Kostel svatého Václava (Staňkovice)
kostel ve Staňkovicích From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Václava je římskokatolický farní kostel[1] ve Staňkovicích v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí na nízkém návrší uprostřed vesnice.
| Kostel svatého Václava ve Staňkovicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát | Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Staňkovice |
| Souřadnice | 50°21′0,17″ s. š., 13°34′21,74″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Staňkovice u Žatce |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 43389/5-1431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a stavební vývoj
Prvně se staňkovický kostel objevuje v písemných pramenech k roku 1272. Tehdy udělil strahovský klášter žateckým měšťanům do dědičného nájmu vesnici, ale kostel – bez uvedení zasvěcení – si ponechal i s lánem pole, který k němu příslušel.[3] Stávající budova ale nemá s románským kostelem, až na polohu, nic společného.
Názory literatury na dobu postavení kostela se liší. Dobroslav Líbal ho datoval do poslední třetiny 14. století,[4] Zdeněk Wirth do počátku 15. století[5] a Emanuel Poche obecně do 15. století.[6] Poche ovšem nekriticky převzal údaj z Tutteho Vlastivědy žateckého okresu o novostavbě lodi v roce 1606,[7] který nemá oporu v pramenech a neodpovídá mu ani její architektonická podoba. Poslední monografie, věnovaná středověkým kostelům lounského okresu, klade stavbu na přelom 15. a 16. století s širšími přesahy na obě strany.[8] Pokud je tento předpoklad správný, postavilo kostel město Žatec, kterému v té době Staňkovice patřily.[9]
Do provedení archeologického výzkumu není možné udělat si představu o podobě předchůdce stávajícího kostela. Známa jsou jen jména některých farářů, instalovaných patronem kostela, strahovským opatem. V roce 1359 to byl Petr řečený Prus, který nahradil Martina, jenž se stal strahovským opatem. Hned následujícího roku poslal Prus papežské kurii do Avignonu seznam dávek, které kostelu přísluší.[10] Následnictví opata Martina ale bylo zřejmě poněkud komplikované, protože rovněž roku 1359 byl za faráře do Staňkovic instalován premonstrát Mikuláš.[11] V roce 1407 si vyměnili místa staňkovický farář Šimon a plebán z Mor Matouš.[12] V roce 1384 je ale v registru papežských desátků kostel charakterizován jako "pauper" (chudý) a platil jednu z nejnižších dávek v žateckém děkanátu.[13] Poslední předhusitský farář byl Václav v roce 1412,[14] kterého v roce 1423 vystřídal Mikuláš Haymann ze Žatce. Z předbělohorské doby je známý utrakvistický farář, žatecký měšťan Martin Nepomucký. Zemřel v roce 1612, když před tím odkázal žatecké škole svou knihovnu.[15] V roce 1616 si bral žatecký kaplan jeho dceru Dorotu.[16]
Po třicetileté válce ztratil kostel statut farního a stal se filiálním k žateckému děkanskému chrámu. Roku 1786 byla ve Staňkovicích zřízena lokálie a roku 1802 opět samostatná farnost, k níž byly přifařeny Rybňany a Zálužice.
Z původního kostela z přelomu 15. a 16. století pochází presbytář a loď. Sakristie byla přistavěna patrně až dodatečně koncem 16. století.[17] K radikální přestavbě kostela došlo v rozmezí let 1717–1721. Při ní byly proraženy stávající okenní otvory presbytáře a lodi, postavena věž a vytvořeny nové krovy. K dalším úpravám došlo v roce 1731. Tehdy byl zhotoven kůr a postavena márnice. Ve 30. letech 19. století byla postavena západní předsíň a kamenné schodiště na kůr.
Stavební podoba
Jednolodní kostel má obdélný půdorys a pětiboce uzavřený presbytář. V ose lodi stojí v západním průčelí hranolová věž, před kterou je předsunutá předsíň. Fasády věže jsou členěné nárožními pilastry, okny se supraportou a segmentovou římsou. Vrchní část předsíně završuje atikový pás s trojúhelným štítem. Podvěží je zaklenuté jedním polem křížové bezžeberné klenby. V presbytáři byla použita křížová žebrová klenba a v sakristii valená klenba s lunetami. Uvnitř lodi stojí dřevěná zvlněná kruchta. Presbytář je osvětlený třemi okenními otvory. Oba jižní, segmentové, jsou stejné jako okna v lodi a pocházejí z úpravy z 2. desetiletí 18. století. Kulaté okno ve východní zdi presbytáře pochází z doby výstavby kostela. Jeho výplň tvoří kružba složená ze dvou spodních čtyřlistů a dvou horních trojlistů, které svírají uprostřed malý kruh s trojlistem. V severní zdi presbytáře, osvětleného kruhovým oknem s kružbou, se nachází gotický sanktuář. Jeho plastická výzdoba – dva čtyřlisty, oslí hřbet, sloupky ve tvaru krabů – je slohově blízká uvedenému oknu a je typickou ukázkou pozdní gotiky.
Zařízení
Barokní hlavní oltář pochází z roku 1725. Je zdobený obrazem svatého Václava z roku 1847. Barokní boční oltáře byly v roce 1834 nahrazeny novými s tím, že jejich zasvěcení svatému Josefovi a svatému Floriánovi zůstalo. Na stropě lodi je malovaný výjev Ježíš u Jakubovy studně z roku 1797, dílo žateckého malíře Josefa Schrama.[18] K vybavení patří také mramorová křtitelnice z roku 1786, barokní obrazy svatého Antonína Paduánského a Nejsvětější Trojice a socha svatého Jana Nepomuckého. V předsíni je umístěna lidová socha Krista Trpitele a v podvěží dřevěná soška Piety.[6] Oltářní menza hlavního oltáře je původní z doby stavby kostela.
Už v roce 1713 byl zdejší pozitiv prodán do Holedečku a nahrazen pozitivem z dílny saského varhanáře Tobiase Endera. Nové dvoumanuálové varhany od nepomyšlského varhanáře Müllera dostal kostel v roce 1798. Tyto varhany nahradil v roce 1903 stávající nástroj od Heinricha Schiffnera z Prahy. V roce 2001 byly varhany opraveny Pavlem Truhlářem.[19]
Okolí kostela
V roce 1930 byla při jižní straně kostela postavena nová fara, která nahradila původní z roku 1787, dnes čp. 69.[20] Severně od kostela při Postoloprtské silnici stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století.[21]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.