Kostel svatého Mikuláše (Lounky)
kostel v Lounkách From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Mikuláše v Lounkách je římskokatolický filiální kostel[1]v Lounkách, části obce Chodouny v okrese Litoměřice. Původně gotická, částečně barokně přestavěná sakrální stavba[2] se nachází v centru polabské vsi v církevním areálu. Kolem kostela byl dodatečně zvýšen okolní terén, což způsobilo současné zapuštění stavby do „suterénu“. Součástí areálu je i zvonice. Od roku 1964 je kostel chráněn společně s ohradní zdí, zvonicí a hřbitovní kaplí jako kulturní památka.[3]
| Kostel svatého Mikuláše v Lounkách | |
|---|---|
 Závěr kostela sv. Mikuláše v Lounkách | |
| Místo | |
| Stát | Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Chodouny |
| Lokalita | Lounky |
| Souřadnice | 50°28′42,78″ s. š., 14°14′23,07″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Vetlá |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 31517/5-2165 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Na konci 13. století (podle jiných zdrojů ji ve 12. století[4]) byl v místě současného kostela postaven malý zděný kostelík. Od roku 1344 spadaly Lounky s okolními vesnicemi do vlastnictví pražského arcibiskupství, coby součást Roudnického panství. Již před rokem 1384 tak byly v Lounkách, v Černěvsi a Vetlé samostatné plebánie. Během husitských bouří byl však celý systém zničen a duchovní správu poté museli zajišťovat kněží z Roudnice.
Kolem roku 1400 byl kostel rozšířen o dnešní polygonální presbytář s opěrnými pilíři.
V době třicetileté války byly kostely v Lounkách a Vetlé spravovány jako filiální ze sousední Černěvsi. V 17.-18. století byl kostel zbarokizován.[2]
Miroslav Šantin administrator in materialibus štětské katolické farnosti respektive štětské farní kolatury, do které byl roku 1992 ustanoven k nemocnému P. Ferdinandu Plhalovi, SDB, se v témže roce zasadil o obnovení bohoslužeb.[5]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 1 400 000 Kč (700 000 Kč v roce 1999 a 700 000 Kč v roce 2000).[6]
Od roku 1992 se nedělní bohoslužby konají opět pravidelně. Pro rozlehlost štětské kolatury jsou často celebrovány kněžími z jiných farností.
Architektura
Po severním boku je novější předsíň. Při západním průčelí[2] stojí barokní sakristie. Nad západním průčelím lodi byl při této barokní úpravě vztyčen volutový štít a sanktusník.[7] Loď má na jižní straně dvě zazděná raně gotická okénka. Na severní straně je zazděný pozdně gotický portál s profilovaným ostěním. Presbytář má hrotitá okna a portál vedoucí do sakristie pochází z období kolem roku 1400. Valbový štít průčelí byl barokně upraven v 18. století.[2]
Loď a presbytář mají křížové klenby z období kolem roku 1400, které nesou zjednodušené prvky částí klenby roudnického kláštera augustiniánů. Žebra klínového profilu s výžlabky spočívají na jehlanových a figurálních konzolách. V presbytáři se zachoval pozdně gotický sanktuář.[2]
Zařízení
Zařízení kostela je barokní z 18. století.[2]
Okolí kostela
V severovýchodním obvodu hřbitovní zdi je polygonální zděná zvonice s hrázděným patrem.[2]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.