Václava ve Vysoké | |
---|---|
Průčelí kostela sv. Václava ve Vysoké | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mělník |
Obec | Vysoká |
Souřadnice | 50°24′44,09″ s. š., 14°32′16,05″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | Vysoká u Mělníka |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Zasvěcení | svatý Václav |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | pozdní baroko |
Výstavba | 1752–1753 |
Specifikace | |
Výška | 16,8 metrů |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 24382/2-1433 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na stejném místě, kde stojí dnešní kostel, stával farní kostel, který je na základě písemného údaje, datován již před rok 1357.[4] Tento kostel byl menší a dřevěný. V roce 1639 byl vydrancován za třicetileté války Švédy. Dnešní kostel v pozdně barokním slohu pochází z let 1752–1753, jeho podobu navrhl arch. Anselmo Lurago.[2]
Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s lodí o dvou klenebních polích, s obdélným segmentově ukončeným presbytářem a s obdélnou sakristií a oratoří po stranách. Západní průčelí ke konvexně vypnuté. Má střední rizalit. Průčelí je ukončeno trojúhelným štítem a hranolovou věží s cibulovou bání. V rizalitu je obdélný portál a polokruhem ukončené okno se zdobnou suprafenestrou. V bočních osách jsou niky se stříškovou římsou.[4] Výška lodi je 16,8 m, což z ní činí nejvyšší chrámovou stavbu v bývalém mělnickém okrese.
Boční fasády lodi jsou členěny čabrakovými pilastry a obdélnými okny s odsazeným polokruhovým záklenkem.[2]
Loď kostela je sklenuta plackou, stejně tak i presbytář, jehož závěr je sklenut konchou. Stěny člení pilastry. Kruchta je konvexně vypnutá, podklenutá lunetovou klenbou. Obdélné portály do sakristie a oratoře mají zdobné suprafenestry se stříškovou římsou.[4]
Hlavní oltář z červeného mramoru se sochou sv. Václava pochází z kostela sv. Michala ze Starého Města pražského,[4] zrušeného Josefem II. v průběhu církevních reforem. Dřevěná kazatelna, bohatě řezbářsky zdobená, pochází z druhé poloviny 18. století.[2] Nacházejí se na ní reliéfy s biblickou tematikou: sv. Jan Křtitel káže na poušti a Dvanáctiletý Ježíš v chrámě. Na stříšce kazatelny je socha anděla s deskami Desatera Božích přikázání Starého zákona. Kamenná křtitelnice s dřevěným vyřezávaným víkem je ze 2. polovoiny 18. století. Zpovědnice je barokní.[4]
Ve věži byly původně umístěny tři zvony, z nichž nejstarší odlil roku 1537 mistr Tomášek z Litoměřic. Ten je jediný, který ve zvonici zůstal. Má úctyhodné rozměry: je vysoký 87 cm a široký 110 cm. Zvon je zdoben nápisy. Barokní zvon z roku 1663 zachycený ještě Podlahovým soupisem památek se zřejmě stal obětí válečných rekvizicí. V zadní části kostelní lodi je sanktusník s malým zvonkem.
Kolem kostela se dříve rozprostíral hřbitovní areál, z něhož se zachovala barokní hřbitovní kaple Pána Ježíše s márnicí, která má konkávně vyžlabená nároží a mansardovou střechu,[2] která má ve střeše vikýř se segmentovou římsou a oválným oknem.[4] Je zdobená pilastry a lizénovými rámci. Byla postavena současně s kostelem, také podle návrhu A. Luraga. Kostel doplňuje fara postavená údajně z roku 1725.[2] Fara je barokní, patrová, členěná vertikálními pásy rustiky, lizénovými rámci a obdélnými okny.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.