Kostel svatého Václava (Boseň)

Kostel svatého Václava v Bosni je postaven na místě bývalého kostela sv. Jana Křtitele. Jedná se o cennou vrcholně barokní sakrální stavbu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Kostel svatého Václava v Bosni
Průčelí kostela sv. Václava v Bosni
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
okres	Mladá Boleslav
Obec	Boseň
Souřadnice	50°30′16,78″ s. š., 15°1′22,75″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	turnovský
Farnost	Boseň
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách o NOCI KOSTELŮ
Současný majitel	farnost Boseň
Zasvěcení	svatý Václav
Datum posvěcení	28. září 1729
Architektonický popis
Stavební sloh	vrcholné baroko
Výstavba	okolo roku 1745
Specifikace
Stavební materiál	kámen
Další informace
Kód památky	34601/2-1496 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel svatého Jana Křtitele

Stavba byla zcela zbořena po roce 1700. Fragment pískovcové konzoly s motivem lipových listů byl zazděn do vnitřní strany severní ohradní zdi hřbitova.^[2]

Kostel svatého Václava

Nechala jej vystavět hraběnka Marie Alžběta z Valdštejna, rozená z Fürstenberka.^[2] Kostel byl vysvěcen 28. září 1729.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1996-2000 na opravu kostela čerpáno 2 320 000 Kč.^[3]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)

rok	2004	2005	2006	2007
částka	900	500	520	400

Architektura

Kostel je orientovaný, jednolodní, obdélného půdorysu, se zaoblenými nárožími. Má pravoúhlý presbytář se sakristií na severní straně a se západní hranolovou věží zastřešenou cibulí a osmibokým sanktusníkem nad kněžištěm. Stěny kostela jsou členěny lizénami a prostou římsou pod střechou. Okna jsou s polokruhovými záklenky. Loď a sakristie jsou sklenuty valeně s lunetami. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Kruchta kostela je zděná.

Vnitřní vybavení

Hlavní oltář

Hlavní oltář je rámový, rokokový, pocházející zřejmě doby okolo roku 1745. Je v něm umístěn starší hlavní oltářní obraz Zavraždění svatého Václava, který namaloval v roce 1733 Jan Jiří Hertl. V nástavci oltáře je původní obraz sv. Kateřiny.^{[pozn. 1]} Pozoruhodné jsou barokní sochy sv. Vojtěcha, Prokopa a andělů od M. a J. Jelínků z Kosmonos, které se nacházejí na brankách.

Kazatelna

Od Josefa Jiřího Jelínka pochází i sochařská výzdoba kazatelny (andílci) a skupina postav zobrazující Křest Páně na víku dřevěné křtitelnice.

Boční oltáře

V kostele jsou dva boční oltáře:

• Barokní oltář Zvěstování Panny Marie, na levé straně, z roku 1731. Oltář je rámový s původním obrazem,^{[pozn. 2]} jehož autor není znám, a horním obrazem sv. Anny od Jiřího Hislera z roku 1801.

• Oltář sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o pseudobarokní umělecké dílo od bratří Konstantina a Dominika Bušků z roku 1897 s obrazem pocházejícím z této doby.

Oba oltáře roku 1897 opravil, natřel a pozlatil Václav Kokštein.^[2]

Loď

Barokní zpovědnice pochází z roku 1723. Na poprsnici kruchty se nachází barokní obraz Večeře Páně, který byl zakoupen z bývalého kláštera sv. Jana Pod skalou, který je pozoruhodným dílem české malířské školy z počátku 18. století. Autory křížové cesty jsou J. a A. Bubákovi.

Zvony

Seznam zvonů doložených ve věži a sanktusníku kostela:^[2]

Výzdoba	Nápis	Průměr	Hmotnost	Historie zvonu	Stav
rostlinný motiv, reliéf krucifixu a erb Vančurů	Letha panie 1567 slit tento zwon ke cty a chwale panubohu wssemohauczymu a zalozeny swateho gana za urozeneho pana Hinka wancury z Rehnic a na Waleczowie od Petra wboleslavy Přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra v Boleslavi[4] Alternativní přepis: Léta Páně 1567 slit tento zvon ke cti a chvále Pánu Bohu všemohoucímu a založený svatého Jana, za urozeného Pana Hynka Vančury z Řehnic a na Valečově od Petra Vančury[5]	111 cm		Zvon z roku 1567. Plášť zvonu poškozen požárem.	Umístěn na věži
bordura z akantů, listů a plodů, reliéf sv. Jana Nepomuckého	BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY	103 cm	700 kg	Zvon přelitý roku 1847.	Zrekvírován v roce 1916[4]
	BYL JSEM LIT L. P. 1847 AN MNE ZRUŠIL VELKÝ V BOSNI POŽAR DAL MNE PŘELIT KRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A WARTENBERKA OD KARLA PAULA Z ČESKÉ LÍPY	78 cm		Zvon přelitý roku 1847.	Zrekvírován v roce 1916[4]
reliéf sv. Václava, ostružinový list[4]	Sv. Jan Nepomucký. V Praze přelil mě Leopold L. P. 1895	45 cm	34 kg	Umístěn v sanktusníku.	Zrekvírován za první světové války
				Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice.[4]	Neznámý
				Umístěn 1934. Firma Rudolf Perner v Suché Vrbné – České Budějovice[4]	Neznámý