Kostel svatého Petra a Pavla (Doksany)
kostel v Doksanech From Wikipedia, the free encyclopedia
Hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla v Doksanech je barokní sakrální stavbou stojící severně od obce[1] a od doksanské kanonie.[2] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[3]
| Kostel svatého Petra a Pavla v Doksanech | |
|---|---|
.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Doksany |
| Souřadnice | 50°27′37,37″ s. š., 14°9′40,8″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Doksany |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | po roce 1726 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 31138/5-1995 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel stojí na místě původního románského kostela z 1. poloviny 13. století,[4] který byl barokně přestavěn po roce 1726 Octaviem Broggiem.[1] Kostel patrně signalizuje polohu doprovodného laického osídlení kláštera. Uvažuje se o jeho příslušnosti k panovnickému dvoru, který se (společně s příslušnou osadou) stal posléze součástí obvěnění prvotního doksanského konventu.[2]
.jpg)
.jpg)
Stavba je podélná s kulisovitě rozšířeným průčelím na východní straně. V bocích lodi jsou oblé výdutě a při západním závěru kostela stojí čtyřboká věž, která je v jádře románská z 1. poloviny 13. století. Uvnitř ve věži se nachází v patře konzolový portálek na vnější emporu. Zevně je věž barokně upravena s pilastry a mírně konvexními stěnami. Na východním průčelí jsou pilastrové svazky. Ve štítě, s volutovými křídly a segmentovou římsou, je výklenek se sochou Panny Marie. Okna jsou obdélná se segmentovými záklenky. Uvnitř kostela je valená klenba a konchy s lunetami. Ve středu prostoru je v klenbě česká placka s kruhovou malbou holubice – Ducha Svatého a andílků.[1]
Hlavní oltář je barokní a pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Retabulum s titulním obrazem flankují pilastry s volutovými křídly a konzolami, na kterých jsou sochy sv. Anny a sv. Jana Křtitele. Po straách se nacházejí další plastiky dvou svatých rytířů. Vše je doplněno andílky a festony. Dva boční oltáře jsou barokní a pocházejí ze 2. čtvrtiny 18. století. Jsou portikového typu, každý se čtyřmi sloupky, s velmi bohatě řezanými rokajovými křídly, vázami a dalšími doplňky. Oltáře jsou opatřeny dvěma kovovými tepanými rameny pro lampy, a jsou de také dvě plastiky Krista na kříži a dva obrazy. Jedná se vesměs o barokní díla z 18. století.[1]
Na hřbitově kolem kostela se nachází několik tepaných křížů z konce 18. století. Ve střední části pseudogotický pomník vojákům pohřbených zde v letech 1782-1785, přenesený roku 1904 ze zrušeného vojenského hřbitova v Karlíně u pražské Invalidovny.
Nedaleko při cestě k silnici se nachází empírová stodola s valbovou střechou a třemi vraty se vzdutými římsami.[1]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
